Zatím jsem stihl jeden silný hypochondrický nával. Kdy jsem měl málem sebedestruktivní sklony. Nával strachu z nemoci se totiž spojil z úzkostí z jednoho seriálu, o kterém vám asi ještě napíšu. V důsledku toho jsem se pokusil vymáčknout bulku, která se mi udělala, tak agresivně, že jsem vše značně zhoršil. Dnes už se to však zahojilo a bulka je pryč.
Relax a nový horký koníček. Často teď fotím přírodu. Vydávám se na hodiny ven s cílem pouze fotit. Zkouším různé úhly, používám režim makro a nafotím někdy i přes stovku fotek, z nichž pak třeba třetinu smažu. Asi budu brzy potřebovat nový externí disk!
Byl jsem venku s mužem, do kterého jsem neopětovaně zamilovaný tři roky. Když jsem pak dorazil domů, měl jsem chuť křičet nebo brečet. Nedovedu s ním být pouze kamarád. Je tohle konečná? To nevím. Jak se znám, patrně mu zase ve slabé chvilce napíšu.
Žádné komentáře:
Okomentovat