Milý deníčku – 21. díl

Milý deníčku,

Velikonoce jsem si sice užil, ale patrně byl takový sociální nápor nad moje síly. 

Aneb ty následující dny byly pekelné, spustilo se mi něco, co vypadalo jako nápor deprese. Rozjely se mi opravdu silné hypochondrismy. A patrně z podlomené psychiky se mi opět v plné síle vrátily ortopedické potíže.

Zdroj: https://www.pexels.com/

Několik dní jsem se vy výsledku sbíral. I tak bylo v plánu ten další víkend pouze odpočívat. A to se taky stalo a dal jsem se zase do kupy.

A jsem za to rád, protože následoval pracovní týden, (nebo kvůli svátku spíše pracovní tři dny), které byly dost vytížené. Spousta úkolů, e-mailů a telefonátů.

To je však za mnou a přede mnou dlouhé volno. Zítra si udělám umělecký den, kdy se budu věnovat mé rozepsané povídce. Na víkend neplánuji nic velkého, jen komorní party u kamaráda, na kterou se těším.

A to je pro dnešek vše, tak zase někdy :-). 

Colton Indigo

Krakatit vs. Válka s mloky

V dnešním příspěvku bych se chtěl podívat na literaturu. A konkrétně velmi minimalisticky porovnat dvě díla Karla Čapka.

Zdroj: https://www.knihcentrum.cz/

Tak pojďme na to! Jedná se, jak název napovídá o Krakatit a Válku s mloky. U jednoho díla konec miluji a u druhého nesnáším. A vysvětlím vám proč, aniž bych nějak prozrazoval děj.

Válka s mloky je dílo sestavené v části z různých útržků a forem textu. Přesto je velmi konkrétní a v podstatě až realistické. A právě proto jeho konec nesnáším. Konec je absolutně nekonkrétní, nedourčený a to je pro mě po tak napínavém ději velmi neuspokojující.

Zdroj: https://www.levneknihy.cz/

Krakatit nemá také nějak velmi pevný konec. Ale on je takový vlastně vlastně celý. Tajemný a symbolický. Proto mi zde mystický typ konce vůbec nevadí.

ColtonKecy – Jiní

"I když to tak nevypadá, my dva jsme naprosto jiní. Ano, byli jsme hozeni do stejné řeky. A ano, ani jeden z nás se tam nenaučil plavat. Ale já se dostal zpět na břeh. Došlo mi, že v té řece jsou kameny. Nebyly vidět, protože byla tma, proto jsi je neviděl. Já je taky neviděl, ale nahmatal jsem je. Došlo mi totiž, že by tam být mohly. Jak tomu bylo v jiných řekách, které jsem viděl ještě za světla."

Zdroj: https://www.pexels.com/

Společenské Velikonoce (2025)

Tento příspěvek začnu větou, kterou jsem pronesl včera večer v již značně podnapilém stavu: "Tyhle Velikonoce jsou pro mně ty nejlepší od roku 2009!"

Hned také dodám, že v mém slavení Velikonoc nebyl žádný náboženský prvek a vlastně ani žádné sváteční tradice. Jen jsem si prostě užíval jara a posledních pět dní bylo společensky velmi vytížených. V tomto příspěvku to celé shrnu.

Středa

S kamarádem jsme zašli na kraj města, kde je lavička. Popíjeli jsme pivo a měli přitom výhled na okolní vesnice a jarní pole. Idylka.

Čtvrtek

Mám rád zelené pivo, ale jaksi se mi nikdy nedaří dát si ho přesně na Zelený čtvrtek. Letos to ale vyšlo. Napsal jsem kamarádovi z vedlejší ulice, vzal dalšího kamaráda a sedli jsme do hospody na zelený speciál.

Pátek

Navštívili jsme s tátou babičku a strejdy na druhé straně republiky. S babičkou jsme prošli staré fotky. Procházení fotek je aktivita, kterou mám už se slavením svátků spojenou.

Po zpáteční cestě jsem si ještě dokoupil v obchodním domě nějaké oblečení.

Zdroj: https://www.pexels.com/

Sobota

Gastrovýlet! Nabral mě autem kamarád a vyrazili jsme do restaurace na statku, kde jsme měli rezervaci. Venkovská kuchyně není sice můj favorit, ale zkusil jsem věci z velikonoční nabídky a byl jsem překvapivě nadmíru spokojený.

Neděle 

A teď zlatý hřeb. Včera jsem pořádal sraz té části třídy, se kterou jsem v kontaktu. Ve výsledku nás snad bylo víc než na celotřídním vánočním srazu. Akce se totálně vydařila. A byla jakousi paralelou čarodějnic roku 2017, což pro mě byla akce formativní. Pilo se a vzpomínalo a domů jsem odcházel s naprosto spokojenou náladou.

A paradoxně jsem na Velikonoční pondělí neplánoval vůbec nic, jen odpočinek. Bylo to nabitých pět dní, a je tedy třeba se před prací zase zregenerovat.

Milý deníčku – 20. díl

Milý deníčku,

nedávno jsem cestoval a ačkoliv to bylo do méně bezpečné části republiky než tam, kde žiju, zvládnul jsem to skvěle. Problém byly jen mé ortopedické potíže. Naštěstí na místě, kde jsem už vážně nemohl příliš jít dál, byl pivovar, takže ideální příležitost chůzi na hodinu přerušit a sednout na pivo.

Zdraví je teď v mém životě téma číslo jedna. Vymýšlím další postup a cvičím, což mi zabírá velkou část mentální kapacity. Řidičák nebo hledání vztahu v téhle etapě mého života vůbec nepřipadají v úvahu. Teď je prostě čas věnovat se pouze sám sobě.

Zdroj: https://www.pexels.com/

A jedna éra také končí. Konkrétně Skype. Dnes jsem tátovi zrovna převedl Skype na Teams, aby měl možnost dále volat s rodinou. 

Tento den jsem raději vůbec nechodil, bolesti po včerejší procházce cítím ještě teď. Zítra to ale hecnu a půjdu do města koupit si nové pyžamo. Jedno staré mi padá a nahradím tedy starý kus kusem novým. Jinak stav mého šatníku asi velmi pomalu klesá. A to je cíl. Snížit stavy obnošením blíže k provoznímu minimu a pak si koupit koordinovaně šatník v novém stylu.

Tak zase někdy. 

Colton Indigo

Ohlédnutí za březnem 2025

Tento měsíc bude ohlédnutí jen krátké, březen byl jakýmsi prodloužením února a nic nového nepřinesl.

Zdroj: https://www.pexels.com/

Bylo opět dost kultury a dokončil jsem rehabky, které ale bohužel nezabraly.