Pro začátek, jak jsem psal, trpím jistou formou sociální úzkosti. Není to nic závažného. Ale ta úzkost je sebeposilující a stává se tedy postupně více nepříjemnou. To, že vnímám, že jsem znovu trpěl úzkostí vede k tomu, že se to stane znovu. Ale nebyl bych to já poslední doby, kdybych nezačal dělat něco proto, aby se situace zlepšila.
Jak tedy s úzkostí bojuji?
1. Snažím se určit, které situace mi dělají největší problém.
2. Ve volném čase si situace představuji. Představuji si je, jak je v klidu zvládnu a opakuji si, že se mi to určitě podaří.
3. Zpomaluji. Přišel jsem na to, že když jdu na ulici, kde je hodně lidí rychle, je to horší. Rychleji dýchám a to posílí pocit toho, jako bych byl v ohrožení.
4. Začal jsem si dohledávat informace o sociální úzkosti.
5. Začal jsem číst knihu asertivitou proti stresu a snažím se pochopit, z čeho mám vlastně strach a jaké jsou možnosti se ho zbavit. Knihu už jsem kdysi četl, ale příliš si z ní nepamatuji. Jen vím, že je pro mě zrovna dobrým společníkem.
A jak jsem se zatím dočetl, sociální strach dovede zmírnit kvalitní komunikace v nestresových situacích. Rozhodl jsem si teď tedy udělat tématický blok ve svém životě, kdy se budu věnovat komunikaci, rétorice a svému vztahu k okolí.
Žádné komentáře:
Okomentovat