pondělí 16. listopadu 2026

Pár slov o nápojích

Je polovina listopadu a dnes dopíjím poslední ze zásoby matchy. Jedná se o letošní druhé balení a matchu jsem letos připravoval od května. Takže letos to byla delší matchová sezóna než loni! Ale teď si chci dát pauzu, aby mi tento nápoj příliš nezevšednil.

Co bude tedy můj populární horký nápoj v zimních měsících? Kamarád byl na nákupu v prodejně ve větším městě a přivezl mi kávu do džezvy. Džezvu mám už nějaký ten pátek, dala mi ji teta jako dar. A kardamom mám moc rád, takže teď patrně následuje období kávy z džezvy.

Zdroj: https://www.pexels.com/ (azra melek)

Horké nápoje mě fascinují obecně. Chtěl bych se během zimy nějak lépe naučit připravovat horké kakao z toho klasického prášku. První pokus proběhl, ale ubral jsem na cukru oproti receptu a bylo to meh...

Jinak pumpkin spice latte samozřejmě bylo. Ale už mě to nějak více nenadchlo jaké jiné podzimy. Mám také zájem o další nápoje, které beru jako sezónní. Na Mikuláše bych si chtěl dát trochu vaječného likéru a během adventu také stihnout svařené víno.

Myslím, že i tohle je u mě jakýsi trend. Pít alkohol pro chuť a ne pro opilost. Jednou za čas si u piva objednám i jednu porci kořalky. Ne proto, že bych chtěl být více opilý, ale protože si chci připomenout chuť daného likéru či lihoviny. Trochu mě v tomhle motivuje obava o budoucnost. Budoucnost mě děsí a proto se snažím žít, co to jen jde a k tomu prostě patří, že si člověk občas něco dopřeje... 

čtvrtek 12. listopadu 2026

Miley Cyrus – Top songy

Dnes se podíváme na hudbu. Chci zkusit takový nový oddechový kousek, kdy vždy vezmu nějakého interpreta a zmíním, jaké jeho dílo mě nejvíce oslovilo. Dodávám však, že nebude platit, že jsem slyšel veškeré songy tohoto interpreta a alespoň v tomhle příspěvku nechci ani řešit pořadí. Jen se chci krátce vyjádřit, co se mi líbilo a u některých písní i pár vět proč.

A jak název napovídá, první interpret je Miley Cyrus, kterou považuji za podstatného umělce mé generace. A ano, o Miley často vtipkuji. Například cituji Necyklopedii a nazývám ji jménem Milej Citrus nebo Hanča Montérka. Další vtípky ohledně Miley jsou samozřejmě na téma Hannah Montana.

Trilogie věku




Tyhle tři písničky mám tendenci sdružovat k sobě a dávat jim nálepku trilogie. Jsou sice rozdílné, ale kromě toho, že se v nich zpívá o věku, tam vidím další pojítko, kterým je stejný nádech melancholie. Zrovna tyhle songy mě vlastně přivedly k tomuto příspěvku. Chtěl jsem vám prostě dát vědět, že je mám rád.

První z nich, Younger Now vyšel v roce 2017 a mám s ním dost spojenou jakousi těžkou šeď toho roku, která se postupně začínala v mém životě hlásit na podzim po jaru a létu, které byly více veselé a jasné.

Rebelský kousek!


Setkal jsem se názorem s tím, že tenhle song, respektive klip, je ujetý. A jasně, olizování kladiva. Ale stejně ho mám rád. Bylo vidět, že Miley se chce vymanit z nějakého životního stereotypu a já v té písni cítím silnou touhu po svobodě a tohle dílo uznávám.

Povinná položka


Dobře, tady nejsem úplně uchvácen kvalitou. Song je průměrný a na mně příliš průhledný. Ale k party kultuře mé generace to nějak hodně patří. A víte co, s kamarádem Willem jsme to pouštěli jednou u hodně povedeného rozhovoru, takže to sem prostě nějak dát chci.

Hanně se nevyhneme!


Tenhle song je do velké míry meme. Někteří mí oblíbení Youtubeři ho používají jako vtip a já si myslím, že má stále pevné místo v popkultuře.



A konečně zlatý hřeb, song, který považuju za veledílo a vlastně takovou hymnu každého, kdo má sentimentální vztah ke svému rodnému městu. Hrál navíc dost velkou roli v mých atakoidních letech a řešili jsme s Willem, že i on má tenhle kousek rád. Jo, nějak mi teď dochází, že s Willem dost řešíme Miley Cyrus, ale my hudbu řešíme obecně hodně a to odjakživa.

Citlivá skladba na závěr 


A na závěr písnička, kterou jsem docela dost poslouchal kdysi dávno a pak na ní skoro zapomněl. Přijde velmi jemná a plná citu. Ale vlastně jsem ji objevil přes parodii od VenetianPrincess, kterou dnes už považuji za zapomenutou, jelikož už v parodování aktivně nepokračuje. Ve své době ale byla také na výsluní!

A to je pro dnešek vše. Mám už nápad na dalšího interpreta, ale nechám tomu asi nějaký čas, ať nejdou po sobě dva podobné příspěvky.

pondělí 9. listopadu 2026

Takže jsem omezil filmy?

Ahoj, ahoj, jsem zase tady! Původně jsem se chtěl vypsat ze svých aktuálních problémů, ale pak jsem došel k tomu, že nechci ještě více zabředávat do svých osobních dramat, ale chci se naopak odreagovat něčím pohodovějším. Na tomto blogu tedy čekejte příspěvky o umění a kultuře a na konci podzimu možná shrnu, co vše se dělo.

Jak napovídá název tohohle příspěvku, omezil jsem filmy. Z části přirozeně, protože jsem už docela filmy přesycen. Částí však uměle, protože dostaly příliš mnoho prostoru. Chtěl jsem je omezit hlavně proto, abych se mohl více věnovat seriálů, knihám a vlastnímu psaní.

Zdroj: https://www.pexels.com/ (Ron Lach)

No a na seriály poměrně kašlu dál. Dokoukal jsem sice The Office, ale tam mi nezbývalo hodně a pak jsem se na to zase tak trochu vykašlal. Ale knihy, tam se mi daří číst docela obstojně. A co se týče vlastního psaní, tam s odřenýma ušima něco málo probíhá. Až dopíšu tady na blog, snad se vrhnu i na psaní rozpracovaného projektu.

K filmům se ale ještě v tomto roce více vrátím. Vánoce pro mě bývají dost žně, během nich totiž běží v televizi dost dobrých filmů obecně. A jelikož mám opět rád Vánoce, těším se i na ty sentimentální kousky. No a to je dnes vše. Brzy tu přistane další článek na téma umění a kultura, tak brzy zase mrkněte! 

čtvrtek 29. října 2026

Výpadek léků

V minulém týdnu mi psala kamaráda psychiatrička, že lék, který beru bude mít výpadek. Rozhodl jsem se tedy o tom napsat příspěvek.

To, jaké léky beru, tady vlastně netajím, jen o tom nepíšu často. Beru Invegu a jak se vyjasnilo, výpadek bude mít ta 9 mg a já beru 6 mg. Kamarádka mě ale upozornila, že i mě se může výpadek dotknout, protože si lidé, co berou 9 mg budou nahrazovat léčbu 6 + 3 mg. Tak tomu prý bylo i u výpadku Trittica.

Na doporučení kamarádky jsem hned volal mé psychiatričce s tím, že se chci předzásobit. Brzy tam mám jít na kontrolu, ale raději jsem si léky nechal napsat rovnou, než abych zjistil že jsou nedostupné. 

Zdroj: https://www.pexels.com/ (cottonbro studio)

Výpadek to má být jinak dlouhý, snad půl roku. Takovou zásobu ale nemám a trochu se bojím, co bude. Invega je totiž atypické léčivo, které nemá moc náhrad. A mě zrovna na mou nemoc zabírá. Podle kamaráda, který je také psychiatr, je nejbližší náhradou Risperidon.

Je to tedy tady? Už roky mám pocit, že jednou na to dojde a Risperidon také vyzkouším. No uvidíme...

Přemýšlím jinak nad dalším příspěvek na tento blog. Včera jsem z úzkosti málem zkolaboval. Ale nevím, jestli se chci dál věnovat příspěvkům na téma psychické problémy. Už je zase čas vrátit se ke kultuře...

středa 21. října 2026

Krátce – Vrchní vrstvy

Dost bylo dlouhých příspěvků, zde jeden krátký! A je to něco, co budu asi ještě v budoucnu opakovat jinými slovy, protože je to má častá myšlenka...

Zdroj: https://www.pexels.com/ (Tatyana Novoselova)

Jak čas utíká a roky se nabalují, je více a více na co vzpomínat. Je tedy víc věcí, které společně můžeme párovat při bilancování a prostor vzpomínek má tedy velký počet vrstev. Tohle mě neskutečně baví a do velké míry fascinuje!

neděle 18. října 2026

Věci, za které jsem vděčný tento podzim (2026)

Slíbil jsem vám příspěvek, který se naopak podívá na ty hezké věci tento podzim. Nuže, tady je!

1) Tradiční výlety

S tátou máme tři tradiční výlety na podzim. Myslím si, že však tento podzim je teprve třetí, co dopadly všechny tyto tři výlety. Takže už je to ale tradice!

Jedná se o tři vesnice v okolí, které jsou relativně dobře dostupné. A také tam je hospoda! Dáme si oběd a pivo a pak následuje cesta domů, při které táta většinou hledá houby. Letos jsme na dvou výletech nasbírali. Jedno sbírání byl úspěch, druhý případ skončil v koši, protože všechny hříbky byly červivé.

2) Další hospody

Výlety s tátou nejsou jedinými návštěvami restaurací. Večeře/pijatiky s přáteli se také najdou. Před týdnem jsem šel na pizzu s kamarádem, včera sushi s přáteli.  A každý podzim máme s kamarádem tradiční sezónní akci a velmi brzy bude ta letošní.

3) Úlovky v sekáči

Většinou sekáči nic nekoupím, maximálně jednu věc. Ale koukat se na zboží chodím relativně často, i když to, co hledám, většinou nemají. No a nedávno jsem narazil na rovnou tři věci, které jsem měl na seznamu. 49 Kč za kus. 

Zdroj: https://www.pexels.com/ (Syed Qaarif Andrabi)

Tady doslova přiznám barvu a hledal jsem věci hlavně ve fialové barvě. Tahle barva v mém šatníku příliš zastoupena není. Čekal jsem však, že mě ta barva začne zase barvit a v létě jsem na nic skutečně dostal náladu. Nic jsem však nemohl sehnat. Sleduju jinak módní předpovědi a barva, na které se tento podzim Youtubeři shodli je právě fialová. A já měl zrovna štěstí na dva ucházející kusy. Takže za mě super!

4) Běh

Už zase více běhám. A od doby, co jsem měl drobný lékařský zákrok, padl i letošní rekord v délce uběhnuté trasy. Vlastně to byl druhý nejdelší běh v mém životě. A jinak tuhle atmosféru miluji. Tma, vůně spadaného listí a tajuplna.

5) Čas na učení se

Pamatujete hru The Sims 2? V datadisku, kde přibyla roční období je také funkce, kdy učení jde rychleji na podzim. A tenhle podzim jsem se pustil do vzdělávání se docela s vervou. A jinak samozřejmě věnuji intelektuální pozornost mé práci. Podzim pro mě začal v srpnu, kdy bylo opět po dlouhé době školení. A školení mám vlastně dost rád.

Asi by se toho našlo i více, ale tady to zakončím. Tak užívejte podzimu!

čtvrtek 15. října 2026

Jak to jde dál?

Blbé období pokračuje. Babička dle doktorů odchází, což je sám o sobě dostatečný stres na to, aby se mi rozjely úzkosti.

Mé zdravotní problémy se místy hlásí, místy ne tolik, k úzkostem ale přispávají silně. Ale je to o něco lepší. V práci toho je na tři bedny a jak musím řešit jeden úkol za druhým, nemám tolik tendenci řešit sebe. A podstatou hypochondrických záchvatů je řešit sebe.

Zdroj: https://www.pexels.com/ (Petra Kopásková)

Jinak jsem nějak přijal fakt vlastní smrtelnosti a toho, že můžu vážnou nemoc naopak bagatelizovat a považovat za hypochondrii a pak na to dojet. Myslím, že jsem tohle už řešil už s nějakým z kamarádů, který má medicínské vzdělání a říkal, že mi nebude lhát, je to prostě reálný scénář.

Ale smíření s těmito scénáři mi nějak pomáhá. Pocit vlastní smrtelnosti mě žene k životu a začal jsem zase více číst, protože by mi bylo líto, kdybych právě rozečtenou bichli ze zdravotních důvodů nedočetl.

K lékaři jinak zatím nejdu. V hlavě mi to skáče ze strany na strany zda půjdu, či nepůjdu. Nechci systém zahlcovat svou labilitou a pocit vážné nemoci mám minimálně dvakrát týdně dlouhé roky.

A pak jsou tu i hezké části podzimu. Ale nechci dál tvořit superdlouhé příspěvky, takže to zakončím tady a časem shrnu to hezké na letošním podzimu v jiném příspěvku.