Jak jsem psal v jednom z předešlých článků, během ataky jsem měl velmi, až přehnaně pozitivní myšlení. Jedna věc z toho vyplývala. Vyšší všímavost drobných problémů. Celkově, více jsem chápal svět jako soubor lidí, věcí, procesů atd. V hlavě jsem měl pomyslný dokonalý svět. A v tom reálném byli věci, které se od něj odchylovali. Tyhle věty zní ještě celkem racionálně, v dané věci však bylo více kouzla. Svět byl obestřen magií. A ta byla řešením všech problémů, co se objevily.
Hlavní zásada světa, když jsem měl ataku byla, že vše je řešitelné. Člověk jen musí najít kombinaci látek či aktivit, které změní nežádoucí stav na stav dokonalý. Všechny běžné věci ztrácely svou běžnost stávali se prostředkem transformace světa. Zdravotní neduhy byly asi nejblíže míchání lektvarů. Kombinace bylin, mastiček a dokonce i léků měla vše velmi rychle napravit.
Některé věci dávali smysl, jiné ne. Například kombinace barev papíru či uspořádání knih podle asociačního klíče nemají vliv na světové události, které zrovna jsou v televizi a nedovedou je tedy napravit. Zatímco bylinky na zdraví člověka nějaký vliv mít můžou. Když nad tím tak přemýšlím, tak těch iracionálních kombinací bylo o dost více, než tech racionálních. Avšak když se zamyslím nad pozitivním přístupem dnes, tak své místo v něm má právě aktivní řešení problémů, které nastanou.
Žádné komentáře:
Okomentovat