Ahoj,
dnes jsem zjistil, že mám dva týdny na odevzdání diplomové práce. A tak nějak nemám ani polovinu...
Už měsíc se mi ve spaní vrací to, že to nedopadne. Ale pravá depka přišla teď. Bylo by dobré, kdyby mě někdo psychicky podpořil. Ale ohledně školy dělají všichni naprostí opak a zveličují to, jak je strašné, když školu nedokončím.
Je jasné, že dobrá věc to není. A je přirozené cítit smutek. Nebudu se tedy nějak nutit do pocitu, všechno je skvělé, nic se nestalo. Zároveň však budu hledět do budoucnosti jako do místa, kde jsou příležitosti uchytit se jinak.
V hlavě mám už plán. A rozhodně nehodlám v životě nějak rezignovat. Teď však nemám náladu psát dál, k tomu všemu jsem nachlazený a v práci to byl v týdnu celkem stres, takže si potřebuji pořádně odpočinout.
Žádné komentáře:
Okomentovat