No... Takže se vracím do Velkého města. Z tohoto důvodu jsem si sepsal dlouhý seznam, co vše musím sbalit, zálohovat a zařídit. Velkou část jsem už dnes udělal.
Co se týče práce, je to období velkých změn. Jeden kolega oznámil podání výpovědi ještě před zrušením home office, další ji podal v návaznosti. Další lidé z kanceláře jsou v pracovní neschopnosti. V následujících týdnech proběhnou výběrová řízení na mé nové kolegy.
Večer mě taky čeká videohovor s kamarádem, který mi vysvětlí, jak přesně funguje jedno odběrové centrum, kam budu chodit každý týden na testy a SMS s výsledky přeposílat šéfovi.
A teď k další části článku. Jelikož se můj život dal do pohybu už před třemi týdny, jak jsem naznačoval, mám za sebou období, kdy jsem na své poměry užíval dost prášky na úzkost. Měl jsem návaly úzkosti v kombinaci s hypomániemi a přišlo mi rozumné se trochu utlumit.
Jedna etapa mého života skončí a já půjdu dál. O co jde, se dozvíte možná až s podstatným odstupem. Nechci psát o něčem, co se má stát, i když se to ještě nestalo. Protože jak se říká - neříkej hop...
A poslední část příspěvku: alkohol. Trochu jsem povolil uzdu svým sklonům k pitím. Včera jsem po skončení práce delší dobu lehce popíjel, dnes jedu od rána. Pravděpodobně mě ještě nějaké zvýšené pití čeká. S léky na úzkost to ale NEKOMBINUJU. To období, kdy jsem se tlumil léky snad skončilo. Teď přišlo období, kdy si trochu popiju.
Poté čekám období, kdy opadne korona, otevřou se služby, já razantně změním účes, budu víc cvičit a jako regenerovaný člověk vyrazím do svého baru podívat se, jaké jsou možnosti.
Možná vás v souvislosti s prášky a alkoholem napadlo: "Spadne do toho Colton Indigo?" Upřímně, i mě to napadlo. Ale práškování a chlastání nejsou věci, co bych nedělal už někdy v minulosti. A vždy jsem se oklepal, mám přeci silnou vůli.
Žádné komentáře:
Okomentovat