Tenhle příspěvek bude o mé umělecké tvorbě, ne o psaní na blog. A původně jsem plánoval pojmenovat ho "Takže už nechci psát?" Nakonec se vše krapet změnilo.
Jak původní název napovídá, nějak jsem ztratil vášeň pro psaní beletrie. Vím, že stát se profesionálním spisovatelem není pro mě dostupná cesta a i kdyby byla, nechci jí jít. Schopnost uživit se psaním vyžaduje ztrátu anonymity a nutnost účastnit se společenských akcí, které by mi byly nepříjemné.
Na druhou stranu jsem měl v minulosti nutkání psát pro dílo samotné. Libí se mi ten proces za tím a možnost vyjádřit některé své emoce. No a tenhle zápal ale v poslední době nějak vymizel. Říkal jsem si tedy, že psaní pověsím na hřebík a budu se věnovat jinému koníčku.
Jenže... Pak mě oslovilo jedno konkrétní dílo. Koncept jsem měl v hlavě roky, ale považoval jsem ho za nezpracovatelný kvůli silným mezerám v zdroji inspirace. No a pak, když jsem zrovna dumal u hudby, mě napadla spisovatelská technika, která tenhle problém naprosto vyřešila. Celé dílo se mi v hlavě ucelilo a náhle je reálné ho sepsat.
Nebudu se hnát, abych psal nějak často, stačí mi kapitola, dvě týdně a budu spokojený. Jsem hlavně rád, že to oživilo mou radost ze psaní, je to další passion project, který prostě časem musel vzniknout, reflektuje totiž věci bytostně mi blízké.
Žádné komentáře:
Okomentovat