ColtonKecy – Konec

Neříkám, že nastane konec. A kdyby nastal? Ano, to by bylo děsivé... Ale zároveň zajímavé! Pak teprve nastane vhodný čas zmáčknout tlačítko, u kterého je cedule "Nemačkat".

Zdroj: https://www.pexels.com/

Milý deníčku – 18. díl

Milý deníčku,

rok 2025 už začíná nabírat na své autentické podobě.

Mám trochu problémy chodit, ale alespoň už zase celkem slibně spím. Proběhla kontrola ohledně horních zad. Magnetická resonance neodhalila žádný problém. Na novou bolest jsem jinak dostal další rehabky. Vstupní vyšetření už mám za sebou a brzy začnu cvičit s fyzioterapeutkou.

Blíží se pravidelná únorová akce. Na společenskou událost se těším. S kamarády bereme tuhle akci jako reálný zlom starého roku na nový. Rok od roku mi ale přijde, že se tenhle zlom posouvá ještě před akci.

Zdroj: https://www.pexels.com/

V práci mě to baví. Rozhodně teď nejsem vyhořelý. Prostředí je zvýšeně dynamické. Čekají nás nějaké personální změny, ze kterých nemám radost, ale na nové lidi si poslední dobou zvykám rychle.

Blíží se jaro. Doufám, že během něj dokončím rozepsanou novelu a bude čas vrátit se k rozpracovanému románu.

Tak zase někdy... C. I.

Mí nejoblíbenější malíři v průběhu let

Dnes se podíváme na výtvarné umění. Ve zkratce shrnu, kdo byl kdy můj nejoblíbenější malíř a proč vlastně.

Mucha 

Ten hlavní na začátek! Většinu času byl můj nejoblíbenější malíř Alfons Mucha (*1860 †1939). Byl mým nejoblíbenějším malíře asi od počátku toho, kdy jsem vlastně začal malířství více vnímat, až do doby zhruba začátku covidu.

Líbilo se mi, s jakou lehkostí mísil živost přírody s jakousi sofistikovanou elegancí. Secese mě jako směr naprosto nadchla a Mucha mi přišel jako její nejvýraznější zástupce.

(Alfon Mucha, Podzim z cyklu Čtvero ročních období, zdroj: https://www.wikiart.org/)

Monet

Zhruba s covidem se u mě začal výrazně lámat vkus. Možná zde tato tendence byla už předtím a covid jen umocnil, že jsem začal hledat větší snovost a umění pro mě náhle bylo jakýsi únik. A s tímto procesem se obměnil také post mého nejoblíbenějšího malíře. Stal se jím Claude Monet (*1840 †1926).

Z jeho obrazů jsem náhle cítil jakousi svěžest a lehkost. Takový mentální pocit obdobný svěží aviváži.

(Claude Monet, Autumn on the Seine at Argenteuil, zdroj: https://www.wikiart.org/)

Beksiński

Doposud jsem psal o autorech, jejichž díla jsou vlastně optimistická. V roce 2024 jsem však dorazil do bodu, kde jsem začal mít rád podivné, depresivní a lehce děsivé umění. Bylo mi špatně a při pohledu na temné a surrealistické malby jsem měl pocit, že podobné umění se mnou souzní.

A našel jsem umělce, který je v současnosti mým nejoblíbenějším. Zdzisław Beksiński (*1929 †2005)

Z jeho díla sem dám obraz, který mě oslovil nejvíce. Říkám mu "Smrtničky" a mám z nějak jakýsi povědomý pocit, jako by ukazoval místo, kde jsem žil předtím, než jsem se narodil.

(Zdzisław Beksiński, Nepojmenovaný, 1978, zdroj: https://www.wikiart.org/)

A to je pro dnešek vše. Uvidím, zda se budu vizuálnímu umění na tomto blogu ještě více věnovat, nápady tu rozhodně jsou.

Ohlédnutí za lednem 2025

Jako by to byla jen chvilka, co začal rok 2025. A najednou je na konci jeho první měsíc. V tomto příspěvku se podívám na to, co přinesl.

Verva

Do nového roku jsem se pustil značně energicky. Jak v osobním životě, tak v práci jsem se činil a možná proto leden tak rychle utekl.

Zdraví

Pustil jsem se i do cvičení, ale byl jsem donucen přestat. Mám patrně problémy s kyčlí a kvůli bolesti mám problém i spát.

Ještě před dvěma dny jsem byl ve stádiu, že nemám absolutně sílu to řešit. Aktuálně mám hrubý plán, jak budu postupovat. První krok je poradit se s neuroložkou, kam jdu dořešit ty horní záda.

Zdroj: https://www.pexels.com/

Romantické vztahy

Po hlubokém mrazu začíná obleva. Zdá se, že mám valentýnské rande s někým stálým. 

Akce

Ani na sociální akce nebyl leden úplně skoupý. Jak jsem už psal, s kamarádkou z gymplu jsme se vypravili na výlet do jednoho velkého českého města. To se podařilo bez Rivotrilu i úzkosti, tak snad je to na dobré cestě.

Měl jsem tu také celovíkendovou návštěvu a přišlo mi, že to byl přelom, kdy nový rok začal mít svou vlastní atmosféru.

Tady příspěvek zakončím. Brzy se zase ozvu, třeba zase bude příspěvek na nějaké kulturní téma.