Plánoval jsem napsat pokračování článku o sociální úzkosti a svatbách, ale tak moc se mi do toho nechce, že jsem se rozhodl věnovat se jinému tématu a pokračování nechat na někdy jindy.
Jak ví mí pravidelní čtenáři, netajím se tím, že jsem gay. A to obnáší jisté situace. A jelikož jsou lidé schopní dělat si srandu ze všeho, je jasné, že ani má orientace se v průběhu let nestala předmětem vtípků.
Chytání květiny
Nedávno se ženil kamarád. Což mi připomněl takovou typickou věc, která se mi stala už třikrát.
Když jste gay a nevěsta jde házet květinu a někdo se ptá, zda v prostoru, kde se chytá někdo nechybí, vaši kamarádi dost pravděpodobně začnou volat vaše jméno. Klasika.
Zdroj: https://www.svatbona.cz
Tanec
Nemám rád tanec a téměř netančím. Občas se však stane, že jsem tolik napitý, že se nechám vyhecovat k tanci v době, kdy je to na parketu už neformální a každý se pohybuje spíše do rytmu kořalky, než hudby. Tohle je taky situace typická pro svatby. A to, když jdu tančit s ženou či přítelkyní nějakého z mých přátel a při tanci ji protočím, ona trvá na tom, že protočí i ona mě. Taky klasika.
Zdroj: https://variety.com
Růžová
Neustále nosím modré, černé nebo šedé oblečení. Z růžových věcí vlastním jedno tričko a jeden pár ponožek. A z toho dost lidí usoudilo, že růžová je má oblíbená barva.
K tomu tričku se ještě váže příběh. Když jsem byl teenager, byl jsem posedlý značkami, které jsem si nemohl dovolit a hledal jsem je tedy po second handech. A většina značkových pánských triček, co jsem zde našel, byla růžová.
Zdůvodňuji si to tím, že se asi jedná o dary, co koupili ženy svým drahým polovičkám. Obdarovaní si tričko na sebe jednou vzali. Potom, co jejich přátelé dělali vtípky spojené s růžovou barvou, se tito muži triček vzdali. Následně se trička dostala do second handů.
Já jedno takové objevil. Koupil jsem si ho, i když bylo o dvě velikosti větší. V té době jsem ale běžně nosil oblečení, co mi bylo příliš velké, protože mi pomalu ani nedocházelo, že oblečení se dělá v různých velikostech. Nenosil jsem ho proto, že mi to bylo trapné. Tričko jsem ale nevyhodil.
Po letech jsem do dané velikosti dorostl a to, co si lidi myslí o růžové mi začalo být tak nějak jedno.
Růžová sice není moje oblíbená barva, pro mě je taková neutrální. Ale několik žen mi řeklo, že mi růžová sluší.
Ještě jednou růžová
No a na závěr tohohle článku taková klasika, kterou asi zná více homosexuálních lidí. Dost lidí si v konverzaci se mnou na facebooku změnilo barvu chatu na růžovou. Růžová je prostě dost profláklý stereotyp.
