čtvrtek 19. listopadu 2015
Obrat
Podzim mi přinesl období úzkosti a psychického nepořádku. Tedy začátek podzimu. Podzim pokročil a náhle přinesl obrat. V minulých týdnech jsem měl častá deja vu. Některá nejspíš z toho důvodu, abych jejich pomocí našel vzpomínky, které v mé mysli byly schované pod nánosy skepse. Vzhledem k tomu, že se tyto vzpomínky týkají především třetí ataky, říkal jsem si, jestli vše není předzvěst ataky další. Nemůžu však popřít, že tyto myšlenky byly jikřičkou naděje v době nezvladatelné úzkosti. Psychický nepořádek, díky kterému jsem měl problémy vydržet vlastní uvažování dále přetrvával. Ještě k tomu se staly věci, díky kterým jsem přišel o svou integritu. Naštěstí jsem to nenesl nějak tragicky, věděl jsem, že to je poslední zoufalý výkřik období, které musí skončit. Těsně před tím než přišel obrat se můj život hemžil podezřelou shodou okolností. Mezi studiem a křečovitým posloucháním hudby jsem stihl zpochybňovat svá minulá rozhodnutí a ptal jsem se, jestli je čas ještě nějaká rozhodnutí či přesvědčení změnit. Šel jsem si zakouřit a když jsem se vrátil k počítači, kde byl mimo studijních materiálů a youtubu otevřený i facebook. Koukám, že se na zdi kromě vyhrocených názorů facebookových exhibicionistů objevil zajímavý příspěvek, který se silně dotýkal mé přechozí otázky. A tohle se mi stalo několikrát. Na krátkou chvíli mi to ulevilo, ale mé neklidné myšlení se po vystřízlivění znovu ozvalo. A pak? Uprostřed studia jsem si vzpomněl na pojem, který označuje myšlenkové hnutí a upřímně jsem pořádně nevěděl jaké, jen se mi najednou to slovo zalíbilo. Otevřel jsem si wikipedii a pustil jsem se do čtení. Ukázalo se, že daný pojem zahranuje mimo jiné, má stará přesvědčení. Náhle jsem vše viděl z jiné perspektivy, pustil jsem se do čtení materiálů, kterým by jste se asi smáli, protože jsem je sám jednou zavrhl kvůli skepsi. Ale v době, kdy jsem se podobnými věcmi zabýval, zažíval jsem nejlepší období ve svém životě. Nastalo u mě vzkříšení starých ideálu a cítím se mnohem lépe. Dokonce při cestě noční ulicí, která byla plná lidí jsem cítil klid na místo obvyklé úzkosti. Samozřejmě přichází otázka, zdali mi tato euforie vydrží. Tenkrát vydržela zhruba 8 měsíců. Teď doufám, že už nesejdu z cesty, která je pro mě tou nejpříjemnější z těch, které jsem doposud stihl vyzkoušet. Účelně nebudu zmiňovat, co konkrétně bylo příčinou mé náhlé změny uvažování. Kdybych s tím začal, bylo to na další blog (Kdo ví jestli si ho v budoucnu opravdu nezaložím :-D.), zůstanu zde tedy u podobných témat, jako jsem psal doposud. Na závěr ještě zmíním, že chystám jedno velké (ikdyž možná předpokládané) odhalení ohledně vlastní osoby. Článek je rozepsaný, jen závěř trochu ovlivnily nedávné události.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat