Krizový okamžik
Nejhorší okamžik zatím byl na kamarádově svatbě. Jiný kamarád mi dal před ústa hořící cigaretu s tím, ať si potáhnu. Nepotáhl jsem si a byl jsem na něj dost naštvaný. Následujících 40 minut jsem totiž měl dost intenzivní pocity podobné silným abstinenčím příznakům. Jo,... je to pořád ve mě. Pořád mám kuřácký reflex. A stačila by jedna cigareta a závislost by byla v celé své síle zpátky.
Životní úroveň
Ale to, že nekouřím je pro mě velmi důležité. Po cestě do práce jsem se zamyslel nad tím, jak velký vliv má nekouření na mou životní úroveň. Cigarety mě stály spoustu peněz. Tyhle peníze ale nemám, utratím je jinde. Podstatné je však kde.
1) Kadeřnice: Od doby, co nekouřím si častěji dopřávám návštěvu kadeřnického salonu. Často měním barvu vlasů nebo si nechám dobarvit kořínky.
2) Návštěva restaurací: Do restaurace jdu minimálně jednou týdně. Každotýdenní návštěvu restaurace považuji za součást dobré životní úrovně. Jíst musíme. Ale proč si jednou týdně nedopřát jídlo, které připravil profesionál?
Přijde mi, že obě položky, za keré utrácím peníze, které jsem dřív prokouřil, jsou mnohem smysluplnější. Moc luxusu si v životě nedopřávám, je proto dobré mít alespoň nějaký.
Samozřejmě, že nekuřáctví ovlivňuje mou životní úroveň jinak. Když jsem kouřil, začínaly se už u mě projevovat zdravotní důsledky. Teď se mi dýchá mnohem lépe. A podstatná je i psychika. Tenkrát mě nemálo trápilo, že s kouřením nedovedu přestat. Cigarety byly sice jakýsi požitek, ale takový, jehož náklady značně převyšovaly výnosy.
Doufám tedy, že mi to nekouření vydrží do oslavy mých stých narozenin. Pak si přeci jen zase dám.
Žádné komentáře:
Okomentovat