sobota 9. prosince 2023
2023 – jedno velké sociální období?
středa 6. prosince 2023
Sny, které mě přešly
Roky ubíhají, věci pomíjejí a mezi tím, na co se tato pomíjivost také vztahuje, jsou i sny. Dnes bych se tedy chtěl věnovat těm snům, které mě v posledních letech přešly.
Nomádství
Ještě v roce 2018 jsem snil o tom, že seženu práci na home office a budu migrovat po České republice a každý půlrok žít v jiném městě. V roce 2020 jsem home office skutečně získal a ta možnost tu tedy byla. Mně se už však nechtělo sen realizovat. Mé hnízdící reflexy jsou naopak čím dál silnější, jen není s kým hnízdit.
Opuštěná hospoda
Ve vesnici kousek od nás, kam se často vracím, je budova, kde bývala hospoda. Zavřeli ji rok předtím, než jsem začal pít. Jestli v něčem totálně romantizuji nepoznané, tak je to právě tohle místo. A roky jsem snil o tom, že budovu koupím a založím tam hipsterskou restauraci, kam se budou lidé sjíždět i z daleka. Ale provozovat pohostinství je velmi komplikované. Vím navíc, že tohle jsem nikdy nemyslel tak docela vážně.
Vlastní penzion
Zde je to na provedení podobně náročné jako u hospody. A já bych stejně byl i u penzionu člověk, co si otevřel hospodu a chodili mu tam lidi.
Psychologie
Studovat psychologii byl v pubertě můj velký sen. Na tuhle školu jsem se však po střední nedostal. Dlouhé roky jsem ještě snil, že jednou... Ale uběhl opravdu dlouhý čas a i tento sen vyšuměl.
Abych tenhle příspěvek uzavřel. Psychologie byl sen, který jsem chtěl skutečně realizovat. A u těch ostatních? Občas sníme proto, abychom měli kam uniknout, ale realizovat daný sen vlastně ani úplně nechceme. Je to jen myšlenka v naší hlavě, kam se můžeme ukrýt, když zrovna prší.
neděle 3. prosince 2023
Konec Uložta + trable s diskem
Už tak jsem měl rozjeté úzkosti a pak přišla další rána, psali o tom všude. Uložto končí! Čekal jsem, že to časem přijde, přesto to znamenalo konec jedné éry. V posledních letech jsem ho sice zas tolik nepoužíval, ale je jasné, že to do velké míry znamená konec možnosti podívat se na cokoliv a kdykoliv.
Poslední týdny jsem ale zrovna koukal na filmy více než obvykle a nechtělo se mi končit. Vzal jsem to však sportovně a dal si za cíl založit si účet u nějaké streamovací služby. Už nejsem student, co musí počítat každou korunu a tu možnost mám a řekl jsem si, že budu mít dobrý pocit, že takto podpořím tvorbu dalších filmů. Nebudu zde více rozvádět můj postoj k pirátství, to by bylo na větší debatu, ale ve zkratce řeknu, že film není chleba, nezmizí, když si ho vychutná někdo jiný a každý by tedy měl mít nějakou formu přístupu.
Tak jo... Smířil jsem se s koncem Uložta velmi rychle, přesto zbýval zhruba týden nastahovat si raději rozkoukaný seriál. Pustil jsem se do toho. Nahrával jsem si to na externí disk, kde mám většinu dat. A pak... Disk začal stávkovat. Asi kombinace toho, že je disk starý a že jsem na něj nahrál velké množství dat během krátké chvíle. No a tak... totální úzkost byla tady.
Mám sice to nejpodstatnější zálohované ještě jinde a disk se pak tak nějak vzpamatoval a dá se používat. Celý ten rozkoukaný seriál jsem ale musel smazat, jelikož se zdálo, že ty data nějak počítač nemá rád. Úzkost stále sílila. Celý disk jsem několik hodin projížděl raději antivirem. Ten sice nic nenašel, ale rozjela se mi až paranoia.
Seriál do kterého jsem se zažral tedy měl zůstat nedokoukán. Na Netflixu je totiž pouze jeho fragment. Pak jsem ale zjistil, že by všechny řady měly být na HBO Max. Táta také mluvil o tom, že by chtěl spíš HBO než Netflix. V týdnu jsem tedy založil účet u HBO.
Tento článek však zakončím lehce naštvaně. Zjistil jsem, že HBO ten můj seriál taky dost cenzuruje a pro českou lokaci chybí velký počet dílů. Chybějící díly musím tedy sledovat mimo, kde je někdo streamuje ne úplně oficiálně. A to mi přišlo jako bodnutí do zad. Bylo to dost demotivující. Udělal jsem správný krok, abych zjistil, že správná možnost stejně nedovede úplně vyřešit mé potřeby.