FOMO asi zažil každý. Ten pocit, kdy máte pocit, že o něco přicházíte. Já ho měl spojené hlavě s cestováním.
Pokud tenhle blog čtete pravidelně, tak už asi víte, že mám už nějakou dobu úzkost spojenou s cestováním. Moji přátelé na druhou stranu cestují pravidelně. A já měl dlouhou dobu jaksi pocit, že bych měl cestovat taky.
Bylo tu tedy FOMO. Tak nějak jsem neměl dobrý pocit, když mi někdo oznamoval další cestu. Pak jsem si to ale v hlavě porovnal. Vrátil jsem se k tomu, že pocit, že o něco přicházím, když tolik necestuji, je vlastně zbytečný. Mně osobně totiž cestování vlastně tolik nedává.
Kdysi byla doba, kdy jsem cestoval více. A nějaké hezké vzpomínky na to mám. Spíš mám ale pocit, že cestování je pro mě naprosto přeceňovaná aktivita. Nějak mi ty peníze a stres za to nestojí. Cestování navíc není úplně ekologické a raději se vzdám jej, než jiných věcí, na kterých mi záleží více.
Takže asi tak. Teď nějak klidně vnímám cesty svých přátel. Nemám pocit, že o něco přicházím. U nich je patrně cestování postavené v žebříčku aspirace více, u mě to prostě není priorita.
Žádné komentáře:
Okomentovat