Milý deníčku,
úzkost je tu jaksi pořád. Chvíli mi je relativně dobře, ale druhý den už mám zase pocit, že se svět žene do své záhuby.
Tento tlak však trochu obrousila dovolená. Udělal jsem si druhé jarní prázdniny. Ty první byly Velikonoce. Čerpal jsem dovolenou bez konkrétních plánů. A tak byl čas dohnat resty a také se věnovat trochu sobě a své literární tvorbě. Do práce jsem se pak vrátil s novým elánem a pracuje se mi mnohem lépe.
Pomalu se blíží začátek léta, což bude tento rok sociální špička. Jsem trochu nervózní z několika společenských akcí, které mě čekají, ale zároveň se těším.
Kdybych měl jinak shrnout dosavadní část roku 2024, musím říct, že je to "rok bez tradic". Letos jsem nedodržel několik svých sezónních rituálů, které tu byly dlouhé roky. Například jsem ještě nebyl na oficiálním turistickém pochodu a hlavně jsem vynechal svůj domovský pochod.
Připadám si jaksi zralejší a to s sebou nese i to, že umím věci pustit a neprožívat to, když vše nejede v mých zaběhlých kolejích.
Tak zase někdy, Colton I.
Žádné komentáře:
Okomentovat