Krátce – Proč mám rád tuhle kapelu?

Vždycky jsem nějakým způsobem hledal pravdu. A proto mám tak rád Tři sestry. Jejich písničky jsou plné pravdy...

Zdroj: https://www.pexels.com/ (cottonbro studio)

Milý deníčku – 34. díl

Milý deníčku,

svatba kamaráda je za námi. Dal jsem to relativně v pohodě, ale moment, kdy jsem udělal mírné faux pas si taky vybabím. No jo, to ke mně asi nějak patří...

V následujících dvou měsících mě jinak čekají dvě další větší akce. Bude jedno nové město a mimo něj se vrátíme ještě do města, co je už dost základna naší party. Máme tam totiž přátele. Jinak se objevil i někdo nový, kdo se přidal už na několik akcí naší sociální skupinky. A je fajn mít nového kamaráda. Takže sociálně to teď dost žije.

Zdroj: https://www.pexels.com (Vitaly Gariev)

Ale není to jen růžové. Obavy tu jsou. Babička je na tom pořád špatně, všem nám dělá starosti a její chování mi přijde vlastně dost sobecké. Další věc je, že tátovi nedopadla dobře jedna kontrola a čeká ho další nepříjemná. Už tady teoretizoval nad katasrofickými scénáři. Dost mě tahle situace vykolejuje. Včera po delší době padl Rivotril, a dnešní den pak začal únavou.

Takže jo, je to všelijaké, součanost má své slunné i temné stránky. No dnes už to tu zabalím, tak zase někdy!

Colton Indigo 

Líbil se mi Dunkirk?

Na tento film jsem se podíval ze stejného důvodu, jako i u spousty dalších filmů, mažou ho v dohledné době z Netflixu. Jeden z mých kamarádů je navíc velký fanoušek Christophera Nolana (režisér), takže film jsem stejně chtěl dříve nebo později vidět. V tomhle příspěvku tedy jen poněkud minimalisticky shrnu některé mé poznámky ohledně filmu Dunkirk (2017).

1. Počáteční zmatek se vyjasnil

Z kraje filmu jsem se poněkud obával, že se ve filmu vůbec nezorientuji. Bylo zde více postava a dějových linií. Dal jsem tomu však čas a vše hezky zapadlo.

2. Emoční, působivé, stylizované

Docela mě zaujalo umělecké pojetí. Plíživá hudba a tmavé barvy zrovna hezky dokreslovaly bouři, při které jsem film sledoval. A to, že film byl trochu skoupý na slova vidím ve stejném kontextu, byla to součást toho, že byl film silně stylizovaný.

Zdroj: https://www.csfd.cz/film/67105-dunkerk/prehled/

3. Anticipace

Jelikož jsem hned z kraje filmu chystal, že napíšu tenhle příspěvek, dával jsem pozor na děj a kladl si otázky. A na to jsem zrovna zvolil vhodný film, protože s námi hraje jakousi anticipační hru. Nutí nás předpokládat, co se stane a napjatě sledujeme, zda to nastane. Jako příklad zmíním záběr na kličku, ale více spoilovat nebudu.

4. Film se za mě vyhnul oblasti klišé

Jinak musím také říci, že jsem čekal, že film bude dost velké klišé, jak často velkolepé historické filmy bývají. Ale mám tak nějak pocit, že tomuto se Dunkirk vyhnul. Proč si to ale vlastně myslím? Myslím, že právě ta zmiňovaná umělecká stylizace vytvořila rámec, do kterého jakási epičnost zapadala. A tak to nějak přirozeně klaplo na místo toho, aby to bylo jen klišé.

Pár slov závěrem

Takže abych uzavřel otázku nadpisu. Ano, film se mi líbil. A to i přesto, že je to žánr, který nemusím. Nemám rád historické filmy a už vůbec ne válečné. Tenhle film však na mě působil velmi vyváženě.

Nejlepší film roku 2023

A máme tu další díl této filmové série! A rok 2023 byl jeden z těch, kde to je jasné. Bude to ale více o emocích, než o tom, že bych objektivně daný film vnímal jako kvalitní.

Vyměřený čas (2011)

Zdroj: https://www.csfd.cz/film/281357-vymereny-cas/prehled/

A proč pro mě byl tenhle film to nejlepší ze sledování filmů v roce 2023? Šlo právě o tu atmosféru a pocity, když jsem se na ten film díval. Přijel zrovna kamarád, co bydlí daleko a který byl můj spolubydlící na kolejích. Šli jsme pochod a opět jsem ušel trasu tak dlouhou, že to je jakési mé osobní maximum.

Tou dobou jsem měl mírné zdravotní potíže, které pochod komplikovaly. Já se však nevzdal a problémům navzdory jsme vstali velmi brzy a ušli opravdu štreku. Když jsem se pak trpíc vyvalil na gauč, pustili jsme s kamarádem tenhle film a hráli si na kritiky.

Dělali jsme přestávky, kdy jsme film pozastavili, abychom ho hodnotili. Rozebírali jsme charakteristiku postav, děj a politiku. Já si ten film náramně užil. Podle kamaráda to je ale strašný film. Nesouhlasím, ale jak říkám, ovlivňují mě emoce toho dne.

Colton's Creek – Touha

Dnešní Colton's Creek se bude dost točit kolem písničky. A to je píseň Touha od Daniela Landy. Nuže jdeme na to!

Nejsem si jistý, jestli tehdy zrovna Touha vyšla jako nový hit, nebo jsem ji objevil až po čase. Ale ten okamžik, když jsem danou píseň objevil, je pro mě dost podstatná vzpomínka. Možná si to pamatuji trochu špatně, ale v tomhle případě jsou podstatné emoce, ne faktická stránka daného okamžiku.

Píseň mě hned z kraje oslovila, nebo spíše zasáhla! Bylo to přesně to, po čem můj pubertální mozek lačnil. Hned jsem koukal na ICQ, jestli je online můj kamarád Will. Nebyl. Čekal jsem tedy chvíli, zda se tam  neobjeví sám, což jsem po chvíli vzdal a napsal jsem mu SMS, ať jde na ajsko.

Zdroj: https://www.pexels.com/ (Rodolfo Clix)

V nadšení jsem mu líčil tenhle song a to, co ve mě vyvolává. A co to vlastně bylo za pocity? Nemůžu dnes přesně určit, jaké emoce ve mě Touha vyvolávala v tu danou chvíli. Je to dávno a neměl jsem žádný deník. 

Přesto se však zda můžu ještě trochu rozepsat. Víte proč? Ta píseň mě totiž oslovuje dodnes! On ten samotný název je příznačný. Co jiného žene mladého člověka více než touha? A tenhle song přesně o tom zpívá. Tenhle song je snad až na steroidech schopný popsat lidské bažení. A jakoby sliboval. Sliboval, že touha bude naplněna a člověk získá tu velkou věc. A když ji nezíská, bude tu alespoň to toužení, které se snad přeci taky počítá!

A jasně, už v té době to asi bylo o lásce. Hodně o lásce. Po té totiž toužím už pár dekád a s plynoucímu roky se na tom nic nemění...

Zlatý hřeb roku 2026?

Ne se všemi kamarády z naší party se sejdeme nějak extra často, jelikož se část odstěhovala za prací do různých koutů naší země. A tak teď několikrát při loučení na konci večera padla věta: "Patrně se uvidíme až zase na svatbě."

Ano, blíží se svatba. Kamarád do toho konečně praští. Však má na to věk! Parta tam sice nebude celá, ale málo nás tam taky nebude. (Ne všichni se v rámci naší širší sociální bubliny baví více se všemi.)

Zdroj: https://www.pexels.com/ (Olha Krutii)

Jsou tu tedy tradiční nervy před společenskou událostí, i když jsou zatím menší než obvykle. Hodně se ale těším. Úplně se vidím se skleničkou v jedné ruce a dortem ve druhé při lehce hlubším rozhovoru, jak to tak bývá, když je člověk na svatbě sentimentální.

Pro tuto událost jsem si také koupil nějaké nové oblečení a už se prostě těším, až si ho vezmu na sebe. Svatba se tedy pomalu blíží a měl by to být sociální zlatý hřeb tohoto roku. A potom? Pak mě čekají další větší akce a později v rámci roku 2026 ještě jedna svatba.

Takže zase běhám?

Teď si nejsem jistý, zda jsem to sem psal, ale v minulosti jsme s kamarádem poměrně dost běhali. Z kraje roku 2025 pak přišly mé táhnoucí se ortopedické bolesti a běh byl ta tam.

Letos jsme se však k běhu vrátili. Alespoň tedy částečně. Ortopedické bolesti jsou tu pořád, ale hlavně při běhu samotném, druhý den zatím následky nebyly. Běháme tedy indiánský běh. Neboli střídáme pomalý běh a rychlou chůzi. Dnes bychom měli jít počtvrté.

Zdroj: https://www.pexels.com/ (Alin Serban)

Jasně, není to ten výkon, co tu býval, ale stejně jsem za to dost rád. Na ten endorfinový pocit po doběhnutí to stačí a tohle mi fakt hodně chybělo...

Sestavte si playlist na roadtrip (pro 4 osoby)

 Ahoj, 

dneska se podíváme na něco, co jsme s kamarády zavedli před pár lety.

Máme takový tradiční periodicky opakující se výlet autem a poslední opakování je nově zaveden playlist. Co to znamená? Střídáme se v tom, že každý z členů výletu vymyslí téma, které musí splňovat písnička a následně všichni dodáme k tématu song. Vše se pak uloží do playlistu na Youtube a po cestě pak tenhle playlist posloucháme. Cesta rázem utíká rychleji!

Zdroj: https://www.pexels.com/ (Breakingpic)

Hodím sem obecný příklad mustru a pak sem dám i nějaké nápady na témata.

Téma 1. osoby

1) Píseň 1. osoby na 1. téma

2) Píseň 2. osoby na 1. téma

3) Píseň 3. osoby na 1. téma

4) Píseň 4. osoby na 1. téma

Téma 2. osoby

1) Píseň 2. osoby na 2. téma

2) Píseň 3. osoby na 2. téma

3) Píseň 4. osoby na 2. téma

4) Píseň 1. osoby na 2. téma

Téma 3. osoby

1) Píseň 3. osoby na 3. téma

2) Píseň 4. osoby na 3. téma

3) Píseň 1. osoby na 3. téma

4) Píseň 2. osoby na 3. téma

Téma 4. osoby

1) Píseň 4. osoby na 4. téma

2) Píseň 1. osoby na 4. téma

3) Píseň 2. osoby na 4. téma

4) Píseň 3. osoby na 4. téma

Příklady témat: 

písnička, co má v názvu barvu

písnička v jazyce, kterému zadavatel nerozumí

písnička o městě

písnička z reklamy

Další příklady sem už dávat nebudu. Mohl bych sem teoreticky vykopírovat vše, ale je to váš playlist a další nápady nechám na vás.

Ozvláštnění:

Ještě sem uvedu něco, co ve výsledku komplikuje pořadí jednotlivých písní, jak není počet písní násobek počtu osob, ale máme takovou tradici pokaždé zařadit téma od hosta. Neboli někoho, kdo na výlet nejede. Dále jsme při vymýšlení témat zapojili umělou inteligenci. A pak máme ještě jeden způsob, jak generovat témata, který si ale nechám pro sebe. Je to příliš autentické, abych to publikoval na anonymním blogu.

ColtonKecy – Zrychlující se vlak

Kdybych seděl ve vlaku, který by se řítil směrem k nevyhnutelné zhoubě, ale měl bych možnost vyskočit, asi bych nebyl schopný vyskočit jen tak. Vlak by byl příliš rychlý a jak by se stále zrychloval, šance se zachránit by byla čím dál méně reálná. 

Zdroj: https://www.pexels.com/ (Alari Tammsalu)

Ale.. Jsem ten typ člověk, že kdyby vlak najednou o něco zpomalil, už bych nečekal, rychle otevřel dveře a skočil. 

Jasně, tohle je metafora. Ale má v mém životě nějaké reálné výklady. Například, když přimhouříme oči, tak cigarety. Tam už jsem v podstatě vzdal, že přestanu a nebral jsem své pokusy přestat vážně. Když se však ukázalo, že jeden z pokusů vypadá nadějněji než ostatní, tak jsem to zkusil a tenhle pokus nakonec vyšel.

Co bych dělal, kdybych teď skončil v práci?

V tomto příspěvku si trochu postěžuji na situaci, která je teď u mě v práci. Zároveň však přidám i nějaký konstruktivní pohled. Nuže, jdeme na to!

Nepohoda v práci

V práci je toho hodně. Hodně toho mám já, kolegové a především šéf. S kolegyní máme také trochu problém s jedním klientem a celá situace je napjatá a nepříjemná. 

A proto se zamýšlím nad tím, jaké by bylo v práci skončit. Ale vážně to vůbec nemyslím. Je to jakýsi úlevový mechanismus. Je zde těžká situace, takže jasně že si ve svých představách vytvářím obraz, kde daná situace rázem pominula.

V mé současné kariéře však už byly i horší období. Předpokládám, že i tentokrát se vše vrátí do normálu. Když to však bude, to nevím. Ono se navíc zas tak moc nestalo. Jen to tempo a plynulost je narušena. Snažím se si práci do osobního života netahat, ale tomu stejně někdy nejde úplně zamezit.

Zdroj: https://www.pexels.com/ (Ketut Subiyanto)

A co bych tedy dělal, kdybych teď skutečně skončil?

Tenhle scénář jsem si procházel několikrát a vykrystalizovala mi z toho jasná odpověď. Udělal bych s konečně řidičský průkaz. Jako nezaměstnaný bych měl prostor jenom na to a jelikož spousta zaměstnavatelů ho v inzerátech požaduje, byla by to vlastně i investice do nalezení dalšího zaměstnání.

Pak bych hledal asi další práci nebo brigádu. To abych se nemusel dlouhodobě uskromnit. Jenom z invalidního důchodu se žije špatně.

Jasně že jsem procházel i variantu, že bych si dodělal vysokou školu, ale to vždy zavrhnu velmi rychle. Práce mi teď přijde smysluplnější než další studium. Pořád mě sice láká další vzdělání, ale to budu přehodnocovat asi až po 20 letech pracovní zkušenosti. Už mě nějak neláká studovat to, co by mě nejvíce bavilo, protože to jsou obory, co nemají uplatnění a po nástupu umělé inteligence už vůbec.

Takže závěr je takový dát tomu čas a další studium reálně zvážit až po letech. To snad bude více jasné, jaké obory budou představovat možnost reálného uplatnění. Třeba mě chytne něco úplně nového a po dvaceti letech budu chtít stejně změnu. Kvalifikace pro novou kariéru může být ve výsledku příjemný způsob, jak život trochu osvěžit.

Závěr

Tak jako tak, jsou to jen představy. Teď prostě v práci nepolevím a pokusím se přečkat další turbulentní období...

Velikonoce 2026

Tak jo, letošní Velikonoce se nám chýlí ke konci, tak mi dovolte se za nimi ještě ohlédnout. 

Jako minulé roky se stihl kompletní itinerář. Na zelený čtvrtek jsme šli dát s kamarády zelené pivo. Klasika. A stejně jako loni se ukázal i kamarád, kterého jinak už téměř nevídám, i když bydlí doslova v sousední ulici.

Zdroj: https://www.pexels.com/ (alleksana)

Dále jsme s tátou navštívili babičku. Je na tom pořád špatně a asi to to nechci dále rozebírat.

No a nakonec tu byl hlavní bod Velikonoc. Teď už snad tradiční sraz od gymplu, který pořádám. Letos to bylo, oproti úspěšnému minulému roku, hodně komorní. Dost lidí onemocnělo. A někteří se tu objevili minulý týden a tento týden jim to nevyšlo.

No a tak jsou tedy svátky skoro za námi. Mám nějaký blues. Projel jsem raději pracovní e-mail v předstihu. Mám tam jeden úkol, který byl nejasně zadán, ale tam se mi snad rychle podaří zjistit si k němu informace. Už se ale jinak těším, až budu zase v běžném režimu. A to je pro dnešek vše, tak zase někdy!

ColtonKecy – V koutě

Když jsem zahnaný myšlenkově do kouta, mám tendenci jít a recyklovat nějakou mou minulou představu či koncept. Získám tak další plochu, po které se můžu mentálně pohybovat.

Zdroj: https://www.pexels.com/ (Michael Dupuis)

Nejlepší film roku 2022

A máme tu další článek ze série Nejlepší film roku! A opět to bylo dost těsné a rozhodl jsem se v tomto případě sdílet i filmy, které jsem zvažoval.

3. místo – Spirited Away (2001)

Je tak trochu nefér, že to tenhle film nevyhrál. Stále ho považuju za můj nejoblíbenější film. Ale... V roce 2022 už ve mně nezanechával tolik emocí, jako roky předtím. A nebyl tak tedy pro mě tolik kulturně relevantní, jako jiné filmy, co jsem viděl tento rok.

2. místo – Noc v  Roxbury (1998)

Horečka sobotní noci (1977) a Nox v Roxbury byly dlouhé roky filmy, které jsem ještě neviděl a které se mi pletly. Oba jsem nakonec shlédl. Horečka byla ve výsledku příšerná. Noc v Roxbury ale naprosto geniální. Jestli nějaký styl filmů preferuji, tak je to rozhodně camp. A tenhle film je nádherná ujetina, co se nebere tak moc vážně. 

1. místo – Rudolf (1998)

Rudolph the Red-Nosed Reindeer: The Movie je film, který mě po dlouhých letech vrátil vánoční kouzlo, které se ztratilo už kdysi. Není to žádné mistrovské dílo v kontextu kinematografie obecně. Ale pro mě to byla neskutečná dávka nostalgie, i když jsem tento film neviděl dříve. Rudolph měl v sobě naprosto přesnou esenci animáků z mého dětství. A když starému Grinchovi, jako jsem já, něco vrátí kouzlo Vánoc, musíte přeci pochopit, že takový film se dokonce může stát nejlepším filmem daného roku.

Zdroj: https://www.csfd.cz/film/17278-rudolf/prehled/

Milý deníčku – 33. díl

Milý deníčku,

tohle není mé nejlepší období...

Některé okamžiky z minulých týdnů vlastně patří k těm nejhorším v mém životě. Byli jsme na návštěvě za babičkou na LDN a ta vzpomínka se mi vrací a straší mě. Ale více se tomuto tématu tady věnovat nechci.

V práci to taky není dobrý, je to takové vypjaté období a co jsem si psal s kolegou, tak to není jen můj pocit. Do toho všeho mě zlobí počítač, takže fakt nedobrý.

Přesto se snažím se držet a najít si alespoň nějakou radost ze života. Zase se velmi upínám k umění a také čtu jeden vědecko-popularizační časopis a poslouchám podcasty s odborníky z různých oblastní vědy.

Zdroj: https://www.pexels.com/ (Kelly)

A co je velmi podstatné, mám tu své přátele. O víkendu byla docela party v sousedním městě. Jelikož se už asi do svatby nesejdeme, tak to i v podstatě byla taková neoficiální rozlučka s kamarádovou svobodou. Uprostřed noci pak šla většina z nás domů pěšky a byli jsme dost hluční a vyřvávali jsme, protože jsme byli za městem poblíž pole.

No takže dnes asi takhle, tak zase někdy!

C. I.

Je Rok jedna stejně dobrý jako RRRrrrr !!!?

V jednom z minulých příspěvků jsem naznačil, že se možná budu věnovat i příspěvku tomuto. O co jde? Na Netflixu jsem si před časem všiml filmu Rok jedna (2009), který mi podle náhledu připomínal film, který mám dost rád a považuju ho za kultovní, RRRrrrr !!! (2004). A jelikož Rok jedna budou brzy z Netflixu mazat, rozhodl jsem se ho ještě v rychlosti zkouknout a s RRRrrrr !!! ho lehce porovnat. 

(RRRrrrr !!! budu dále pro zjednodušení označovat pouze jako RRR).

Nuže je tedy Rok jedna stejně tak dobrý? 

Krátká odpověď: Ne, Rok jedna se mi vůbec nelíbil a nepřišel mi vůbec vtipný

Dlouhá odpověď: Nebudu rozebírat film celý, ale pokusím se zaměřit na oblasti, ve kterých podle mě oproti RRR pokulhával.

Zdroj: https://www.csfd.cz/film/236121-rok-jedna/prehled/

1) Vyšší dávka nechutnosti

Ne že by RRR nemělo nějaké scény, které mě odpuzují a jsou mi nepříjemné, Rok jedna mi ale přišel velmi nechutný. Záchodový humor nemám celkově rád a přiznám se, že u jedné scény Rok jedna jsem se málem pozvracel.

2) Mnohem slabší vtipy

Vtipy RRR mi přišly absurdní. Podle jedné teorie vtipu je inkongruence (nesoulad mezi prvky či jevy, které jsou dávány dohromady) zdrojem toho, proč nám něco přijde směšné. A RRR jsem se ve výsledku upřímně smál, asi z tohoto důvodu. Rok jedna mi ale přišel spíše otřepaný, vtipy obecné a smích ve mně nevzbuzovaly.

3) Rámec

RRR bylo sice absurdní, ale bylo rámcované jedním přehledným příběhem. Nebudu více prozrazovat, pokud jste film ještě neviděli. Ale tenhle film obsahoval detektivní příběh, do kterého dané vtipy byly zasazené. Rok jedna mi přišel, že je více nesourodý a nemá tak pevný rámec, který by ho spojoval.

No a to je za mě vše, co jsem chtěl k těmto filmům dnes říci. Považujete RRR taky za klasiku, nebo vám ani tento film neseděl?

Colton's Creek – Můj chillovací emo spot

Vítejte, vítejte, u dalšího příspěvku, kde se budu nimrat ve fungování mé mysli. Dnešní díl bude o jakémsi paradoxu. Konkrétně o tom, jak můj mozek má tendenci vnímat vzácnou událost, jako častý jev. 

Kousek od mého domu je menší průmyslová část města. A jako puberťák jsem prolezl i některé její části, kam se asi lézt nemělo. Za budovou jednoho skladu jsem našel velmi poetické místo. Bylo krásně brutalistické. Židle s popelníkem byla jakousi tesknou labutí. Zřejmě místo, kam místní zaměstnanci chodili na kouřovou. A hned vedle plot s ostnatým drátem. Zrovna zapadalo slunce. Já byl mladý a neutěšený a udělal jsem si zde tuším stylizovanou emo fotku.

Zdroj: https://www.pexels.com/ (Johnny Mckane)

Na toto místo jsem se pak tuším vrátil s někým dalším. Emařili jsme na tomhle náladovém fleku, jenže najednou se zjevil pán z daného skladu a začal nás vyhánět. Lekl jsem se a na toto místo jsem se už nikdy nevrátil. Dodnes ale, když jdu po nedaleké cestě, si vzpomenu, že tam tenhle kousek světa je. A i když jsem tam byl doslova jen párkrát, považuju ho i tak za "můj chillovací emo spot".

Krátce – Jen trochu

Některé seriály mě absolutně oslovily. A to natolik, že s nimi chci zůstat v kontaktu i po letech. Ale sledovat je znovu díl od dílu, to se mi zas nechce.

Proto jsem rád za videa na Youtube, kde někdo (nejlépe) krátce probere můj oblíbený seriál.

Zdroj: https://www.pexels.com/ (Pixabay)

Teď mám v pořadí závěrečnou epizodu rozboru seriálu Lost (česky Ztraceni) od Youtubera jménem Billiam. To je zrovna delší kousek, takže mi to při mém současném tempu potrvá.

Konec zimy 2025/2026

V roce 2025 jsem nastavil celkem vysokou laťku toho, jak často sem píšu. Teď jsem se opět odmlčel a to na dobu zhruba tří týdnů. Možná vás napadlo, že mám další ataku, jsem jinak nemocný nebo jsem umřel. Nic z toho se ale nestalo. Jsem v pořádku a vysvětlení je jednoduché. Nestíhám... Dnes tedy udělám takový souhrnný příspěvek ohledně mého života. Nebudu slibovat jako minule, že pak zas budu publikovat častěji. Protože nával povinností stále nekončí.

Zdroj: https://www.pexels.com/ (Suki Lee)

Práce a jiné

V práci toho je nezvykle hodně na tuto část roku. Valí se to nejen na mě, ale i na kolegy a ještě nám do toho zasahuje nemocnost. Některé věci se vrací a nedaří se je uzavřít. Jak jsem psal dříve, jsem z toho poměrně vyhořelý.

Mimo práci se mi sešel nemalý počet dalších věcí, co musím aktuálně řešit.. Takže je to veselé. Proto jsem se vlastně odmlčel. V práci toho bylo hodně, po práci jsem řešil něco dalšího. A ve zbylém čase jsem se jen koukal na filmy, které brzy smažou z Netflixu.

Obavy

Tady se nechci rozepisovat dopodrobna, uvedu jen, že mám obavy o babičku, která začala mít poměrně vážné zdravotní problémy. Nebudu psát co přesně jí je, ani kolik je babičce let, ale víte, že je mi více než 30, takže logicky je mé babičce nemalý počet roků. Mám strach, protože mám už minimálně od podzimu takovou předtuchu. Ale pořád doufám, že to ještě rozchodí.

Po téhle situaci padl zatím jen jeden Rivotril. Další si zatím brát nechci. Nechci tlumit své emoce. Jsem smutný a mám strach. Ale to je naprosto v pořádku. V takové situaci tohle člověk cítit asi má. Kdybych večer nemohl usnout, tak to bych si ten Rivotril vzal. Ale zatím usínám dobře.

Situace ve světe

Všichni víme, co se děje. A svět je zrovna děsivé místo. Upřímně, toulám se po téhle planetě už nějaký ten pátek a současnost považuji za nejděsivější dobu, kterou jsem zažil. Na druhou stranu situaci příliš nerozumím. Nebudu vás tedy uklidňovat, že vše bude v pořádku, ani strašit, že nás čeká apokalypsa.

Celkově mám obavy dlouhodobě, ale můj přístup je, že si pokusím užít čas, který mi zbývá. Vše se může uklidnit a já tu budu v pohodě do 90. Nebo mě za týden srazí autobus. Když budu vyšilovat a plašit už teď, tak si neužiju ani ten týden. Možná jsem docela cynický, ale je to můj způsob, jak se se vším vyrovnat.

Takže asi tak, tady to dnes nechám. Mám nápad, že bych napsal zase nějakou reakci na film. Z Netflixu mažou něco, co mě napadlo, že bych dal do kontextu podobného filmu, který jsem viděl vícekrát a považuji ho za kultovní. Zatím ale nic neslibuji. Jak jsem psal, je toho teď hodně.

Je Brave New World (2020) dobrou adaptací knihy?

A máme tu ještě jeden filmový příspěvek, který se pokusím zase vzít spíše minimalisticky.

V loňském roce jsem přečetl knihu Brave New World (1932) od Aldouse Huxleyho. A o existenci adaptace od Netflixu jsem dopředu vědět a plánoval jsem si ji po knize pustit, abych zhodnotil, jestli se jedná o dobrou adaptaci. Níže vám zase vypíšu nějaké body.

Zdroj: https://www.csfd.cz/film/850640-brave-new-world/prehled/

1) Adaptace od Netflixu je seriál s devíti díly, který byl pro mě sám o sobě dost průměrný. 

2) Když tenhle seriál ale vezmu jako adaptaci knihy, byl naprosto strašný. Kdybych to hodnotil ve škole, dostal by čistou pětku, musel bych oči hodně přimhouřit, aby se dostal na 4-. Říkám si, jestli to vlastně není nejhorší adaptace, co jsem kdy viděl. Možná je, ale to se mi musí ještě rozležet v hlavě.

3) Jsem si vědom, že je těžké tuto knihu adaptovat. Jednak je kniha v dnešní době nekorektní, protože velmi nehezky popisuje původní Američany. Ale to, že je v knize vyměnili za white trash, to prostě nějak nefungovalo. A jinak, je to scifi z 30. let, jasně, že věda pokročila. Ale raději bych viděl nesmyslný fikční svět vycházející z původního díla, než svět aktualizovaná tak moc, že s knihou nemá seriál skoro nic společného.

4) Problém, co mám se spoustu věcí, je vlastně snaha o přílišnou epičnost. Vyhrocenost, výrazné zvraty. To na mě fungovalo, když mi bylo lehce přes dvacet. Teď to často bývá trapný rušivý element. A tady je to patrné podstatně, protože kniha měla relativně jednoduchý a hladký děj.

5) No a na závěr mi vadil casting. Především postavy Divocha Johna. Těšil jsem se na svalovce s krásnými dlouhými blond vlasy. No a hrál ho herec, který mi na takto podstatnou postavu absolutně neseděl.

Můj celkový závěr je, že pokud se někdo rozhodl knihu adaptovat tak moc volně, měl to posunout ještě dál. Nepojmenovat film stejně jako knihu, přejmenovat postavy. Mám pocit, že velmi volné adaptace, co se vlastně na první pohled ani netváří jako adaptace, jsou koukatelnější. Věděli jste například, že Lví král má být adaptace Shakespearova Hamleta?

Proč mi více seděl starý Blade Runner?

V minulém filmovém příspěvku jsem se dost rozepsal, dnes slibuji, že se budu snažit být co nejvíce minimalistický.

V roce 2025 jsem viděl nového Blade Runnera a z kraje letošního roku jsme si pustil i toho starého. Ve výsledku se mi více líbil ten starý. Proč je tomu tak? A co mi na starém vadilo? Níže najdete mé poznámky k těmto filmům.

Zdroj: https://www.csfd.cz/film/8268-blade-runner/prehled/

1) Generičnost nového Blade Runnera: Nový film mi přišel více podobný žánrovým filmům. Starý film mi přišel svým vizuálem více originální.

2) Starý film měl jasnější a plynulejší děl. V novém filmu mi vadila jistá "překombenost" a také vyhrocenost soubojů.

3) Ale na druhou stranu je jedna věc, co mi na starém filmu vadila. Promiňte mi angličtinu, ale starý film byl více creepy. Do češtiny bych to přeložil spíše velmi volným překladem: starý film byl více zneklidňující. Na mysli mám jak sexuální scény, tak i scény zobrazující tělesné násilí.

A to je vše, co jsem měl na srdci. Dnes to tedy skutečně nebyla celá slohovka.

Milý deníčku – 32. díl

Milý deníčku,

vyhoření v práci přetrvává a lehce se prohlubuje.

Proč? Jsou tu úkoly, co mi tu visí delší dobu a i když dělám vše pro jejich vyřešení, nedaří se dotáhnout. Jinak je trochu nejistá doba a v oboru se zase točí lidé. Kdo ví, jak co bude. Jedno vím ale jistě, tuhle práci se budu snažit si udržet, co nejdéle to půjde. Pro lidi s mou nemocí prostě není tolik možností a to, že jsem měl štěstí při nalezení této práce, neznamená, že příště to štěstí budu mít znovu.

Zdroj: https://www.pexels.com/ (Arina Krasnikova)

Zdraví jinak relativně dobrý. Ale i tak hypochondřím. Jsou tu obtíže, co přetrvávají, ale zatím nemám sílu dál věci řešit. Jen jsem něco konzultoval s kamarádem, který je lékař. Říkal, že patrně tohle nemusím řešit hned. Ale doufám, že se časem pochlapím, objednám se na prevenci a raději to s doktorkou proberu. Ale asi mě bude čekat velmi nepříjemné vyšetření...

Jinak už o dva měsíce odkládám zveřejnění další části jedné mé literární tvorby. Tuhle část mám sice hotovou, ale nějak nemám sílu teď provést jazykovou korekturu. Všiml jsem si jinak, že už teď to je mé největší literární dílo. A rozhodně ho budu chtít dotáhnout. Předposlední část jsem tedy nezveřejnil k plánovanému prvnímu lednu. Teď doufám, že to stihnu alespoň k prvnímu březnu.

Tak zase někdy,

Colton Indigo

Je remake Mean Girls (2024) dobrý?

Pár slov úvodem k původnímu filmu

Než se pustím do komentáře filmu nového, rád bych se ještě předtím vyjádřil k filmu Mean Girls (2004), nebo chcete-li v českém překladu Protivný sprostý holky. Tento film jsem poprvé musel vidět v roce, který byl dost blízko roku jeho původního vydání. Koukali jsme na něj na chatě se sestřenkou a k danému filmu pociťuji celkem silnou nostalgii.

Od té doby jsem původní film viděl ještě mnohokrát a beru ho jako absolutní klasiku žánru amerických filmů ze střední školy. Od vydání Mean Girls by se každý podobný film chtěl stát dalšími Mean Girls. Jelikož dost sleduji Youtube, plně mi dochází, jak je tento film brán (alespoň ženami a gayi) jako kultovní.

Hodnocení nového filmu

Ještě než se pustím do hodnocení, zmíním, že jsem už viděl hodnocení jiných tvůrců. Budu se snažit být co nejvíce nezávislý, ale asi se budu k hodnocení jiných vymezovat. Jo, budu... Začnu kostýmy, kde má oblíbená Youtuberka hodnotila jako naprosto strašné. Tady budu hodnotit pouze jako průměrné. Nic, co by mě nadchlo, ale nepřišlo mi to tak tragické. Kostýmy měly vhodnou paletu barev vzhledem k příběhu. Stylem se to ale lišilo postavu od postavy. Hlavní postava (Cady) byla podle mě oblečena vhodně, zatímco Regina působila nejvíce nepřirozeně a kostýmy ji dělaly jaksi přestárlou.

Dále tu máme kulisy, ke kterým nemám moc co říct. Byly průměrné. Asi horší než v původním filmu, kde nemůžu říct, že by mě nadchly zrovna kulisy. Ty mi vždy přišly pouze technické, prostě prostory střední školy. Na tom asi nejde tolik věcí udělat jinak, aby to dávalo smyl.

Zdroj: https://www.csfd.cz/film/1443885-protivny-sprosty-holky/prehled/

Tak a teď k té horší části. Herecké výkony... Pro ty hledám vhodnou metaforu. A asi takhle: byly barevné jako omalovánka. A tu postavíte v muzeu vedle klasického umění. Dále mi neseděl casting většiny hlavních postav. Moje nejoblíbenější postava vždy byla Janis. Dost proto, že byla alternativní celkem emo způsobem. V novém filmu je ale alternativní jakýmsi pseudo hippie, nebo spíš boho zůsobem. Dále Cady samotná. Nechci příliš kritizovat něčí vzhled. Ale jelikož pro děj je atraktivita podstatná, tak budiž. Lindsay Lohan byla prostě velmi pohledná nadprůměrně herecky talentovaná žena. Herečka, která její roli převzala, mi přišla přinejlepším průměrná.

Jako puberťák jsem jinak bral jako nejpohlednější postavu filmu Gretchen. A zde vytknu to samé, jako u hlavní podstavy. Méně atraktivní herečka, horší herecký výkon. Postava Karen mi přišla úderná i v novém filmu, tam výtky nemám. Co se týče záporačky Reginy, jako puberťák jsem nechápal, proč má být populární a navíc se mi ani moc nelíbila. Časem jsem si však na ztvárnění postavy v původním filmu zvykl. V novém filmu mi její nové obsazení sedí ještě méně a nebudu mít příležitost si zvyknout, protože už teď vám prozradím, že si nový film neplánuji pustit znovu.

A pak scénář a děj. Uplynulo 20 let. Je jasné, že se tedy tvůrci pokoušeli film aktualizovat do současné doby. To ale dost dobře zabilo veškeré kouzlo. Starý film je dílo pevně sedící v dobovém kontextu. Je to sice velmi koukatelný film i dnes. Ale když do struktury vznikající v milénium naperete mohutnou nálož současných technologií, zabijete tím to unikátní kouzlo. Dělal jsem si zápis a ještě vám sem přepíšu jednu mou poznámku. "Přílišné použití moderních technologií je trapné vždy."

Ještě jsem nezmínil jednu věc, která je velmi podstatná. Nový film je, na rozdíl od toho původního, muzikál. A velmi špatný muzikál. Nelíbila se mi ani jedna písnička. Hudba je nudná a text extrémně generický. Tohle byl velmi špatný krok. Muzikály jsou obecně méně populární žánr než komedie. Když tedy adaptujete komedii jako muzikál, musíte mít silnou hudbu. Ta mi zde však přišla velmi amatérská.

Závěr

Nedělal jsem si sice jednotlivé poznámky, jaké části bych dal kolik bodů. Zkusím alespoň v rychlosti projít svůj předchozí text a zhodnotit, na kolik procent ze 100 by to pocitově vyšlo.

...

No, udělal jsem si tu malou tabulku do notesu a vyšlo mi nakonec 20%. Na CSFD má film aktuálně 38%. Když jsem se chystal odhadnou to úplně od oka bez tabulky, chtěl jsem dát 54%, ale pak jsem si řekl, že to asi nesedí, že ten film dobrý nebyl a tohle je strašně moc bodů. Tabulka pomohla... (kostýmy 45%, kulisy 30%, casting 10%, herecké výkony 15%, děj / scénář / atmosféra filmu 10%, hudba 10%.) Dostal jsem se tedy na těch 20%. Sečteno a podrženo, tento remake je příšerný a rozhodně vám ho nemůžu doporučit.

PC Hry, na které nostalgicky vzpomínám (1. díl)

Ahoj, ahoj, dneska se opět podíváme na videohry, na které nostalgicky vzpomínám. Už jsem se na blogu věnoval hrám z Playstationu. Nyní bych rád začal sérii o těch počítačových. A dnešní díl bude pouze a jenom o Tycoonech, což byl pro mě dost podstatný fenomén nultých let. Nuže, jdeme na to!

Neznámý Tycoon s lodní dopravou

Dobře přiznávám, že si teď nejsem úplně jistý, že šlo skutečně o Tycoon, ale až do hledání v rámci psaní tohoto příspěvku jsem byl přesvědčený, že o Tycoon šlo, takže ho sem zahrnu. Podstatné je však ještě zmínit, že jsem danou hru nenašel ani s pomocí umělé inteligence od Googlu, takže vám jen popíšu o co šlo.

Šlo o velmi minimalistickou starou hru, kde jste jen měli tabulku, kolik máte peněz a za ty jste nakoupili zboží a poslali ho lodní dopravou k prodeji do jiného přístavu. Pokud loď doplula v pořádku, měli jste z toho zisk. Ale loď se často potopila, nebo ji přepadli piráti.

Byla to jednoduchá oddechovka a je mi líto, že s mi ji nepodařilo dohledat. Pokud někdo z vás hru zná, prosím o komentář k tomuto příspěvku.

DinoPark Tycoon

Další hra je DinoPark Tacoon a překvapivě se jedná ještě o DOS hru. Hrál jsem ji v éře, kdy jsem byl po shlédnutí Jurského parku posedlý dinosaury. Hra byla v té době už poněkud zastaralá, ale stará grafika byla vlastně velká část jejího kouzla.

Zdroj: https://classicreload.com/

Hra by měla být dokonce hratelná na stránce, ze které pochází obrázek, ale nějak více jsem to nezkoušel.

RollerCoaster Tycoon

Tahle hra byla v mém dětství pomalu podobná obsese jako The Sims. Jenže když domácnosti nahradily počítače za přístroje s Windows XP, hra se stala náhle nehratelnou. Respektive šla hrát, ale nefungovalo ukládání. A některé výzvy ve hře byly záležitosti na několik hodin, takže to hraní bylo na ixpéčkách prostě problematické...

Zdroj: https://store.steampowered.com/

Koukal jsem, že hra je aktuálně na Steamu, takže předpokládám, že byla adaptovaná na nové systémy. Zvažoval jsem dokonce její zakoupení, ale jaksi nemám čas na další hry a více mě lákal poslední exponát v tomto příspěvku.

Zoo Tycoon

A nyní poslední hra tohoto příspěvku. Má další dětská obsese, Zoo Tycoon. Jako většině dětí, mi v dětství přišla zajímavá zvířata. Takže jasně, že simulátor vlastní zoo byl velký hit!

Zdroj: https://www.xzone.cz/

Bohužel jsem tuto hru na Steamu nenašel a tam bych zvažoval koupi z nostalgie ještě více než u RollerCoasteru. 

A to je pro dnešek vše. Mám ještě další hry, na které časem zavzpomínám, ale další podobný příspěvek tu nebude dříve než za měsíc. Chci mít střídání příspěvků celkem rozmanité.

Nejlepší film roku 2021

A máme tady další díl ze série "Nejlepší film roku"! Tentokrát jsme už na roce 2021 a výběr nebyl vůbec těžký. Je to ale spíše holčičí film, případně film na sledování s přítelkyní či kamarádkou.

What a Way to Go! / Dolarová manželství (1964)

Zdroj: https://www.csfd.cz/film/15049-dolarova-manzelstvi/prehled/

Jedná se o muzikál s velmi barvitými kulisami a krásnými kostýmy. (Což Colton Indigo vždy ocení!) Děj je jednoduchý, ale premisa zajímavá. Nebudu vám film vyzrazovat, ale hlavní hrdinka má jakési vztahové prokletí. 

Jinak ano, jedná se o starý film, ale je to podle mě ne tolik známá perla, která si zaslouží pozornost.

Nemoc (leden 2026)

Na své poměry jsem se tu dost odmlčel, konkrétně na 14 dní. Nebylo to ale náhodné, byl jsem nemocný. Nevím přesně, co to bylo, ale běžné nachlazení to asi nebylo. Byla to spíše chřipka nebo covid.

5 dní jsem byl v téměř komatózním stavu, kdy jsem pouze a jenom spal. Bylo to téměř na hranici snesitelnosti a takhle vysokou horečku jsem navíc dlouho neměl.

Zdroj: https://www.pexels.com/ (Karolina Grabowska)

Teď už jsem ale víceméně zdravý. Příští podzim se asi raději nechám očkovat proti chřipce a covidu, protože tahle nemoc byla vážně strašná. 

Blogu se jinak budu věnovat zase jako předtím. Takže brzy čekejte další příspěvek.

Colton's Creek - Prvopočátek nostalgie

Jsem silně nostalgický člověk a tím jsem se vlastně ani nikdy netajil. Kdy se ale u mě pocit nostalgie objevil poprvé? No v letošním roce to bude dvacet let...

Léto 2006 beru jako "Léto, kterým to vše začalo". Během léta toho roku jsem začal pít alkohol, dostavila se těžká puberta a svět jsem začal vnímat mnohem komplexněji než předtím.

Zdroj: https://www.pexels.com/ (Pixabay)

 

Bratránek, který mě naučil v létě roku 2006 pít alkohol, se sem vrátil ještě na podzim toho roku, měl totiž v nedalekém městě svou letní lásku. Pamatuji si, jak jme šli podzimním Malým městem na chatu a mně naskočila nostalgie na léto, které skončilo jen nedávno. 

Ze všech mých nostalgických vzpomínek je právě léto 2006 ta snad nejpodstatnější. Je to doba, která totiž jako první byla předmětem nostalgického vzpomínání.

Milý deníčku – 31. díl

Milý deníčku,

je za mnou první pracovní týden roku 2026 a je toho hodně.

Všechny dny tohoto pracovního týdne byly zrádné. Dopředu jsem si prošel, co mě čeká za úkoly a velmi rychle jsem vše vyřídil. Myslel jsem, že pak budu mít volno. A ano, chvíli byl klid, ale pak přišla ještě další nálož vyřizování.

Z části jsem z práce trochu vyhořelý, v čemž jsem navázal na konec roku. V odvětví se docela protočili lidé v a dodavatelském řetězci jsou nyní nováčci, co nejsou tak schopní a ochotní jako jejich zkušenější předchůdci. Věci, co roky nebyly problém, najednou problém být mohou.

Zdroj: https://www.pexels.com/(Vojtech Okenka)

Ale úplně vyhořelý nejsem. Na první videoporadu roku se těším a vypsal jsem si nějaké podněty, které bych chtěl otevřít k diskuzi.

Jinak koncem roku 2025 jsem se nakonec práci na mém literárním projektu přeci jen věnoval. Splnil jsem ale asi jen 2/3 toho, co jsem napsat potřeboval. Nevím, jak se k tomu dostanu teď, protože tu mám ještě nějaké aktivity bokem.

No nic, dost jsem se rozepsal. Sice mám ještě dost o čem tady psát, ale nechám to zase do příštího příspěvku.

Tak zase někdy!

Colton Indigo

Ohlédnutí za prosincem 2025

Tak a skončil nám i poslední měsíc roku 2025... Byl to měsíc, kdy se mé ortopedické bolesti opět zhoršily, úzkost tu byla celkem slušná. 

Ale na druhou stranu to byl měsíc plný různorodých podnětů. Jak tomu koncem roku bývá, byla zde spousta společenských akcí. Potkal jsem i některé lidi, které vídám jednou za rok. A taky jsem viděl nadprůměrný počet filmů!

Zdroj: https://www.pexels.com/ (Trang Pham)

Toto ohlédnutí za měsícem je jinak asi poslední. Téma těchto příspěvků se mi totiž dost překrývá s konceptem "Milý deníčku". A "Milý deníčku" píšu raději, takže ho upřednostním. Zvažuji však, že zde bude alespoň ohlédnutí za celým ročním obdobím.