A teď ten první pokus
Tak
trochu jsem se rozhodl mu to říct. Nebo jinak, doufal jsem, že to budu
schopný říct. První ročník dnes již profláklého hudebního festivalu.
Tuna chlastu, těžká puberta a těžká póza. Ne neřekl jsem mu to... Proč?
První
den tohohle fesťáku jsem před ním chtěl machrovat, jak umím balit
holky. Seznámil jsem nás tedy s dvěmi naprosto cizími slečnami. Jedna se
po chvíli odpojila. Jedna s námi zůstala vedli jsme dost cool rozhovor,
ze kterého si dnes nepamatuji ani větu. Stejně jsem si ale jistý, že to
byl jeden z nejlepších rozhovorů mého života. Nazvěme tuhle slečnu
třeba Emogirl.
Ten festival byl vlastně celkem zmatek. Když jsem
na konci prvního dne potkal jednoho kamaráda, velmi zapáleně jsem mu
řekl, že jsem se právě zamiloval. Tím jsem myslel, že jsem se vášnivě
zamiloval do Emogirl.
Vyznání lásky málem proběhlo druhý den
festivalu. Jenže... Když už jsem se chystal něco říct, zazvonil telefon.
Volala Emogirl! Sešli jsem se tedy s Emogirl a nic se nikam neposunulo.
Status quo bylo zachováno.
A teď ten druhý pokus
Plán byl jasný. Naprosto ho opít a pak mu to říct.
Vyzval jsem ho tedy na zápas v chlastu. V plánu bylo koupit 3 flašky vodky a soutěžit v tom, kdo vypije víc. Vše se mělo odehrávat pouze ve dvou u nás na chatě. Ve chvíli, kdy budeme oba silně napití jsem mu chtěl říct, že ho miluji.
Plán spočíval v této logice.
A) Miluje mě! -> happyending
B) Nemiluje mě... -> Jelikož se šíleně moc pilo, tak na to pravděpodobně zapomene.
Danou akci jsem měl vyznačenou v kalendáři a nemohl jsem se dočkat. On to ale nakonec zrušil.
Status quo bylo opět zachováno.
Žádné komentáře:
Okomentovat