Bylinky: 1. část – To hnusné

 Dobře, tohle bude na několik příspěvků. A do tohoto tématu se chystám pustit už snad půl roku. O čem bude? Jak název napovídá, o bylinkách. O těch, které jsem během života užíval nějak více. 

Hnus na start

Vlastně první bylinka, se kterou jsem se během svého života setkal byla lípa. Nutili mě ji pít rodiče, vždy, když jsem byl jako malý nemocný. A jsem asi jediný, koho lípa natahuje. Dodnes máme v příborníku malé hrníčky, do kterých mi rodiče lipový čaj nalévali pro optický efekt, že je toho málo. Za to jsem jich musel vypít o to větší množství.

Zdroj: https://www.pexels.com/

Ach ty vlasy

Když mi bylo cca 16, byl jsem podvyživený. Nebudu to v tomto příspěvku více rozvádět, řešil jsem to zde na blogu už kdysi. A když jíte příliš málo, může se stát taková nepěkná věc, že začnete plešatět. A to bylo tak děsivé, že jsem brzy přehodnotil svůj postoj k hladovce. 

Co ale s částečně lysou hlavou? Babské rady radily jíst samotné kvasnice a užívat kopřivu, jak vnitřně, tak zevně. Po zakousnutí do kvasnic jsem se málem pozvracel. U kopřivového čaje byl první dojem podobný, ale časem jsem se naučil vypít ho na ex. Prořídlé vlasy jsem si nechal ostříhat na krátko a co mi na hlavě zbylo jsem oplachoval kopřivovým výluhem. 

Zdroj: https://www.pexels.com/

Nevím, jestli to bylo přímo tou kopřivou, ale vlasy mi opět dorostly a já se zařekl, že už si nikdy nebudu zahrávat s poruchou příjmu potravy.

ColtonKecy – Stále relevantní hudba

Tuším, že to bylo letos, kdy jsem začal s konceptem příspěvků ColtonKecy. Původně se mělo jednat o krátké příspěvky, které jsou za čárou mého obvyklého myšlení. Mám však sklony v nich spíše sklouzávat k tomu, že se patlám v hudbě, kterou jsem poslouchal. A nejinak tomu bude i dnes.

                           

Zdroj: https://www.pexels.com/

Stále relevantní hudba

1) Soudtrack ze Ztracených

Ztraceni, nebo v originále také Lost byl velmi kultovní seriál, který začal velmi slibně, ale u většiny lidí si neudržel svou dobrou pověst. Co však nemělo rozhodně sestupnou tendenci je jeho soundtrack. Nebudu sem dávat žádný konkrétní odkaz, za poslech stojí ve větším rozsahu.

Soundtrack ze Ztracených jsem začal ve velkém sjíždět v roce 2011, kdy jsem seriál dokoukal. A poslouchat jsem ho vlastně nikdy nepřestal.

Proč je tedy pro mě stále relevantní? Možná ta jeho silná melancholičnost. Doplňuje krásně situaci, kdy se člověku bortí svět, nebo přesněji řečeno sny. A život je alespoň pro mě neustálým koloběhem bortících se snů.

2) Greensleeves

Tahle píseň se u mě stala soundtrackem druhé ataky. A vlastně také nikdy neodešla, v různých variacích se vracela v různých letech. Velký comeback u mě nastal s nástupem koronavirové krize, kdy jsem objevil zajímavé provedení. Dovolím si sdílet.

Při poslechu písně během lockdownu jsem snil o tom, že svět zase bude normální a že se sejdeme s přáteli v jednom podniku pod horami kousek od nás. A to mě přivádí k tomu, proč je pro mě i tento song stále relevantní. Z této hudby mám pocit, jako by v sobě měla skrytu ryzí touhu po sounáležitosti a po vztazích s jinými lidmi. A tahle touha u mě patrně nikdy nezanikne.

Romantické vztahy během podzimu 2022

 Dobře... Už je na čase trochu se rozepsat o vztazích a o tom , jak na tom vlastně aktuálně jsem.

Nový muž na scéně?

S někým jsem si psal. Velmi intenzivně a celkem dlouho. Pak přišlo první rande. Bylo přirozené a udělal jsem dojem. Týpek vyjádřil, že by měl o mě zájem, já se s ním však domluvil, že tomu dáme volný průběh a budeme postupovat pomalu.

Pak mělo být druhé rande, které už bylo naplánované a já si kvůli němu vzal dovolenou. Den před randem se zhoršil týpkův psychický stav (trpí úzkostmi). Změnili jsme plán a místo výletu po mém okolí měl já přijet do jeho města. Začal však celkem nelogicky trvat na to, že mi zaplatí hotel, že nemá cenu jen jen na den. Odmítl jsem. Vyměnili jsme si názory a shodli se na tom, že máme jiný úroveň akčnosti. Navíc je tu ten pradávný argument, že dva lidé s úzkostmi by se při žití spolu mohli navzájem utopit. Zde to tedy skončilo. Máme se ještě vidět někdy, až bude mít zakázku v mém regionu. Dlužím mu lahev vína, minule platil on.

Zdroj: https://www.pexels.com/

Ehm

Vyhlídky tohoto kontaktu se však pokazili hned z kraje. A teď nemluvím o varovných signálech, kterých jsem na týpkově chování viděl nemálo. Mám na mysli dobu. Protože v době našeho seznamování jsem se totálně zamiloval do někoho jiného. Do kamarádova budoucího švagra. Tenhle příspěvek zároveň poslouží jako test, zda tento kamarád stále čte můj blog, protože tuto zamilovanost před ním úspěšně už dva měsíce tajím. 

Patrně to však bude další z řady heteráků, do kterých jsem byl neopětovaně zamilovaný. Je navíc z daleka a je mezi námi osmiletý věkový rozdíl. Pokud čtete tento blog delší dobu a dobře počítáte, tak víte, že mi třicet let už bylo. (Nebudu říkat před kolika lety, ale bylo.) Nic si tedy od toho neslibuji, ale řídké chvilky, kdy jsem ho viděl, jsem si plně užíval. Přeci jen jsem už celkem usedlý a je zajímavé, když mé vody rozčeří někdo takhle mladší.

Ah tak...

A ještě něco k tomu, jak mi krachlo randění. Několik měsíců jsem odmítal mít se rád s mým milencem, protože jsem to nechtěl pokazit v případě, že by to někam směřovalo. Hned jak se to definitivně sesypalo, jsme opět náš poměr obnovili. Už spolu něco máme přes rok. Příspěvek zakončím větou jednoho mého kamaráda: "Že mu není blbý s tebou spát už přes rok a přeci nedát šanci tomu, abyste spolu měli vztah?"

Váha během podzimu 2022 (2)

 Dnes jsem se odvážil vlézt opět na váhu. Přeci jen jsem se celkem vrátil k mému normálnímu režimu. Jsem opět na své cílové a hlavně zdravé váze. Od vážení si dám teď zase na nějakou dobu pauzu. Nechci se vážit tak nějak obsesivně. Budu se prostě jen věnovat vyvážené stravě a dostatečně cvičit. Cílem je zdraví a ne hubenost.

Zdroj: https://www.pexels.com/