Já a pozitivní myšlení v různých obdobích mého života

Myslím, že svou první depku jsem měl v 11. Ale to pravé depresivní období přišlo až v pubertě s neopětovanou láskou. 

No a když mi bylo téměř osmnáct, přišla první ataka. A můj první pokus zapracovat na svém přístupu k životě. Nebyl to obrat, byla to exploze. Obrovská mánie, která se přehoupla v bludy. Byl jsem pozitivní, ale asi až moc.

Po atace jsem měl znovu chmurné myšlenky. Tohle je velmi častý jev, většinou, když epizoda začne odeznívat a chvíli po tom, co odezní, člověk má depresi nebo úzkost. No, pak se to všechno přepnulo na celkem neutrální období. Vlastně podzim byl celkem chmurný. Pak zase celkem neutrální. 

Poté si má neopětovaná láska našla vztah. No a co já? Řekl jsem si, že budu opět velmi pozitivní. A máme tu ataku číslo dvě. Pro ty, co nečetli, musím dodat, že jsem nebral prášky, takže by další ataka přišla asi tak jako tak.

Po maturitě přišla vysoká a nové prostředí, ten rok a půl to bylo dobré. Nálada neutrální, až mírně pozitivní. Plus občasné chvíle depkaření. No a pak třetí ataka. A tam se otevřela skříňka do světa deprese, úzkostí a fobií. Po změně léků se to nepatrně zlepšilo. Více však pomohla práce na sobě. Našel jsem tu část sebe, která tu byla vždycky, mou tvrdohlavost. A taky emoce. Hodně jsem četl, spíše tedy učebnice, koukal na filmy, poslouchal hudbu. Podněcoval jsem v sobě odhodlání a vášeň pro život. Četl jsem si o problémech, kterým jsem čelil. Zkoušel všechno možné. Trochu jsem dospěl a hlavně díky vzdělání jsem získal celkem dobré sebevědomí. No a jsem tady, sklony k depresím jsou tu pořád, ale jsem tak nějak silnější. Snažím se automatické myšlenky o tom že selžu úmyslně přepsat představou, že se mi daná věc podaří. 

No rozpovídal jsem se hodně, ale to hlavní, co jsem měl v hlavě, když jsem plánoval tenhle článek, jsem zatím neudělal. Chci porovnat dva pozitivní přístupy ve svém životě.

1) Explozivní pozitivita - To jsou ty ataky, silný duševní náboj, který je destruktivní a ničil mě. Tolik síly člověk nemůže mít dlouhou dobu. To na mě bylo znát jak psychicky, tak fyzicky. V atakách jsem vždy velmi zhubl, tělo v mánii spálilo velkou část tukových zásob. Ano, ten stav byl v tu chvíli fajn, ale nebyla v tom budoucnost.

2) Racionální pozitivita - Uvažuji konstruktivně, hledám řešení svých problémů. Nepřeháním, ale snažím se svůj život postupně vylepšovat. Vytvářím si v mysli kladné představy o sobě a vlastní budoucnosti.  Zkouším se naplnit své cíle.