středa 22. října 2025

Recenze knihy: Aldous Huxley – Brave New World (1932)

V minulosti jsem na tomto blogu podrobněji rozebíral nějaké filmy, dnes se pro změnu podíváme na knihu. Jedná se o Huxleyho dystopické sci-fi Brave New World z roku 1932, které je do češtiny občas nepřesně překládané jako Konec civilizace. Budu se snažit děj příliš nespoilovat. Cílem je vám knihu představit tak, abyste si ji případně přečetli sami.

Rozebereme si její jednotlivé prvky. A zhodnotíme je zvlášť. 10 bodů bude plný počet a 0 minimum.



Fikční svět

Na rovinu přiznávám, že i když má jí o dystopické sci-fi, tak se mi Huxleyho pojetí budoucnosti líbilo. Lidé zde sice ztrácí svobodu, ale realita je plná jistoty a bezpečí. A hlavní důvod, proč lidé ztrácejí svobodu vidím ve vyprázdněnosti vjemů. Když si to dám do kontextu našeho světa, tak náš svět mi přijde neméně vyprázdněný díky tomu, v jakém stavu jsou v současnosti sociální média. Náš svět je ale naproti tomu Huxleyho mnohem nebezpečnější a nejistý. Takže... Huxleyho dystopie mi přijde méně dystopická než skutečná realita.

Jinak je trochu úsměvné, jak věda některé technologie tohoto fikčního světa vyvrátila. Spousty věcí jsem určitě přehlédl, protože nemám příslušné vzdělání. Tam, kde jsem to odhalil, mě to ale nerušilo.

Fikční svět mi mě bavil a přišel mi dostatečně originální. 9/10

Postavy

Hlavní postavy mě trochu štvaly. Ale myslím, že to i tak být mělo. Jako hlavním postavu jsem bral Bernarda Marxe, ne kvůli tomu, že by byl hlavní postavou, na kterou "mířila kamera", ale hlavně proto, že dal děj této knihy do pohybu především on. Postavy mi obecně přišly docela ploché. Bernard mi ale přišel plastičtější, a to od chvíle, kdy se ukázalo, že je vlastně zbabělec.

Hlavní ženskou postavu, Leninu Crowne jsem si celou dobu představoval jako Zoey z HIMYM. To jen tak pro vizuální představu. Trochu jsem čekal, že tahle kniha bude hledat její lidskost, ale ne, k tomu nedošlo.

Divoch John má být z premisy knihy symbol lidskosti a upřímně jsem měl problém vnímat ho jako reálného člověka. Přišlo mi, že tak moc představuje to, co v rámci knihy představovat má, že jsem ho bral právě jako symbol a jen jako symbol.

Postavy mi tedy přišly spíše průměrné. 5/10

Děj

V knize se toho zas tak tolik neděje. Došel jsem ale k tomu, že cílem knihy je přiblížit nám představu fikčního svět a děj je tedy jen prostředek, jak nám tento svět ukázat. A v tomto účelu děj neselhává. Docela mě bavil ten styl, který nám ukáže klíčovou infrastrukturu. 

Víc asi nemám co dodat. 7/10

Pocit z knihy / vibe

Máloco jsem přečetl tak rychle, jako tuhle knihu. Čtení bylo velmi příjemné, i když kniha působila místy poměrně creepy. Asi se jednalo o to nejlepší, co jsem letos zatím přečetl. Ale i tak nedám plný počet, scházela mi tam jakási část "duše" knihy. Kdybych měl říct proč, napadají mě dvě věci, postavy měli dohromady tak málo té duše, že se to promítlo do díla celého a dále mi tam chyběla nějaká složka, která by byla hlavně pro dekoraci. Nějaký nepodstatný detail, který ale člověka zaujme. 8/10

Celkové hodnocení

A když to shrneme, dostáváme se na 7,25/10 nebo 72,5% chcete-li. Doporučuji vám tuto knihu? Rozhodně ano. Je to sice stará kniha, ale stále má kulturní relevanci. Vždyť relativně nedávno knihu adaptoval Netflix jako seriál.

Žádné komentáře:

Okomentovat