Za poslední rok se u mě změnil můj vztah k přijímání informací. Na podzim však bylo vše chvíli trochu jinak. To jsem se zabýval svým postojem k víře. Četl jsem hodně článků na téma new age. Dlouhý čas jsem k tomuhle myšlenkovému proudu měl velmi blízko. Ale začátkem zimy jsem znovu vystřízlivěl. Během přemýšlení jsem došel k tomu, že na světě je spousta věcí, kterými se člověk může zabývat. A najednou mi přišlo zcestné zabývat se něčím, co není potvrzené nebo je to dokonce spíš vyvratitelné. Cesta k poznání je dlouhá a na konečné poznání nemá jeden jedinec kapacitu. Je to spíše otázka spousty generací. A věřit skálopevně v něco, což už bylo vědecky vyvráceno, tak tím si ubíráme už tak nízkou kapacitu na poli poznání. Dále, na světě je mnoho disciplín ke studiu. A zabývat se něčím, co nestojí na pevných základech je další snížení naší možnosti dozvědět se o světě kolem nás více.
Už mi dochází, proč jsem v minulosti míval sklony něčemu slepě věřit, i když mé racionální já namítalo, že je to ztráta času. Slepá víra ponechává spoustu věcí ve škatulce možné, racionální myšlení škatulku možné zmenšuje, a já vlastně hledal naději tím způsobem, že jsem přivíral oči.
V některé věci stále věřím, ale jsem teď mnohem větší skeptik než dříve. Touha po poznání je však o to větší.
Žádné komentáře:
Okomentovat