Zneužívání Rivotrilu + Resistence na Rivotril

Na to o čem budu psát nejsem pyšný. Ale myslím že o tomhle by se mluvit mělo. Nuže do toho!

Pokud čtete můj blog pravidelně, asi víte, že se snažím vyhýbat věcem, které jsou škodlivé nebo na ně člověk může mít závislost. Není to zas tak dávno, co jsem psal, že Rivotril si beru pouze výjimečně. A to,  když mi je opravu špatně. No a za posledních cca 7 týdnů jsem ho měl každý týden!

Jak k tomu došlo? Jednoho dne mi bylo opravdu velmi špatně. Už nevím proč. Byl jsem ale rozhozený a úzkostný. Řekl jsem si, že si vezmu Rivotril. Prášek zabral a mě bylo skvěle! Připadal jsem si tak lehce a klidně. Ležel jsem a poslouchal pomalu plynoucí hudbu.

Další týden mi bylo opět jeden den špatně, tak jsem si Rivotril vzal znovu. Nebylo mi ale tak špatně, jako týden předtím. 

Teď ještě dodám, že tabletky tohoto léku, které mám, mám už dlouhou dobu a budou tedy brzy procházet. To byl taky důvod, proč jsem si tento lék začal dávat častěji, abych ho pak nemusel vyhazovat.

Nemohl jsem ku příkladu usnout, měl jsem totiž hlavu plnou myšlenek a potřeboval jsem se vyspat, protože jsem vstával brzy ráno. Tak jsem si tedy vzal Rivotril!

Začal jsem hledat důvody, proč si tento lék brát. Vždy jsme si vzpomněl na příjemný stav uklidnění.

Začal jsem tento lék brát tak 2x až 3x týdně. A najednou... Přestal účinkovat!

Řekl jsem si, že jde o rezistenci, kterou jsem si vypěstoval častým užíváním. Řekl jsem si, že bych si musel dát větší dávku. To jsem taky jednou udělal. Bylo během mé depresivní epizody. Neulevilo se mi ani trochu, ležel jsem a samotné bytí bylo bolestivé. Ráno jsem byl trochu jako z gumy, dva prášky, které jsem měl před spaním mi sice nepomohly od mých stavů, ale měli vliv na mé tělo. 

Řekl jsem si "STOP!!!" Tohle zašlo tam, kam jsem nechtěl. Ještě to není problém, ale mohl by být.

Takže od těchto tabletek si dám několikaměsíční pauzu, aby účinkovali ve chvíli, kdy je opravdu budu potřebovat a bude na místě si tento prášek vzít.

Deprese se mírní, Jak s ní bojuji?

Uběhlo cca 12 dní od začátku mé depresivní epizody. Až na občasné propady mi už je mnohem lépe.

Kritický den bylo pondělí. Udělal jsem jakýsi přešlap, přesně řečeno trochu ulétl. Zatím o tom nechci mluvit a nevím, jestli vůbec budu. Byla to věc, která mě dorazila, protože jsem si ji vyčítal a tak nějak předpokládám, že mě v jistých kruzích nyní trochu drbou. Tohle není vztahovačnost. Znám to prostředí a vím, jak lidé tam tyhle věci řeší. Nuže tuhle část příspěvku zakončím tím, že řeknu, že se mi tahle aféra celý týden vracela a ještě poněkud vrací.

A teď k mému boji s depresí. Jsem ten typ člověka, který když má problém, zapne si buď google nebo si pustí youtube. V tomto případě jsem si našel video návod na youtubu ohledně deprese. Tohle video vám sem ale nenasdílím. Doporučovali v něm jisté opatření ohledně stravy. Dohledával jsem si studii ohledně dané věci, jejíž závěrem bylo, že tento způsob stravování dost pravděpodobně zvyšuje šanci na několik typů rakoviny. Ale dám vám nějaké typy, které jsou neškodné.

1. Pohyb

• U mě je tohle trochu ošemetné. Když mám depresi, nemůžu cvičit posilovací cviky. Vždy mě u toho chytne podivný vztek. Stejně tak běh nebo rotoped.
• Je tedy dobré posilování nebo jiný náročnější sport zařadit jako prevenci toho, že deprese přijde. 
• Dobrý a velmi přirozená volba pohybu je chůze. Pokud však máte sociální fobii jako já, nechoďte ven, když máte zrovna velmi zvýšený strach z cizích lidí. To pak procházka přinese více škody než užitku.
• Já chůzi znovu zařadil téměř do každého dne. Musím říct, že mi to na psychiku velmi pomáhá.
• Když jsem na tohle téma hledal nějaké doporučení, našel jsem, že člověk by měl na procházky minimálně 3x týdně alespoň 30 minut.
• Rychlá chůze - Tu jsem si zamiloval. Vzhledem k tomu, že mám mírnou nadváhu, snažím se chodit rychle, mělo by to zvyšovat spalování tuku.

2. Čerstvý vzduch

• Procházka lesem mezi stromy, které produkují kyslík je něco jiného než procházka sídlištěm mezi paneláky.
• Kdysi jsem si zapsal jeden psychologický předmět, ke kterému byla skripta, ve kterých se psalo, že lidská psychika je nastavená na vnímání přírody, která je oproti zástavbě přirozená. Pobyt v přírodě snižuje napětí, stres a pomáhá lidem se sklonem k depresi.
• Jsem člověk, co o sebe dbá. Dost se zajímám o anti-aging a jedna za zásad, kterou dodržuji je to, že si chodím pro svou "kyslíkovou injekci" do lesa, který mám v Malém městě nedaleko od domu. Věřím tomu, že mě to omlazuje.

3. Mezilidský kontakt

• Další z tipů, který jsem našel na téma jak bojovat s depresí. Opět je dobré, abyste znali sami sebe a míru mezilidského kontaktu, která je vám příjemná. Každý je nestavený jinak, znám dost introvertů, kterým mimo práci stačí velmi málo kontaktu s jinými lidmi.
• Já jsem naopak velmi společenský člověk. Během mé depresivní epizody se vrátil jeden z mých spolubydlících a já jeden večer proseděl u něj v pokoji a bavili jsme se o všem možném.
• Je rozdíl mezi kontaktem na sociálních sítích a tváří v tvář. Kontakt online přinese pouze malý zlomek užitku, jako když jste s danou osobou v reálu.

4. Dostatek odpočinku a spánku

• Vypozoroval jsem u sebe to, že čím horší mám náladu, tím více potřebuji spánku nebo odpočinku. Raději obětuji nějaký čas a pořádně si odpočinu, s tím, že poté budu produktivní než se nutit do práce, která je povrchní a stejně k ničemu nevede, protože jsem ji dělal přepjatý nebo rozhozený.

5. Koníčky

• Snažím se ve svém životě více se věnovat povinnostem než koníčkům.(Což se mi ne vždy úplně daří.) V době, kdy je my hrozně, se mění poměr mezi těmito činnostmi a věnuji se mnohem více koníčkům. 

Deprese září 2018

Hned začátkem září u mě nastoupila deprese. Chtěl jsem na tohle téma napsat článek hned první den, co mi bylo špatně, ale nějak jsem neměl sílu.

Začalo to jako víkendová únava. Lehl jsem si, což stav ještě zhoršilo. Mám vypozorované, že když na mě něco padne a lehnu si a usnu, je mi pak lépe. V případě, že se mi usnout nepodaří, vše se značně zhorší. Neusnul jsem, stejně jako dnes.

Tento stav se opakoval každý den po práci. Od začátku září jsem tedy nebyl schopný pracovat na diplomové práci. Jsem schopný něco málo udělat, ale šetřím se. Trochu se bojím, aby se to nezhoršilo a já se nedostal do stavu, kdy nebudu schopný fungovat vůbec.
Zkouším bylinkové čaje, doplňuji si hořčík tabletkami, jím spoustu ovoce, ale podzimní deprese zatím neodchází.

Vše zhoršil konec pracovního týdne, kdy se u mě v práci objevil problém, za který sice nikdo nemůže, ale vše pro mě nejspíš značně zkomplikuje. Upřímně, zítřka se trochu děsím.

Víc řádků mi únava nedovolí. Ten podzim tedy nezačal nejlépe... A to mi intuice napovídala, že tohle bude dobrý podzim.

Minimalismus ve špajzu 2

Jak jsem psal v některých starších příspěvcích, velmi mě v tomto roce oslovil minimalismus.
Jelikož se zajímám i o ekologii a vadí mi plýtvání jídlem, snažím se minimalizovat vyhazování potravin i u nás doma. Plánování spotřeby potravin se stal celkem mým koníčkem, takže jsem se rozhodl napsat o tom i pár slov sem.

Nevím, jak jste na tom vy, ale mi doma dostáváme na Vánoce pravidelně dárkový koš potravin. Koše, které si nenecháte sestavit na zakázku mají jsou vadu. Je v nich dost věcí, které by jste do toho zakázkového nedali a obdarovanému se pak válejí ve špajzu. Další zdroj nevyužívaných potravin jsou zbrklé nebo nepromyšlené nákupy nebo potraviny, které koupíte kvůli jídlu, které uvaříte jednou a suroviny pokud jsou trvanlivé zůstanou.

Náš problém doma jsou navíc potravinový moli. Ti jsou dalším důvodem, proč se snažím počet potravin minimalizovat. Navíc mám rád přehled. Ve Velkém městě mám jen několik položek potravin, už jen proto, že skladovací prostory jsou omezené a na bytě jsme čtyři. Tyhle minimální zásoby jsem si zamiloval, jelikož člověk má přehled.

A teď, co je cílem tohoto článku. Doma v Malém městě procházím postupně špajz a následně hledám způsoby, jak využít věci, co tu leží ladem. Níže najdete nějaké příklady toho, jak jsem dané věci zužitkoval.

Rybí olej a rýžový ocet
Koupeno pro Pad Thai, který jsem vařil jednou. Povedl se, ale recept je příliš složitý. Tyto dvě lahvičky mi tu leželi ladem do chvíle, než jsem začal připravovat smažené nudle. Instantní nudle zalité horkou vodou osmažím na pánvi, přidám rybí olej, rýžový ocet, zeleninu a míchaná vajíčka. Tyto dvě lahvičky tedy dostali využití.

Celozrnná mouka
Můj táta se rozhodl péct chleba. Několikrát to zkoušel a nepovedlo se mu to. Při každém pokusu zapomněl, že už celozrnnou mouku má a tak se nám jí doma nakumulovalo více. Co s tím, že? Dostal jsem radu, ať z toho zkusím udělat muffiny. Vzal jsem mámy starý recept a normální mouku jsem nahradil celozrnnou. Musím říct, že takhle mi to chutná více!
Příští týden chci přejít z éry muffinů na éru cookies. Na netu jsem si už našel pěkně jednoduchý recept.

A tak tedy procházím lednici, špajz a mražák s cílem snížit počet potravin. Snažím se nákup potravin dopředu plánovat tak, abych nic zbytečně nevyhodil. A musím říci, že mě to dost baví.

Dveře z blázince vedou do nekonečna

Tento článek bude na trochu jiný způsob než ty, na které jste poslední týdny zvyklí.

Hrabalo mi. A hrabalo mi solidně. Tak moc, že jsem skončil v blázinci. Už nevím, o jakou z hospitalizací se jednalo, jisté je, že je to dávno.
Pocit stísněnosti se střídal s euforií, která byla spojená s mou vírou, že svět za chvíli skončí a nastane nový a lepší.
Blázinec mi nepochybně evokoval pocit vězení. Byla ta část roku, kterou mám nejraději. Pozdní jaro, kterému říkám předletní čas. Večery byly dlouhé a já sedával na chodbě v suterénu a hleděl okýnkem ve dveřích, které bylo stejně jako všechno ostatní zamřížované.
Pás lamp lemoval cestu z blázince mimo areál. Občas jsem zalomcoval dveřmi. Kdyby zámek přeci jen polevil, bylo by to tak krásné! Jako kdyby ty tmy nocí mluvili o tom, co by se mohlo stát. To bludné přesvědčení, že změním chod všeho se zrcadlilo na chodníku před budovou. Měl jsem pocit, že kdybych v jednu z těchto nocí vyběhl do tmy, někoho bych potkal. Viděl jsem v tom světě venku nepopsané plátno, které bych měl popsat ničím jiným než magií.
Ano, magie je to slovo. Na té cestě z budovy do světa tam venku byla magie zřetelně viditelná.

Když jsem odtamtud odešel, pocit spojený se sledováním noční stezky lemované lampami s tím nejvíce kořeněným světlem jsem si odnesl s sebou. Čas od času se tenhle pocit objeví tam, kde bych ho nečekal. Obzvlášť nápomocný je ve chvílích, kdy mi je nejhůř.