Reklamní systémy a prospekty

Tisk i výroba reklamních systémů a prospektů pro každou příležitost

Prezentujte svou značku a její výrobky kvalitními reklamními systémy a prospekty z dílny společnosti PrintPromotion! Chystáte-li se na veletrh nebo chcete-li například ve své prodejně natrvalo zvýraznit své produkty, budete potřebovat spolehlivé prezentační materiály, které vám zajistí propagaci na té nejvyšší úrovni a navíc za bezkonkurenční ceny.

V nabídce společnosti PrintPromotion naleznete reklamní systémy, jakou jsou roll up bannery, bowflagy, promo stěny, propagační stolky, ale rovněž tištěné prospekty a předměty jako plakáty, letáky nebo fotoobrazy. To vše vždy na speciálním dedikovaném webu s nabídkou různých typů i velikostí, jednoduchou online objednávkou, rychlým dodáním už do druhého dne po celé České republice a v případě prezentačních systémů s možností objednání i bez tisku!

Co vše v naší nabídce naleznete?

•          Tisk rollupů online na nej-rollup.cz.
•          Tisk muších křídel online na bowflag.cz.
•          Tisk prezentačních stěn na prezentacnisteny.cz.
•          Výroba prezentačních stolků na prezentacnistolky.cz.
•          Tisk fotoobrazů online na printfoto.cz.
•          Tisk plakátů online na tisknemeplakaty.cz.
•          Online tisk letáků na tisknemeletaky.cz.

V případě, že jste ze Slovenska nebo vás na něm čeká akce a potřebujete kvalitní reklamu s rychlým dodáním, můžete využít služeb našich dvou slovenských webů, které se specializují na roll up bannery a promo steny. Výrobce, kvalita i služby zůstávají stejné!

Naše nabídka na Slovensku:

•          Tlač rollupov online na naj-rollup.sk.
•          Tlač prezentačnýchstien na prezentacne-steny.sk.

A když by vám tato nabídka nestačila a potřebovali byste ještě více ohledně tisku a výroby reklamy, podívejte se přímo na náš mateřský web www.printpromotion.cz, kde najdete ještě širší portfolio.

Mix září 2017

Zdravotní stav
Ještě v srpnu začala deprese. Nepříliš silná, za to vytrvalá. Prožil jsem tedy měsíční depresi. Trochu mě to snížilo výkonnost, ale zvládl jsem při tom i něco dělat. Deprese mi ve výsledku podlomila imunitu a já byl nachlazený. Vyležel jsem to. Ale týden na to přišlo další nachlazení tentokrát mnohem horší. Už osm dní kašlu, smrkám a mám teploty. Nelepší se to, nemám teď však čas zajít k doktorovi nebo odpočinout si od školy.

Škola
Nevím, jak to bude s první školou, nezdá se, že by bylo reálné, že ji dokončím. Diplomka... Jsem teď na další škole, která je mnohem těžší než ta první, hlavní je, že mě to neskutečně baví. Budu se snažit udržet se na druhé škole a dokončit tu první. Ale nechci si připouštět v jak moc velkém presu jsem.

Vztahy
Celé léto jsem uháněl jednoho chlapa, se kterým jsem v minulosti něco měl. Nakonec jsem spolu měli další poměr. V tu chvíli jsem se od něj dokázal odpoutat. Jinak jsem byl zamilovaný do jednoho muže, chtěl se jen kamarádit. Ukončil jsem s ním kontakt, už jsem vyrostl z toho názoru, že je lepší být kamarád než nic. Kamarádit se s někým koho milujete je totiž absolutní hovadina a sebetrýzeň.
Koncem léta jsem navíc měl pocit, že jsem asi částečně bisexuální. V září jsem zažil velmi krátké platonické vzplanutí k jedné slečně. To pominulo stejně rychle, jako to vzniklo. Momentálně jsem zamilovaný do spolužáka, ale nebudu se snažit. Vyznat city někomu, koho vídám každý den ve škole, to je další chyba, kterou jsem už udělal a stačilo.

Televize a ataka

Tak, máme tu ještě jedno zavzpomínání na ataku. Tentokrát se budu věnovat televizi a proč byla pro mě v atace podstatná.

Když jsem měl ataku, byl jsem velmi vztahovačný a snažil se vše brát jako součást vlastního příběhu. Byl jsem zavřený na psychiatrii, kde jsem chvílemi pořádně ani nevěděl, kde jsem, ale televize byla věc, kterou jsem vnímal jasně.

V atace bylo sledování televize mnohem zábavnější než mimo ni. Dával jsem scénám v ní mnohem větší význam, než jindy. Seriály, které spolu jinak nemají nic společného na sebe ve světě šílenství navazovaly. Všechno končilo dobře, protože špatný konec filmu nebyl konec. První další film, co měl dobrý konec, to byl pravý konec.

Také jsem připodobňoval postavy z filmů k lidem z mého života. To je další věc, co je pro mé ataky typická. Lidé mi v atace připadají podobnější.

Televize celkem byla uklidňující. Já byl zavřen na jednom místě a čekal jsem, že veškerá realita se brzy dočká rozuzlení. Vše v televizi ubíhalo rychle, a tak jsem měl pocit, že se blížím k tomuto očekávanému bodu.

Pomíjivost

Začalo to loni na Vánoce. Příjemný spád života se náhle změnil v děsivý sešup. Naštěstí to trvalo jen nějakou dobu a pak se mi zase začala proměnlivost života líbit.

Vždy se mi líbilo, jak čas utíká a vše se mění. Člověk může uchváceně pozorovat změnu. Jenže mé vnímání času se dost zrychlilo. Náhle už to není pouze příjemné. Náhle to, co jsem měl rád zmizí v propadlišti času a já cítím, jako by mě část chyběla.

Poslední 4 dny mám smutnou náladu z části z tohoto důvodu. Mám pocit odcizení od světa ve kterém žiji. Je to opačná situace, jako když jsem prošel všechny fotky a ta změna mě fascinovala. Tentokrát se bojím, že zůstanu sám ve světě, který nechápu. Zase je tu strašák samoty. Někde jsem zaslechl citát, který si ne zcela pamatuji, tak zmíním jeho část, kterou si pamatuji dobře. To, že čas letí rychle v nás vzbuzuje pocit zranitelnosti. A přesně tak to teď mám. A přesně proto nechci žít dále v singlu, tak nějak doufám, že ve dvou se tenhle pocit mírní. Jenže kde najít vtah?

All about lifestyle + novinky léto 2017

Dneska je dobrý den, ale i tak mám sklon k nějaké tísni. Visí to nade mou už delší dobu. A tak jsem se rozhodl napsat článek o tom, co se u mě děje poslední dobou.

Začnu věcmi, ze kterých mám největší radost. Dnes byla babička na operaci a co mám info, vše dopadlo dobře. To byla starost, která mi visela nad hlavou tak měsíc, kdy jsem se o tom dozvěděl.

A teď k tomu, co je nového u mě.

Vztahy

Chtěl jsem na tohle téma napsat samostatný článek, ale asi vše jen stručně shrnu tady. Vyříkal jsem si vše s jedním kolouškem. Zjistil jsem tedy, že o mě nemá zájem z partnerského hlediska. No a já se s ním nějak nechci jen kamarádit, takže jsme se od té doby příliš nebavili. No a pak tu byla tendence sejít se s jedním mým bývalým milencem. Několikrát jsem se na něj naštval, ale pak mu stejně napsal a měl ze sebe špatný pocit. Nakonec jsem se vůbec nesešli a já mám zas náladu nechat ho plavat. Hnusí se mi jak fyzicky, tak i jinak, jen je mezi námi nějaká chemie, která je oboustranná, jak mi psal. A to je tak vše, vztah s ním bych rozhodně nechtěl. Co jsem klábosil s kamarády a především s kamarádkami, tak dost lidí má takhle někoho, kde mezi nimi je jen a pouze chemie.

Bydlení

Hledal jsem měsíc bydlení, ale nenašel jsem moc inzerátů, co se mi líbili, odepsal jsem tak na 5 nebo 6 inzerátů a byl na dvou prohlídkách, pokaždé to dali někomu jinému. Nakonec mě už nebavilo hledat a tak jsem vzal pokoj po kamarádovi. Sice nebudu mít pokoj sám pro sebe (budu mít jednoho spolubydlícího), ale je to levné. Takže se nebudu muset ve výsledku tolik uskromnit, i když i přes to platí mé předsevzetí tolik neutrácet. Ne, že bych sahal poslední dobou na úspory, ale jsem tam, kde jsem byl před dvěma měsíci a to se mi nelíbí.

Cestování

Byl jsem s kamarády v nové zemi a dost se mi tam líbilo. Naše cestovní sestava je už celkem stálá. Jen jednou s námi jel jeden kamarád, který tentokrát nebyl a pojede znovu.

Sociální život

Snažím se tomu jít naproti a teď jsem se dal do řeči s několika lidmi, se kterými jsem delší dobu nemluvil. Doufám, že na nové škole se mi podaří zařadit se do kolektivu velmi rychle.

Životní styl

Stále medituji, i když už ne tak často. Omezil jsem kávu a piji zelený čaj. Snažím se teď víc cvičit. Tenhle článek se jmenuje all about lifestyle z jednoho důvodu. Čím jsem starší tím více si užívám vědomé vytváření vlastního životního stylu. Každá drobnost, se kterou se vědomě ztotožním vede k pocitu životního pohodlí. Meditace a zelený čaj je tedy činnost, která mě aktuálně v životě nejvíc těší.

A to je asi vše, co jsem vám chtěl dnes sdělit. Zkusím se ještě zamyslet nad nějakým článkem, co bych mohl napsat.

Téměř 5 let od ataky... Věřím stále bludům?

Má nemoc začala v roce 2010. A pokud bychom za konec měli počítat poslední ataku, skončila by tedy v roce 2012. Ale jednak není jisté, že nepřijde další ataka, i když tomu tedy nic nenasvědčuje a za druhé, byly to stavy, které byly někde mezi.
Jak nazvat to, o čem chci mluvit? Dejme domu epické myšlení. Dle tohoto myšlení je svět jeden velký příběh a každý člověk je herec. Tento pocit někteří nemají téměř vůbec, jiní více a já mám pocit, že spousta psychicky nemocných ještě mnohem více. Od tohoto přístupu jsem se odpoutal asi někdy v roce 2016. Nebo spíš jsem ho usměrnil do běžné podoby. Takové, že můj příběh se skládá jen z běžných věcí. Občas však přijde krátkodobý návrat epického myšlení.

No tak jsem se rozepsal. Ale o něčem jiném, než jsem původně chtěl psát. Takže nyní už k věci.

Jak nemoc odeznívala, začal jsem vše brát pouze jako nemoc. Nemoc, co nemá smysl, prostě se stane z biologického důvodu. Všechny divné věci, co se v atace staly jsem identifikoval jako bludy. Tedy... ne všechny. Na pár věcí zapomínám, ale když si vzpomenu, znamená to téměř automaticky epické myšlení. Jde hlavně o jednu věc. O jednu sms zprávu. Byla dost zvláštní. A člověk, který mi ji napsal, popřel, že by ji psal. Ale já jsem si smrtelně jistý, že byla reálná. Jenže,... nemám dnes absolutně žádný důkaz, že zpráva existovala. A jelikož se na jejím konci psalo, že nemám mluvit o obsahu, smazal jsem ji. Je to jako divné sny, které se mi zdají. Dějí se v nich podivné věci. Často je tam postava v kápi, která tvrdí, že tohle není jen sen a že o jejich obsahu je mi zakázáno mluvit. Jsem přes svou silnou racionalitu pověrčivý a tak opravdu o obsahu těch snů nemluvím. I když mám z toho zvláštní pocit, beru to jako sen. Jenže... ta zpráva tehdy byla skutečná. Jsem si tím jistý. Zároveň však vím, že tohle působí jako klasická paranoia, takže se s nikým nehádám. Takových zpráv přišlo koneckonců více. Dobře si pamatuji tu poslední. Tu jsem nemazal a ukázal někomu, abych měl svědka. Svědek mi potvrdil, že je to divné. Zprávu jsem se rozhodl v mobilu nechat. Jenže mobil se rozbil. A zpráva pryč. No a po roce mi i můj svědek řekl, že si to pořádně nepamatuje, atd. Cítil jsem pocit prohry, ale věděl jsem, že tohle je něco, v čem není dobré se hrabat. Od chvíle, co jsem poslední zprávu ukázal už nikdy žádná nepřišla. Vše se stalo jen vzpomínkou, která mě nutí pochybovat, že vše na světě je čistě normální a že zde není nic paranormálního.

Vím, že tenhle článek zavání psychózou, ale věřte, že jsem v současné době více racionální než spousta lidí bez diagnózy. Psychóza je z pohledu zdravého nemoc. Z pohledu nemocného často pocit, že ví víc než druhý nebo, že se mu děje něco tajemného.  Pro mě, jako člověka v rámci možnosti uzdraveného, je to nemoc spojená s tím, že se dějí věci, které je těžké vysvětlit.

Meditace

Minule jsem tak napůl slíbil, že napíšu příspěvek o meditaci. Nuže tady je.

Poslední rok mám naprostý odpor k esoterice, pavědám a náboženstvím. Jsou to věci, které nejsou stavěné na důkazech. Mohlo by se tedy zdát, že k meditaci budu mít odpor také. Omyl. Je zde prokazatelný vliv na lidskou psychiku a celá věc může být praktikována bez návaznosti na nějakou ideologii. Aspoň tak jsem to pojal já. K meditaci mě vedle hlavně zvědavost. Co člověk může vnímat při jejím praktikování.
Přečetl jsem si krátký článek, i když jsem věděl, že budu hlavně experimentovat. Ve výsledku jsem zkoušel dva druhy. Začnu tím, který se mi příliš neosvědčil. Popis mé techniky ještě popíšu. Ale hlavní je vždy třetí bod. U toho způsobu, co se mi neosvědčil byla třetím bodem vizualizace. Na něco jsem se soustředil, především to byla nějaká krásná krajina.
A teď k tomu, co se mi osvědčilo o dost více. Popíšu celou svou meditační praxi.

1. Procítění celého těla
Projdu celé tělo od hlavy až k patě. Představuji si, že se do konkrétní části těla nadechnu. A poté se snažím danou část těla vědomě uvolnit. Prostě si představím, že daná část jakoby povolí a zvláční.

2. Soustředění na dech
 Po uvolnění celého těla pokračuji dál. Myšlenky na každodenní věci jsou stále celkem živé. Je na čase se zklidnit zase o krok více. Soustředím se tedy na dech. Snažím se vnímat každou část dechu. To, jak vzduch prochází nosními dírkami, jak putuje k plicím, jak se mi zvedá břicho a hruď. Tuto část praktikuji, dokud s necítím o něco více uvolněný.

3. Nic
 A teď poslední část. Soustředím se na nic. Jak to vypadá? Každou myšlenku se snažím pustit ze své mysli. Myšlenky přichází, ale já je nepřijímám. Snažím se ponořit se do naprosté nicoty. Snažím se mít, co neprázdnější hlavu. Tahle praxe velmi uvolňuje a člověk se dostává stále hlouběji a hlouběji. Občas začnu slyšet zvláštní šum, vidím obrazce nebo mám takový typický pocit závratě, kterou znám i z jedné ataky. Přesto mám hlavu celkem prázdnou, slova a věty nechávám plynout mimo a nesoustředím se na ně.

To je tedy popis mé meditační praxe. Jsem zvědavý, jaké to bude mít důsledky v dlouhém období. Každopádně je to příjemný zážitek a člověk má pocit, že zažívá něco netradičního. Najednou mám pocit, že už si i celkem dovedu představit, že po smrti nic není. A nepůsobí to děsivě, ale spíše klidně.
Vřele tedy meditace doporučuji a myslím, že pro člověk s psychózou to může mít o to větší přínos, protože naše mysli často bývají dost divoké.