ColtonKecy – Zrychlující se vlak

Kdybych seděl ve vlaku, který by se řítil směrem k nevyhnutelné zhoubě, ale měl bych možnost vyskočit, asi bych nebyl schopný vyskočit jen tak. Vlak by byl příliš rychlý a jak by se stále zrychloval, šance se zachránit by byla čím dál méně reálná. 

Zdroj: https://www.pexels.com/ (Alari Tammsalu)

Ale.. Jsem ten typ člověk, že kdyby vlak najednou o něco zpomalil, už bych nečekal, rychle otevřel dveře a skočil. 

Jasně, tohle je metafora. Ale má v mém životě nějaké reálné výklady. Například, když přimhouříme oči, tak cigarety. Tam už jsem v podstatě vzdal, že přestanu a nebral jsem své pokusy přestat vážně. Když se však ukázalo, že jeden z pokusů vypadá nadějněji než ostatní, tak jsem to zkusil a tenhle pokus nakonec vyšel.

Co bych dělal, kdybych teď skončil v práci?

V tomto příspěvku si trochu postěžuji na situaci, která je teď u mě v práci. Zároveň však přidám i nějaký konstruktivní pohled. Nuže, jdeme na to!

Nepohoda v práci

V práci je toho hodně. Hodně toho mám já, kolegové a především šéf. S kolegyní máme také trochu problém s jedním klientem a celá situace je napjatá a nepříjemná. 

A proto se zamýšlím nad tím, jaké by bylo v práci skončit. Ale vážně to vůbec nemyslím. Je to jakýsi úlevový mechanismus. Je zde těžká situace, takže jasně že si ve svých představách vytvářím obraz, kde daná situace rázem pominula.

V mé současné kariéře však už byly i horší období. Předpokládám, že i tentokrát se vše vrátí do normálu. Když to však bude, to nevím. Ono se navíc zas tak moc nestalo. Jen to tempo a plynulost je narušena. Snažím se si práci do osobního života netahat, ale tomu stejně někdy nejde úplně zamezit.

Zdroj: https://www.pexels.com/ (Ketut Subiyanto)

A co bych tedy dělal, kdybych teď skutečně skončil?

Tenhle scénář jsem si procházel několikrát a vykrystalizovala mi z toho jasná odpověď. Udělal bych s konečně řidičský průkaz. Jako nezaměstnaný bych měl prostor jenom na to a jelikož spousta zaměstnavatelů ho v inzerátech požaduje, byla by to vlastně i investice do nalezení dalšího zaměstnání.

Pak bych hledal asi další práci nebo brigádu. To abych se nemusel dlouhodobě uskromnit. Jenom z invalidního důchodu se žije špatně.

Jasně že jsem procházel i variantu, že bych si dodělal vysokou školu, ale to vždy zavrhnu velmi rychle. Práce mi teď přijde smysluplnější než další studium. Pořád mě sice láká další vzdělání, ale to budu přehodnocovat asi až po 20 letech pracovní zkušenosti. Už mě nějak neláká studovat to, co by mě nejvíce bavilo, protože to jsou obory, co nemají uplatnění a po nástupu umělé inteligence už vůbec.

Takže závěr je takový dát tomu čas a další studium reálně zvážit až po letech. To snad bude více jasné, jaké obory budou představovat možnost reálného uplatnění. Třeba mě chytne něco úplně nového a po dvaceti letech budu chtít stejně změnu. Kvalifikace pro novou kariéru může být ve výsledku příjemný způsob, jak život trochu osvěžit.

Závěr

Tak jako tak, jsou to jen představy. Teď prostě v práci nepolevím a pokusím se přečkat další turbulentní období...

Velikonoce 2026

Tak jo, letošní Velikonoce se nám chýlí ke konci, tak mi dovolte se za nimi ještě ohlédnout. 

Jako minulé roky se stihl kompletní itinerář. Na zelený čtvrtek jsme šli dát s kamarády zelené pivo. Klasika. A stejně jako loni se ukázal i kamarád, kterého jinak už téměř nevídám, i když bydlí doslova v sousední ulici.

Zdroj: https://www.pexels.com/ (alleksana)

Dále jsme s tátou navštívili babičku. Je na tom pořád špatně a asi to to nechci dále rozebírat.

No a nakonec tu byl hlavní bod Velikonoc. Teď už snad tradiční sraz od gymplu, který pořádám. Letos to bylo, oproti úspěšnému minulému roku, hodně komorní. Dost lidí onemocnělo. A někteří se tu objevili minulý týden a tento týden jim to nevyšlo.

No a tak jsou tedy svátky skoro za námi. Mám nějaký blues. Projel jsem raději pracovní e-mail v předstihu. Mám tam jeden úkol, který byl nejasně zadán, ale tam se mi snad rychle podaří zjistit si k němu informace. Už se ale jinak těším, až budu zase v běžném režimu. A to je pro dnešek vše, tak zase někdy!

ColtonKecy – V koutě

Když jsem zahnaný myšlenkově do kouta, mám tendenci jít a recyklovat nějakou mou minulou představu či koncept. Získám tak další plochu, po které se můžu mentálně pohybovat.

Zdroj: https://www.pexels.com/ (Michael Dupuis)

Nejlepší film roku 2022

A máme tu další článek ze série Nejlepší film roku! A opět to bylo dost těsné a rozhodl jsem se v tomto případě sdílet i filmy, které jsem zvažoval.

3. místo – Spirited Away (2001)

Je tak trochu nefér, že to tenhle film nevyhrál. Stále ho považuju za můj nejoblíbenější film. Ale... V roce 2022 už ve mně nezanechával tolik emocí, jako roky předtím. A nebyl tak tedy pro mě tolik kulturně relevantní, jako jiné filmy, co jsem viděl tento rok.

2. místo – Noc v  Roxbury (1998)

Horečka sobotní noci (1977) a Nox v Roxbury byly dlouhé roky filmy, které jsem ještě neviděl a které se mi pletly. Oba jsem nakonec shlédl. Horečka byla ve výsledku příšerná. Noc v Roxbury ale naprosto geniální. Jestli nějaký styl filmů preferuji, tak je to rozhodně camp. A tenhle film je nádherná ujetina, co se nebere tak moc vážně. 

1. místo – Rudolf (1998)

Rudolph the Red-Nosed Reindeer: The Movie je film, který mě po dlouhých letech vrátil vánoční kouzlo, které se ztratilo už kdysi. Není to žádné mistrovské dílo v kontextu kinematografie obecně. Ale pro mě to byla neskutečná dávka nostalgie, i když jsem tento film neviděl dříve. Rudolph měl v sobě naprosto přesnou esenci animáků z mého dětství. A když starému Grinchovi, jako jsem já, něco vrátí kouzlo Vánoc, musíte přeci pochopit, že takový film se dokonce může stát nejlepším filmem daného roku.

Zdroj: https://www.csfd.cz/film/17278-rudolf/prehled/

Milý deníčku – 33. díl

Milý deníčku,

tohle není mé nejlepší období...

Některé okamžiky z minulých týdnů vlastně patří k těm nejhorším v mém životě. Byli jsme na návštěvě za babičkou na LDN a ta vzpomínka se mi vrací a straší mě. Ale více se tomuto tématu tady věnovat nechci.

V práci to taky není dobrý, je to takové vypjaté období a co jsem si psal s kolegou, tak to není jen můj pocit. Do toho všeho mě zlobí počítač, takže fakt nedobrý.

Přesto se snažím se držet a najít si alespoň nějakou radost ze života. Zase se velmi upínám k umění a také čtu jeden vědecko-popularizační časopis a poslouchám podcasty s odborníky z různých oblastní vědy.

Zdroj: https://www.pexels.com/ (Kelly)

A co je velmi podstatné, mám tu své přátele. O víkendu byla docela party v sousedním městě. Jelikož se už asi do svatby nesejdeme, tak to i v podstatě byla taková neoficiální rozlučka s kamarádovou svobodou. Uprostřed noci pak šla většina z nás domů pěšky a byli jsme dost hluční a vyřvávali jsme, protože jsme byli za městem poblíž pole.

No takže dnes asi takhle, tak zase někdy!

C. I.

Je Rok jedna stejně dobrý jako RRRrrrr !!!?

V jednom z minulých příspěvků jsem naznačil, že se možná budu věnovat i příspěvku tomuto. O co jde? Na Netflixu jsem si před časem všiml filmu Rok jedna (2009), který mi podle náhledu připomínal film, který mám dost rád a považuju ho za kultovní, RRRrrrr !!! (2004). A jelikož Rok jedna budou brzy z Netflixu mazat, rozhodl jsem se ho ještě v rychlosti zkouknout a s RRRrrrr !!! ho lehce porovnat. 

(RRRrrrr !!! budu dále pro zjednodušení označovat pouze jako RRR).

Nuže je tedy Rok jedna stejně tak dobrý? 

Krátká odpověď: Ne, Rok jedna se mi vůbec nelíbil a nepřišel mi vůbec vtipný

Dlouhá odpověď: Nebudu rozebírat film celý, ale pokusím se zaměřit na oblasti, ve kterých podle mě oproti RRR pokulhával.

Zdroj: https://www.csfd.cz/film/236121-rok-jedna/prehled/

1) Vyšší dávka nechutnosti

Ne že by RRR nemělo nějaké scény, které mě odpuzují a jsou mi nepříjemné, Rok jedna mi ale přišel velmi nechutný. Záchodový humor nemám celkově rád a přiznám se, že u jedné scény Rok jedna jsem se málem pozvracel.

2) Mnohem slabší vtipy

Vtipy RRR mi přišly absurdní. Podle jedné teorie vtipu je inkongruence (nesoulad mezi prvky či jevy, které jsou dávány dohromady) zdrojem toho, proč nám něco přijde směšné. A RRR jsem se ve výsledku upřímně smál, asi z tohoto důvodu. Rok jedna mi ale přišel spíše otřepaný, vtipy obecné a smích ve mně nevzbuzovaly.

3) Rámec

RRR bylo sice absurdní, ale bylo rámcované jedním přehledným příběhem. Nebudu více prozrazovat, pokud jste film ještě neviděli. Ale tenhle film obsahoval detektivní příběh, do kterého dané vtipy byly zasazené. Rok jedna mi přišel, že je více nesourodý a nemá tak pevný rámec, který by ho spojoval.

No a to je za mě vše, co jsem chtěl k těmto filmům dnes říci. Považujete RRR taky za klasiku, nebo vám ani tento film neseděl?