Takže zase v rezignaci

Před nějakou dobu jsem přestal hledat vztah, protože jsem byl ze seznamování příliš zklamaný. Letos na jaře jsem ale hledání opět rozjel. S jedním mužem jsem chvíli randil, ale nikam to nevedlo. On zrovna nehledal vztah a mně se upřímně řečeno hnusil svými názory.

Zdroj: https://www.pexels.com/

Pak jsem ještě celkem intenzivně hledal dál, ale teď jsem se rozhodl to na nějakou dobu zase vzdát. Přijde mi, že je to horší a horší. Na seznamce jsou snad ještě divnější lidé než dříve. Tak málo mužů, kteří by alespoň náznakem stáli za oslovení. 

Takže hledání vztahu je opět na bodu pauza. Jsem zklamaný z možností, které mám. A děsivé na tom je, že není vyhlídka, že by to ještě někdy mělo být lepší.

(HBO) Max – to nejhorší a nejlepší

A dnes opět jeden příspěvek o filmech. Nedávno jsem po 13 měsících ukončil předplatné Maxu (dříve také HBO Max), abych přešel na jinou streamovací službu. A dnes krátce zhodnotím, co se mi líbilo nejvíce a co nejméně.

Venkovský učitel

Ze všech filmů, které jsem na Maxu viděl, je tenhle ten nejhorší. A hlavní důvod, proč se mi nelíbil, je etické hledisko. Jasně jsem vyhodnotil hlavního hrdinu jako predátora a ne jen potenciálního. A závěr filmu bagatelizuje jeho chování. Záběry na vesnickou přírodu by bylo fajn. Ale atmosféra mi přišla tak moc úchylná, že si tenhle film vysloužil toto hodnocení.

Zdroj: https://www.csfd.cz/film/231957-venkovsky-ucitel/prehled/

The Founder

A teď naprosto nečekaná věc. Jsem velký odpůrce životopisných filmů. Mám problém se žánrem jako takovým. Vadí mi, že zkresluje pohled společnosti na minulost. A také to, že životopisné filmy zabírají místo tam, kde by měl stát kvalitní dokument. Ale tenhle film se mi naprosto líbil. Možná to je tím, že pro jistý fast food mám slabost dlouhé roky. A hlavně tím, že neberu jeho zakladatele jako tak podstatnou postavu, jako je Masaryk či Havel, aby mi vadilo, že je děj značně vylhaný. Film jsem chtěl vidět delší dobu a rozhodně mě nezklamal.

Zdroj: https://www.csfd.cz/film/30163-zakladatel/prehled/

To je tedy dnes vše. Podobný článek můžete čekat cca za rok, kdy ukončím současné předplatné na jiné platformě.

Vy víte kdo po letech

Pro ty, kteří nečtou můj blog od začátku, něco zopakuji. Hlavní spouštěč mé psychózy byla neopětovaná láska, když jsem se poprvé zamiloval. Byl tu někdo, komu na tomto blogu říkám "Vy víte kdo". A po letech velmi vzácného kontaktu na těch málo školních srazech, kam přišel, jsem ho znovu kontaktoval.

Řešil jsem jistou věc a on je zrovna odborníkem daného oboru. Chvíli jsem přemýšlel, zda ho oslovit a nakonec mi to nedalo a skutečně jsem mu napsal. Nejprve jsem však nenápadně požádal někoho z jeho blízkých, aby se ho zeptal, zda mu nevadí, když se ozvu. V mládí jsem byl dost obsesivní, takže bych pochopil, kdyby mu to bylo nepříjemné.

Zdroj: https://www.pexels.com/

Při dvou delších rozhovorech jsme vše odborné probrali. A na konci prvního chatu jsem se ho zeptal, zda chce dát i small talk. Souhlasil. Čekal bych, že zde bude z mojí strany totální návrať, city znovu vzplanou a já budu až chorobně nostalgický. Ale bylo to úplně jinak. Měl jsem velmi vyrovnaný pocit, který byl plný novoty. Na svou minulost jsem nahlížel s takovým odstupem, že jsem nebyl psychicky vůbec rozháraný. Zároveň jsem byl rád, že člověk, ke kterému jsem měl tak silnou vazbu, se na malou chvilku opět mihl v mém životě.

Jak jsem si odvykl dojíždět

Přišel jsem na to, že po letech na home office jsem naprosto odvyklý dojíždět. Dojíždění bývalo mým každotýdenním chlebem a najednou byla krapet výzva dojíždět 2x týdně do rehabilitačního centra.

Zdroj: https://www.pexels.com/

Z kraje to bylo děsivé. Svět byl děsivý. Přišlo mi, že všude je spousta divných lidí, které jsem si odvykl potkávat. Ale jelikož jsem takto dojížděl celý měsíc, nakonec jsem si zvykl a našel i něco příjemného v tom být zase na cestě. Hudba, káva a nákupy při chvilkách, kdy jsem čekal na spoj.

A nakonec to uteklo překvapivě rychle a fyzioterapie je za mnou. Ještě mě tedy v následujícím kalendářním roce čeká magnetická rezonance a kontrola u neuroložky. Aktuálně je mi však lépe.

Zdraví v řešení

Na téměř měsíc jsem se odmlčel a teď jsem tu, abych to napravil. Nebojte, není mi výrazně hůře, ale bylo už lépe. Nakonec jsem se rozmyslel více upřesnit, co řeším. Mám delší dobu problémy se zády a bolestí obecně.

Poctivě to řeším a už mě vyšetřila neuroložka  a nyní docházím na fyzioterapii. Také čekám na výsledky krevních testů, které mají říci, jestli jsem skrytě neprodělal boreliózu, nebo nemám revmatické onemocnění. A to nejhorší nakonec, v lednu mě čeká magnetická rezonance. Neuroložka mi říkala, ať si před MR vezmu Rivotril, když mám k němu takto přístup.

Zdroj: https://www.pexels.com/

Takže běhám po doktorech a do toho je toho v práci fakt hodně. Další dva týdny musím nějak vydržet, všechny schůzky si oběhat a úkoly odbavit. Do toho se musím donutit ve volném čase cvičit cviky z rehabek, které si ale pamatuji špatně.

Jak říkám už dlouho, podzim je má hlavní sezóna roku a o tom letošním to platí obzvlášť.

5 filmů do 5 slov (1. díl)

 Říkal jsem si, že bych opět napsal nějaký příspěvek na téma filmů. Něco, co je však více minimalistického. Rozhodl jsem se tedy vzít posledních pět filmů, které jsem viděl a popsat je maximálně pěti slovy. Dovoleno je jak napsat krátkou větu, tak použít samostatná slova, nebo i několik sousloví.

Cesta domů

oddychový film, romantizace přírodního života

Zdroj: https://www.csfd.cz/film/436333-cesta-domu

Čaroděj ze země Oz / The Wizard of Oz

přeceňované, primitivní děj, hezké barvy

Zdroj: https://www.csfd.cz/film/2818-carodej-ze-zeme-oz/

Samotář v Seattlu / Sleepless in Seattle

"Hlavní hrdinka je regulérní stalker."

Zdroj: https://www.csfd.cz/film/2581-samotar-v-seattlu

Venkovský učitel

"Neměla odpustit predátorovi svého syna."

Zdroj: https://www.csfd.cz/film/231957-venkovsky-ucitel

Maska / The Mask 

ujetost, relativní nuda, boží kostýmy

Zdroj: https://www.csfd.cz/film/7932-maska

Milý deníčku – 16. díl

Milý deníčku, mám opět zdravotní problémy.

Je to tak, zvláštní na tom je, že i když to brzy bude 14 dní, kdy jsem permanentně v celkem silných bolestech, má nálada je nadprůměrně dobrá. Možná to je tím, že jsem se nabudil, abych zvládl lékařské kolečko, které mě čeká.

Bolesti jsou tak silné, že je problém psát delší dobu na počítači. I napsání tohoto článku není úplně příjemné. Musím se více vyhýbat Messengeru, abych si zbylou sílu psát nechal na práci a kreativní činnost. Mám totiž chuť pustit se zase do rozepsaného díla.

Zdroj: https://www.pexels.com/

Dále jsem si dal za cíl nějakou dobu abstinovat od alkoholu. Lékařka mi nasadila zatím symptomatickou léčbu a beru tedy nějaké léky, na které nechci pít. Dokonce jsem tak absolvoval výroční hospodu s kamarádem. Zatímco on pil pivo, já vymýšlel, co si pořád objednávat za nealko. Nealkoholické pivo bohužel k mé smůle došlo po prvním půllitru. Akci jsem si ale užil, i když kamarád komentoval, že je na mě vidět, že překonávám bolest.

Příští týden se budu objednávat na další kontrolu. Tak tedy doufám, že neztratím sílu a podaří se mi pokročit k vyřešení problému. Bude to ale patrně běh na delší trať.