Dnes se konečně dostanu k tomu, abych rozvedl myšlenku, která mě napadla už před delší dobou. A to vztah k nakupování oblečení. Tentokrát si trochu rýpnu.
Docela často poslouchám podcasty. A s oblibou si pouštím věci na téma móda, oblečení, ale i minimalismus. A několikrát jsem narazil na díl podcastu, kde host, nebo konkrétněji hostka, mluví o tom, jak v minulosti kupovala velký počet oblečení, ale nyní přešla k minimalismu. A to by bylo chvályhodné, jenže... Pak dodá, že většinu oblečení, které nahromadila předtím, vyhodila nebo dala na charitu a koupila si nový tzv. capsule wardrobe.
Tahle situace mi přijde nesmyslná. A je to hlavní důvod, proč moc neuznávám capsule wardrobe. Většinou ho nakupují lidé, kteří už oblečení mají dost a v průběhu této "očisty" vyprodukují další spoustu textilního odpadu. A ano můžete dát staré oblečení na charitu, ale je známé, že velká část skončí na skládce. Není tedy logičtější a i ekonomičtější donosit to, co už jsme koupili?
Před lety jsem prošel svůj šatník a vyházel pouze to, co mi bylo vyloženě malé. Od té doby jsem vědomě snížil počet oblečení, které nakupuji. Aktuálně jsem ve stavu, kdy kupuji tolik oblečení, jako je počet toho, co se naprosto obnosí. Oblečení nakupuji tedy minimálně. Ano mám rád módu a rád se vyjádřím pomocí outfitu. Ale přehodnotil jsem svůj vztah k věcem a nechci být další člověk, co hromadí. Myslím, že naopak nechám svůj šatník v následujících letech lehce klesat.
