Sociální úzkost X jít za svědka

V září jsem napsal článek na téma sociální úzkosti a svateb. Plánoval jsem hned na to pokračovat v tomto tématu, ale nějak jsem se nedonutil. Avšak teď, po té dlouhé době, kdy jsem dané téma odkládal, jsem konečně tu a podíváme se na to.

Čeho se bojím?

Na žebříčku věcí, kterých se bojím kvůli své sociální fobii jsou na první místě pohřby a na druhém místě svatby. Zatímco u pohřbů se bojím nesení rakve, což jsem už jednou odmítl, protože bych to nezvládl, u svateb se bojím toho, že půjdu někomu za svědka.

Dané téma jsem dokonce řešil se svou psychiatričkou. Tenkrát to bylo bráno v obecné rodině.

Ta možnost přišla

No a pak se stalo to, že mě jeden z mých přátel napsal, že by mě chtěl za svědka. A co teď?

Na jednu stranu jsem si vážil toho, že pro danou roli zvolil mě. Na druhou stranu se ve mě spustila panika. Den za dnem jsem si danou situaci procházel a opakoval si, že to zvládnu. Děsilo mě to však každý den.

Není to nic lehkého

Pak se ženil jiný kamarád a za svědka mu šel Will, což je kamarád psychicky silný a sociálně obratný. Bavili jsme se o tom, že i pro něj to byla silná dávka stresu. Když on má z dané věci nervy, co teprve já, který je neustále neklidný a panikaří už jen z toho důvodu, že na takové akci je. Rozhodl jsem se, že si s kamarádem, kterému jsem měl jít za svědka promluvím.

Rozhovor a další rozhovor

Promluvil jsem si s kamarádem na téma, jak moc velkou mám úzkost z dané situace. Začal mě hecovat, abych se překonal a za svědka mu šel.

Chvíli jsem věřil tomu, že to zvládnu, ale pak úzkost ještě více narostla, jak se prohloubil můj strach z každodenních situací. Představa ujmout se takové role mě začala pronásledovat.

Přišla pravidelná kontrola u psychiatričky, se kterou jsem si na dané téma promluvil. Nejprve mi řekla, že je to na mém uvážení jak se rozhodnu. Ve chvíli, kdy jsem, jí řekl, že mě ta představa děsí každý den, už celý měsíc, odpověděla, že to rozhodně nedoporučuje. Poradila mi, ať si znovu promluvím s kamarádem a klidně se odvolám na její slova, jako na slova odbornice.

Závěr

A tak jsem si znovu promluvil s kamarádem. Když viděl, jak moc velký mám strach, domluvili jsme se, že zvolí někoho jiného.

Rád bych se té role ujal, ale nejsem tak silný jako dřív. A velké sociální události jsou pro mě velká potíž. Tohle mě opravdu mrzí. Ale ujmout se té role by mohl být spouštěč dalšího problému.

Celkově mě štve, že sociální fobie má tendenci mě omezovat. Zvažoval jsem dokonce návštěvu psychologa, zatím jsem však nenašel žádného vhodného. Měl jsem kontakt na jednu psycholožku, ale půl roku nebere nové klienty. Se svou sociální fobií ale hodlám v budoucnu bojovat.