Ze školy si totiž skoro nic nepamatuji a praktické dovednosti mi to tak nějak nedalo.
Teď k tomu, co mi dala práce
1) Odpadl stres s komunikací
Tohle je nejvíc patrné, když telefonuji. Dřív jsem každý telefonát odkládal a byl jsem dost nervní. Jenže, jak v práci telefonuji snad každý den, jsem na to tak zvyklý. Zavolat třeba někam na úřad nebo se někam objednat už prostě není problém.
Kromě telefonu jsem se značně zlepšil v psaní mailů a formální komunikaci s lidmi.
2) Umím si vše lépe rozplánovat
Naučil jsem se dělit si práci na přiměřené díly, které jsou pak lépe zvládnutelné. Lépe si vše načasuji a nastavuji si optimální rutinu, která je nejvíce produktivní.
3) Nejsem tak líný
Jsem více aktivní. Nejen v práci, ale i v běžném životě. A to je podstatná věc. Také věci téměř neodkládám.
4) Umím hledat řešení
To, že se něco občas pos*re, s tím se prostě musí počítat. Dřív jsem z toho měl panickou hrůzu. Během pracovního procesu je to běžná věc. A některé úkoly v samotném zadání obsahují hledání řešení nějakého problému. Mé řešící schopnosti se rozhodně za ten rok zlepšily.
5) Víra v sebe
Dlouhou dobu jsem se bál, že mě nikdo nezaměstná, protože mám psychózu a invalidní důchod. Teď jsem mnohem klidnější. Tuhle práci jsem získal velmi snadno. Můj šéf mi navíc před rokem na pohovoru řekl velmi kladné věci. Došlo mi, že na pohovorech vlastně působím sympatickým dojmem. Ten předchozí jsem sice nevyhrál, ale alespoň jsem postoupil do druhého kola, kde jsme byli jen dva.
Na druhou stranu má moje práce i některá negativa. Plat je nízký a není zde možnost kariérního růstu. A já jsem vlastně celkem ambiciózní. Zatím však měnit nechci.
Žádné komentáře:
Okomentovat