Deprese je něco, co se pravidelně vrací do mého života. Někdy je slabší, někdy silnější. Její délka je také různí. Několikaměsíční deprese u mě není výjimkou.
Vždycky jsem se z toho vyhrabal. I když mi přijde, že se tyhle stavy s věkem zhoršují.
Nejednou jsem celé odpoledne ležel bez špetky síly, koukal do stropu a přemýšlel nad tím, jestli jednou nepřijde deprese tak silná, že už se z ní nikdy nevyhrabu.
Vím, že je tenhle příspěvek krátký, ale poslední týden je pro mě velmi těžký. Ale zrovna jsem ve stavu, kdy psaní na blog mi alespoň na malou chvíli pomůže.
Ještě dodám, že jsem se s věkem velmi dobře naučil sbírat se ze země. Po nějaké chvíli na dně si vyvolám typický vnitřní monolog, vyhecuji se, a ze všeho se vyhrabu. Zrovna teď nefunguje nic. Jsem imunní proti všem věcem, co mi dříve pomáhali. Měl jsem dnes dva prášky na úzkost a teď jsem si ještě uvařil šalvějový čaj. Během dne se hloubka téhle propasti mění. Hodně spím. Ve světlých chvilkách čtu materiály k diplomce.
Žádné komentáře:
Okomentovat