První pokus jsem vzdal. Jak to rostlo, vypadalo to divně. V pubertě jsem si nechal narůst vlasy na délku mikáda. Občas jsem vlasy přebarvil na šílenou barvu a následně ostříhal. Jedno období je však pro stříhání vlasů u mě typické. Měl jsem tři ataky. Po všech jsem radikálně zkrátil účes.
Pak přišlo období bez atak. Vlasy jsem jen zastřihával jednou za rok jen o malý kousek. Narostly mi velmi dlouhé vlasy, na které jsem byl pyšný. Včera jsem si nechal vlasy sestřihnout. O takových 12 centimetrů.
Myslím, že nejsem sám, kdo takhle zkracuje vlasy, když je na dně. Ono to je snad až rituální.
Je to zvláštní, ale když jsem se podíval do zrcadla a viděl značně zkrácené vlasy, bylo mi hned nějak lépe, i když kdybych nabyl na dně, tak bych měl opačný pocit. Všiml jsem si, že symbolické zkracování vlasů je velmi časté i v populární kultuře. Jako příklad uvedu film 500 days of Summer, kde je taková scéna na začátku při představování hlavních postav. A druhý příklad naleznete v tomto videu.
Žádné komentáře:
Okomentovat