Tvoření vlastních konceptů nebo nazývání věcí novými jmény jsou mé oblíbené kratochvíle. A tak se podívejme na další ze série věcí, které jsou typické pro můj život a přemýšlení.
Nebeská půlhodinka
Mnozí z vás tenhle stav nejspíš znají. A jestli znají, tak ho milují.
O co jde? Je to taková ta chvilka, kdy máte chvilku času a natáhnete se na postel při poslechu hudby. Většinou jindy, než v kolik jdete večer spát. Jedná se spíš o nějaký šlofík.
Během nebeské půlhodinky se dostanete do stavu, kdy nespíte, ale zároveň ani nejste úplně vzhůru.
Vaše fantazie začně pracovat a mysl tvoří obrazy, nebo i příběh. Částečně můžete své myšlenky ovlivňovat. Ale zároveň se vaše vize vyvíjí
částečně sama, a proto máte tak trochu pocit, že jste to skutečně
prožili.
Jedná se pouze o krásné věci a po skončení tohoto stavu mívá člověk dobrou náladu.
Naprosto typický motiv nebeské půlhodinky je láska. V tomhle stavu můžete prožít skvělé rande nebo i zbytek života se svou neopětovanou láskou.
Dalším tématem jsou vzpomínky. Nejen, že se v nebeské půlhodince objevují věci, na které jsme si nevzpomněli delší dobu, ale také můžeme krásné chvíle z minulosti prožít i trochu jinak.
Mě se třeba vrací výlety s kamarády, kam se mi dosadí někdo, kdo tam tekrát nebyl.
Zdroj: https://www.psdgraphics.com
Jde to vytvoři úmyslně?
Jedna nebeská půlhodinka mě udržela v dobré náladě celý týden. Později jsem pak měl tendenci pokoušet se vyvolat si daný stav uměle. Šel jsem si lehnout skoro každý den. Počet nebeských půlhodinek se ale nezvýšil. Ono, když má nebeská půlhodinky být, něco vás donutí si lehnout. Není to jako dobrý čaj, který můžete mít kdykoliv, kdy si usmyslíte. Ale o to je to větší zážitek.
Žádné komentáře:
Okomentovat