Takže pořád píšu?

Možná pamatuje moji sérii příspěvků "Takže zase...". Ta popisuje to, že mám tendenci svůj život recyklovat a ke starším aktivitám se vracet. To ale není případ psaní. S ním jsem od minulého příspěvku o psaní znovu nepřestal. Mám sice pocit, že se mu příliš nevěnuji, ale pravda je taková, že píšu málo, ale často.

Zdroj: https://www.pexels.com/ (Ron Lach)

A vlastně jsem v minulém týdnu dokončil nejdelší projekt ze všeho, co jsem kdy dopsal. I když to byla taková neambiciózní oddechovka. Teď si dávám krátkou pauzu, po které chci dokončit jednu z dalších odložených věcí a pak se světu jako spisovatel odmlčím, abych pokračoval s prací na románu, který jsem začal před lety.

Je mi trochu líto, že zde nemůžu své literární díla sdílet. Přeci jen je tento blog anonymní a pro psaní používám jiný, poloveřejný pseudonym. Jinak se to tak nějak protočilo. Dříve lidé četli více mé umělecké texty a blog pár let upadal. Pak se blog vzpamatoval a mé literární texty lidé číst přestali. Tak jako tak jsem ale srdcař a psaní je koníček, kterému bych se pravděpodobně věnoval, i kdyby to nečetl vůbec nikdo.

Ohlédnutí za jarem 2026

Jak jsem avizoval dříve, nebudu na tomto blogu bilancovat na konci každého měsíce, ale na konci každé sezóny. A jelikož už je červen 2026, ohlédnu s tedy za jarem letošního roku. 

Ve zkratce mohu rovnou říci, že to bylo období těžké. Snažím se žít svůj život dál, jak jsem zvyklý, ale občasný exces tu je. Daří se mi nebrat Rivotril nějak moc často, ale alkoholu lehce přibylo a zpátky je mé záchvatovité přejídání z nervů.

Zdroj: https://www.pexels.com/ (Konevi)

A teď body, které přiblíží celou situaci:

1) Nemocná babička

Babička na tom prostě není dobře a celá ta situace je hodně děsivá. Více se rozepisovat nebudu, ale je to asi ten nepodstatnější prvek mých současných úzkostí.

2) Práce

Více úkolů se poněkud komplikovalo. A to je je ono, v práci jsem nacházel sebevědomí, které uvadlo zrovna v situaci, která není dobrá.

3) Situace ve světě

Svět je nejvíce nestabilní za dobu, co ho vnímám. A když jsem na srazu přemýšlel, zda si objednat jídlo navíc, i když jsem byl už po večeři, bleskly mi hlavou dopolední zprávy a objednal si další exotické jídlo s tichnou myšlenkou "dokud můžu".

4) Nevěra?

Měl jsem kamaráda s výhodami. A z mého podhledu mě podvedl. On to tak nevidí. A měl jsem pocit, že ho už dávno nemiluju. Bolelo to stejně...

No a to je tedy to neslavné jaro... 

5 filmů do 5 slov (3. díl)

Dnes bych se rád vrátil ke konceptu příspěvků, který jsem už zde dvakrát publikoval. Premisa je jednoduchá, vezmu 5 filmů, které jsem naposledy viděl a zkusím se k nim nějak vyjádřit v pěti slovech.

Pan Včelka (2007)

Takhle teda včely rozhodně nežijí.

Zdroj: https://www.csfd.cz/film/209423-pan-vcelka/prehled/

Chyť mě, když to dokážeš (2002)

Je být podvodník americký sen?

Zdroj: https://www.csfd.cz/film/8630-chyt-me-kdyz-to-dokazes/prehled/

Lorax (2012)

Špatná adaptace asi dobrého materiálu.

Zdroj: https://www.csfd.cz/film/293571-lorax/prehled/

Pokémon: První film (1998)

Krásná animace, opravdu silná nostalgie.

Zdroj: https://www.csfd.cz/film/70320-pokemon-prvni-film/prehled/

Za borovicovým hájem (2012)

Bylo traumatizující tento film sledovat.

Zdroj: https://www.csfd.cz/film/297577-za-borovicovym-hajem/prehled/

Tak jo, tuhle pětku máme hotovou a já se pokusím přijít příště s dalším dílem dříve!

Krátce – Proč mám rád tuhle kapelu?

Vždycky jsem nějakým způsobem hledal pravdu. A proto mám tak rád Tři sestry. Jejich písničky jsou plné pravdy...

Zdroj: https://www.pexels.com/ (cottonbro studio)

Milý deníčku – 34. díl

Milý deníčku,

svatba kamaráda je za námi. Dal jsem to relativně v pohodě, ale moment, kdy jsem udělal mírné faux pas si taky vybabím. No jo, to ke mně asi nějak patří...

V následujících dvou měsících mě jinak čekají dvě další větší akce. Bude jedno nové město a mimo něj se vrátíme ještě do města, co je už dost základna naší party. Máme tam totiž přátele. Jinak se objevil i někdo nový, kdo se přidal už na několik akcí naší sociální skupinky. A je fajn mít nového kamaráda. Takže sociálně to teď dost žije.

Zdroj: https://www.pexels.com (Vitaly Gariev)

Ale není to jen růžové. Obavy tu jsou. Babička je na tom pořád špatně, všem nám dělá starosti a její chování mi přijde vlastně dost sobecké. Další věc je, že tátovi nedopadla dobře jedna kontrola a čeká ho další nepříjemná. Už tady teoretizoval nad katasrofickými scénáři. Dost mě tahle situace vykolejuje. Včera po delší době padl Rivotril, a dnešní den pak začal únavou.

Takže jo, je to všelijaké, součanost má své slunné i temné stránky. No dnes už to tu zabalím, tak zase někdy!

Colton Indigo 

Líbil se mi Dunkirk?

Na tento film jsem se podíval ze stejného důvodu, jako i u spousty dalších filmů, mažou ho v dohledné době z Netflixu. Jeden z mých kamarádů je navíc velký fanoušek Christophera Nolana (režisér), takže film jsem stejně chtěl dříve nebo později vidět. V tomhle příspěvku tedy jen poněkud minimalisticky shrnu některé mé poznámky ohledně filmu Dunkirk (2017).

1. Počáteční zmatek se vyjasnil

Z kraje filmu jsem se poněkud obával, že se ve filmu vůbec nezorientuji. Bylo zde více postava a dějových linií. Dal jsem tomu však čas a vše hezky zapadlo.

2. Emoční, působivé, stylizované

Docela mě zaujalo umělecké pojetí. Plíživá hudba a tmavé barvy zrovna hezky dokreslovaly bouři, při které jsem film sledoval. A to, že film byl trochu skoupý na slova vidím ve stejném kontextu, byla to součást toho, že byl film silně stylizovaný.

Zdroj: https://www.csfd.cz/film/67105-dunkerk/prehled/

3. Anticipace

Jelikož jsem hned z kraje filmu chystal, že napíšu tenhle příspěvek, dával jsem pozor na děj a kladl si otázky. A na to jsem zrovna zvolil vhodný film, protože s námi hraje jakousi anticipační hru. Nutí nás předpokládat, co se stane a napjatě sledujeme, zda to nastane. Jako příklad zmíním záběr na kličku, ale více spoilovat nebudu.

4. Film se za mě vyhnul oblasti klišé

Jinak musím také říci, že jsem čekal, že film bude dost velké klišé, jak často velkolepé historické filmy bývají. Ale mám tak nějak pocit, že tomuto se Dunkirk vyhnul. Proč si to ale vlastně myslím? Myslím, že právě ta zmiňovaná umělecká stylizace vytvořila rámec, do kterého jakási epičnost zapadala. A tak to nějak přirozeně klaplo na místo toho, aby to bylo jen klišé.

Pár slov závěrem

Takže abych uzavřel otázku nadpisu. Ano, film se mi líbil. A to i přesto, že je to žánr, který nemusím. Nemám rád historické filmy a už vůbec ne válečné. Tenhle film však na mě působil velmi vyváženě.

Nejlepší film roku 2023

A máme tu další díl této filmové série! A rok 2023 byl jeden z těch, kde to je jasné. Bude to ale více o emocích, než o tom, že bych objektivně daný film vnímal jako kvalitní.

Vyměřený čas (2011)

Zdroj: https://www.csfd.cz/film/281357-vymereny-cas/prehled/

A proč pro mě byl tenhle film to nejlepší ze sledování filmů v roce 2023? Šlo právě o tu atmosféru a pocity, když jsem se na ten film díval. Přijel zrovna kamarád, co bydlí daleko a který byl můj spolubydlící na kolejích. Šli jsme pochod a opět jsem ušel trasu tak dlouhou, že to je jakési mé osobní maximum.

Tou dobou jsem měl mírné zdravotní potíže, které pochod komplikovaly. Já se však nevzdal a problémům navzdory jsme vstali velmi brzy a ušli opravdu štreku. Když jsem se pak trpíc vyvalil na gauč, pustili jsme s kamarádem tenhle film a hráli si na kritiky.

Dělali jsme přestávky, kdy jsme film pozastavili, abychom ho hodnotili. Rozebírali jsme charakteristiku postav, děj a politiku. Já si ten film náramně užil. Podle kamaráda to je ale strašný film. Nesouhlasím, ale jak říkám, ovlivňují mě emoce toho dne.