pátek 11. května 2018
Ještě je šance
Ještě mám novinku ohledně školy. Volal jsem na studijní a ještě mám možnost přerušit studium a získat čas na dodělání diplomové práce. Není jisté, jestli i tak práci zvládnu, ale naděje tu ještě je.
Fyzické zdraví
Vzhledem k tomu, že jsem zodpovědný a psychofarmaka mohou mít vliv na játra, chodím každé tři měsíce na krevní testy. Minulé testy ukázaly, že mám poškozená játra. Reverzibilně. Tudíž se mohou uzdravit.
V pondělí jsem byl u nás v Malém městě na poliklinice v laboratoři. Poprvé jsem byl statečný a koukal jsem, jak mi sestra napichuje jehlu do žíly a bere krev. Vždycky jsem koukal raději stranou. Avšak nic to není, ten pohled mi ve výsledku přišel spíš zajímavý než děsivý. Možná to je tím, že jsem začal být celkem sprostý a tak nejsem tak přecitlivělý.
Alkohol jsem úplně nevysadil, ale omezil jsem ho na minimum. Dokonce má psychiatrička říkala, že množství alkoholu, které vypiji za měsíc je v pořádku. Možná vás napadlo, kolik alkoholu to je. Jsou to zhruba 4 piva a dva panáky kořalky měsíčně.
Měl jsem tedy pocit, že výsledky mi dopadnou dobře.
V úterý byl svátek. Ve středu ráno jsem volal své psychiatričce, jestli jí už přišli výsledky z laboratoře. Říkala, že ještě ne, ať zavolám druhý den. Shodou okolností byl můj táta ve středu odpoledne u obvodního lékaře. Obvodního lékaře máme stejného. Po návštěvě lékaře mi volal, že lékaři psala má psychiatrička, že došli výsledky a něco je zvýšeného. Obvodní lékař mi vzkazoval, abych se v pátek zastavil na konzultaci. Výsledky však ještě nedostal a neví, co je zvýšené, jen že mu má psychiatrička říkala, že by se to mělo řešit. Byli tři minuty poté, co psychiatrička je v ordinaci. Ještě jsem zkusil zavolat, ale nedovolal jsem se.
Nuže, padla na mě deprese. Měsíce odříkání a výsledky špatné. Druhý den ráno jsem hned po probuzení volal psychiatričce. Oznámila mi, že má játra se uzdravili, hladina ALT a AST se vrátila do normálu. Avšak mám vyšší hemoglobin, což jsem měl prý i minule. Nemám se ničeho bát, ale ať raději zajdu k obvodnímu lékaři, aby se přišlo na to, proč to tak je.
Dnes jsem byl tedy u obvodního lékaře. Věděl, že jsem byl silný kuřák a ptal se mě, jestli ještě kouřím. Říkal jsem, že cigaretu jsem neměl už dva roky. Podivil se a poznamenal, že hodnoty hemoglobinu, které dle testu mám jsou normální pro kuřáka, pro člověka, co nekouří však ne. Vysvětloval mi, že když člověk kouří, tak se přidušuje a tělo to kompenzuje tím, že tvoří větší počet červených krvinek. Za tři měsíce mám jít tedy znovu na krevní testy.
To je tedy k mému zdraví. Na závěr bych chtěl zdůraznit jedno. To, že mám játra v pořádku neznamená, že začnu zase holdovat alkoholu. Do baru chodím každý týden minimálně jednou, dle barmana jsem už štamgast. Piji kávu, džusy, minerálku a nebo nealkoholické novinky, co jsou v nabídce. A když opadlo alkoholové opojení, o to víc vnímám lidi, kteří tam sedí. Bavím se s každým, kdo o to stojí a ráno nemám žádnou otravnou kocovinu. Ale to pivo si občas taky dám. Pivo má teď pro mě jedno hlavní místo a to turistický pochod nebo nějaký výlet. Když ho člověk nechlemtá jako vodu, o to víc si ho pak vychutná.
V pondělí jsem byl u nás v Malém městě na poliklinice v laboratoři. Poprvé jsem byl statečný a koukal jsem, jak mi sestra napichuje jehlu do žíly a bere krev. Vždycky jsem koukal raději stranou. Avšak nic to není, ten pohled mi ve výsledku přišel spíš zajímavý než děsivý. Možná to je tím, že jsem začal být celkem sprostý a tak nejsem tak přecitlivělý.
Alkohol jsem úplně nevysadil, ale omezil jsem ho na minimum. Dokonce má psychiatrička říkala, že množství alkoholu, které vypiji za měsíc je v pořádku. Možná vás napadlo, kolik alkoholu to je. Jsou to zhruba 4 piva a dva panáky kořalky měsíčně.
Měl jsem tedy pocit, že výsledky mi dopadnou dobře.
V úterý byl svátek. Ve středu ráno jsem volal své psychiatričce, jestli jí už přišli výsledky z laboratoře. Říkala, že ještě ne, ať zavolám druhý den. Shodou okolností byl můj táta ve středu odpoledne u obvodního lékaře. Obvodního lékaře máme stejného. Po návštěvě lékaře mi volal, že lékaři psala má psychiatrička, že došli výsledky a něco je zvýšeného. Obvodní lékař mi vzkazoval, abych se v pátek zastavil na konzultaci. Výsledky však ještě nedostal a neví, co je zvýšené, jen že mu má psychiatrička říkala, že by se to mělo řešit. Byli tři minuty poté, co psychiatrička je v ordinaci. Ještě jsem zkusil zavolat, ale nedovolal jsem se.
Nuže, padla na mě deprese. Měsíce odříkání a výsledky špatné. Druhý den ráno jsem hned po probuzení volal psychiatričce. Oznámila mi, že má játra se uzdravili, hladina ALT a AST se vrátila do normálu. Avšak mám vyšší hemoglobin, což jsem měl prý i minule. Nemám se ničeho bát, ale ať raději zajdu k obvodnímu lékaři, aby se přišlo na to, proč to tak je.
Dnes jsem byl tedy u obvodního lékaře. Věděl, že jsem byl silný kuřák a ptal se mě, jestli ještě kouřím. Říkal jsem, že cigaretu jsem neměl už dva roky. Podivil se a poznamenal, že hodnoty hemoglobinu, které dle testu mám jsou normální pro kuřáka, pro člověka, co nekouří však ne. Vysvětloval mi, že když člověk kouří, tak se přidušuje a tělo to kompenzuje tím, že tvoří větší počet červených krvinek. Za tři měsíce mám jít tedy znovu na krevní testy.
To je tedy k mému zdraví. Na závěr bych chtěl zdůraznit jedno. To, že mám játra v pořádku neznamená, že začnu zase holdovat alkoholu. Do baru chodím každý týden minimálně jednou, dle barmana jsem už štamgast. Piji kávu, džusy, minerálku a nebo nealkoholické novinky, co jsou v nabídce. A když opadlo alkoholové opojení, o to víc vnímám lidi, kteří tam sedí. Bavím se s každým, kdo o to stojí a ráno nemám žádnou otravnou kocovinu. Ale to pivo si občas taky dám. Pivo má teď pro mě jedno hlavní místo a to turistický pochod nebo nějaký výlet. Když ho člověk nechlemtá jako vodu, o to víc si ho pak vychutná.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)