pátek 8. listopadu 2019

Tak jsem to řekl!

Od tohoto týdne se považuji za člověka, co má zkušenosti s alkoholem. Sice mám za ty poslední roky odpito celkem dost, přesto mi však jedna typicky opilecká zkušenost chyběla. 

O co jde?
Nebudu to zbytečně natahovat. Byli jsme s kamarády na večeři a po cestě na byt jsme se spolubydlícím ještě stavili v hospodě na pivo. Sice jsem toho moc nevypil, přesto jsem byl v rozvernější náladě, než mnohdy po několikanásobném množství. 
Vyprávěl jsem, jak jsem zamilovaný do jednoho mužského už více než dva roky. A prohlásil jsem: 
"Co kdybych mu teď napsal SMS a řekl mu to na plnou hubu?" Spolubydlící mě začal hecovat, ať to udělám. No a já to po několika otáčkách přemýšlení skutečně udělal.

Jak to dopadlo? 
Neřekl jsem to rovnou a proběhlo několik SMS. Když jsem napsal to hlavní, zrovna jsme platili a zvedli se k odchodu. Byt byl nedaleko a když jsem přišli domů, ještě jsem neměl odpověď. 
V opileckém veselí jsem vše vyslepičil ještě zbylým spolubydlícím. Poznamenal jsem, že čekám zamítnutí a napíšu na to odpověď "Nevadí, pořád lepší lovestory než Twilight."
Odpověděl, že bude lepší, když to zůstane tam, kde to je. Na to se mi tahle hláška nějak nezamlouvala. Přemýšlel jsem, že raději odpovím. "Nezůstane to tam, kde to je. My dva se přestaneme vídat." Ale neudělal jsem to a nechal jsem to bez komentáře. 
Tak nějak si asi nechávám zadní vrátka. Protože s tímhle mužským jezdím na noční výlety, které mám tolik rád. Přesto doufám, že budu mít pevnou vůli a už se s ním nesejdu. Nedovedu se přátelit s někým, koho miluji. Nikdy to nebude fungovat... Tady to může být ještě o to horší, že je to gay a může si najít přítele. Takže by mi to vadilo ještě víc, než kdyby šlo o heterosexuála.

Následující dny
Ještě v noci jsem si pustil několik úderných písniček, co mi měly dodat síly. Těšil jsem se na ráno. Tak nějak ze mě spadla tíha a říkal jsem si, že si udělám takový nový začátek. 
Ráno jsem vstal dříve než obvykle. Poslouchal jsem znovu úderné písničky. Cvičil, učil se a ještě jsem si stihl udělat účes do práce. Většinou si před prací vlasy pouze učešu. 
Dobrá nálada mě provázela polovinou dne. Pak přišlo jakési vyhoření. Měl jsem taky jeden nával, že jsem udělal blbost, ale ten se neopakoval. Došel jsem naopak k tomu, že jsem udělal dobře. Co kdyby tam byla šance dát to dohromady a já ji promrhal?
Vyhoření se pak změnilo spíše do únavy, i tak jsem ale v posledních celkem produktivní. Zaměřil jsem se na studium cizích jazyků a pokračuji v psaní prózy. Tvůrčí krize skutečně pominula.
A mám nového kamaráda na dopisování ze země, o které toho tolik nevím. Taky plánuji změnit účes.

Tenhle článek zakončím videem, které jsem si pouštěl několikrát za sebou krátce poté, co mi došlo, že i tyto city jsou neopětované. 


Žádné komentáře:

Okomentovat