... můžu se začít dávat dokupy.
V posledním příspěvku jsem tuším nakousl, že koukám na seriál, který je pro mě podstatný. Ten seriál se jmenuje Bojack Horseman a naprosto ovlivnil mou náladu posledních týdnů. O tomto seriálu jsem věděl delší dobu. Poté, co jsem viděl úryvek jsem se rozhodl dát mu šanci. V tomto příspěvku se pokusím nastínit, jak na mě účinkoval bez toho, abych vám to nějak spoiloval.
Jestli tenhle seriál něco je tak smutný... Ne, přímo depresivní! Ze začátku to byl pro mě příjemný smutek. Rezonovalo to ve mě a měl jsem pocit, že ve svých náladách tak nějak nejsem sám.
Jenže tenhle seriál se vyvíjí. A náhle to přešlo ze stádia příjemného smutku do stádia rozervanosti. Kamarád, který začal koukat krátce po mě prohlásil, že se jedná o "čisté zlo". A to byl ještě daleko od dílů, které mě rozrušily. Já jsem to nazval jako "píchat si čistou depresi."
Sebedestruktivní sklony
Jeden den se mi spojila hypochondrie s úzkostí ze seriálu a málem jsem měl až sebedestruktivní sklony. Psal jsem kamarádovi, že bych chtěl už vidět všechny díly a mít to za sebou. A že za noc se to stihnout dá, ale že bych pravděpodobně skočil z okna někde v průběhu sledování a že to myslím vážně. A ano, myslel jsem to vážně. Tak silně mnou proudily emoce.
Závěrem
Nebudu vám říkat, jaký jsem měl pocit z konce. Ale spěchal jsem k němu, protože se nedalo přestat koukat. A přes to vše, co jsem tady napsal, vám musím říct, že ten seriál považuji za naprosto geniální. Sice vzhledem k tomu, že to je animák, je tam dost nereálných situací a ten svět je svou podstatou dost fikční. Přesto naprosto upřímně popisuje lidské emoce jako deprese, úzkost, panika. Démoni, co některé z nás pronásledují, se v tomto seriálu odhalují až na dřeň.