Milý deníčku,
celkem jsem teď živořil.
Vrátily se mi hemeroidy. Krátce před chystaným sportovním výkonem. Měl jsem dost silný nával. Byl jsem zničený a úzkostný. Přesto jsem se rozhodl se sportovní události účastnit. Dal jsem to. Za cenu, že se můj nepříjemný zdravotní problém zhoršil.
A co teď? Teď už se cítím celkem dobře, protože uběhla další doba a vše se snad už hojí. Psychiku mám ale stále podlomenou. Často se mi vrací hypochondrické úzkosti jen kvůli drobnostem.
Hypochondrický záchvat byl ale hlavně důvod, proč jsem do toho šel. Říkal jsem si, co když to nejsou hemeroidy, ale tak obávaná rakovina? Co když mě něco skolí, než se konečně odhodlám a já nikdy tento cíl nesplním? Hlavně proto jsem do toho i přes tuto překážku šel...
Odkládal jsem to delší dobu. Ale fyzicky jsem trénoval. A je to tam! Patrně jsem už zase v kondici a setřásl jsem ze sebe následky letité nadváhy a kouření.
