To, že podobné fantazie má více lidí mi došlo, když to celkem nedávno vytáhl kamarád v hospodě u piva. Tento článek bude tedy o tom, co si představuji já, jako svou alternativní životní náplň.
Kuchař
Baví mě vařit. A ještě víc mě baví péct moučníky. Občas si představuji, jaké by to bylo věnovat se tomuto koníčku profesionálně. Mám však dostatečný nadhled a vím, že to není práce pro mě. Práce kuchaře je časově a fyzicky náročná. A já od poslední ataky a taky užíváním léků nejsem ve správné kondici, abych zvládl toto povolání.
Personální ve fabrice
Občas si představuji, jaké by to bylo naučit se kombinaci jazyků, jako je například ukrajinština a rumunština. Prostě ty jazyky, kterými hovoří zahraniční pracovníci, co pracují v českých továrnách. V téhle představě procházím tovární halou a ptám se zaměstnanců, jestli mohou přijít na tu a tu směnu. Takhle nějak to totiž chodilo v jednom mém předešlém zaměstnání, jen všichni brigádníci byli Češi. No a já často přemýšlím, že bych chtěl práci spojenou s užíváním cizích jazyků.
Průvodce
Tohle je další práce, kterou jsem zavrhl. A to poté, co jsem s několika průvodci mluvil. Ale uvažoval jsem nad tím delší dobu. A dlouhou dobu jsem uvažoval nad tím, že se naučím čínsky. To by byl asi jazyk, se kterým bych chtěl tohle povolání potenciálně spojit.
Proč mě tohle povolání už dále neláká? Nechci být ten co nese odpovědnost za skupinu obsahující často lidi s podprůměrným IQ. Byl jsem na mnoha prohlídkách zámků, muzeí a podobně a občas nechápu, jak se mohou někteří návštěvníci chovat tak stupidně.
Majitel Bed and Breakfast
To byl dlouhou dobu můj sen, co bych chtěl dělat po 60. Koupit někde u hranic penzion a poskytovat plný turistický servis. Nějak jsem to zavrhl, když jsem si uvědomil, že jednu podstatnou věc nemám. Řidičák. A je pro mě nepředstavitelné, že bych někdy řídil auto. Proto jsem zavrhl i tenhle sen.
Je spousta prací. A u velké části z nich si od doby, co mám sociální fobii a úzkosti nedovedu představit, že bych je vykonával. Pro jednu práci nebo spíše oblast jsem se však rozhodl. O tom vám povyprávím zase příště.
Kuchař
Baví mě vařit. A ještě víc mě baví péct moučníky. Občas si představuji, jaké by to bylo věnovat se tomuto koníčku profesionálně. Mám však dostatečný nadhled a vím, že to není práce pro mě. Práce kuchaře je časově a fyzicky náročná. A já od poslední ataky a taky užíváním léků nejsem ve správné kondici, abych zvládl toto povolání.
Personální ve fabrice
Občas si představuji, jaké by to bylo naučit se kombinaci jazyků, jako je například ukrajinština a rumunština. Prostě ty jazyky, kterými hovoří zahraniční pracovníci, co pracují v českých továrnách. V téhle představě procházím tovární halou a ptám se zaměstnanců, jestli mohou přijít na tu a tu směnu. Takhle nějak to totiž chodilo v jednom mém předešlém zaměstnání, jen všichni brigádníci byli Češi. No a já často přemýšlím, že bych chtěl práci spojenou s užíváním cizích jazyků.
Průvodce
Tohle je další práce, kterou jsem zavrhl. A to poté, co jsem s několika průvodci mluvil. Ale uvažoval jsem nad tím delší dobu. A dlouhou dobu jsem uvažoval nad tím, že se naučím čínsky. To by byl asi jazyk, se kterým bych chtěl tohle povolání potenciálně spojit.
Proč mě tohle povolání už dále neláká? Nechci být ten co nese odpovědnost za skupinu obsahující často lidi s podprůměrným IQ. Byl jsem na mnoha prohlídkách zámků, muzeí a podobně a občas nechápu, jak se mohou někteří návštěvníci chovat tak stupidně.
Majitel Bed and Breakfast
To byl dlouhou dobu můj sen, co bych chtěl dělat po 60. Koupit někde u hranic penzion a poskytovat plný turistický servis. Nějak jsem to zavrhl, když jsem si uvědomil, že jednu podstatnou věc nemám. Řidičák. A je pro mě nepředstavitelné, že bych někdy řídil auto. Proto jsem zavrhl i tenhle sen.
Je spousta prací. A u velké části z nich si od doby, co mám sociální fobii a úzkosti nedovedu představit, že bych je vykonával. Pro jednu práci nebo spíše oblast jsem se však rozhodl. O tom vám povyprávím zase příště.
Žádné komentáře:
Okomentovat