Měsíc listopad se u mě vyznačoval velmi mírnou fyzickou bolestí, ale na druhé straně vysokou úrovní hypochondrismů a dalších úzkostí.
Také tu byla značná sezónní únava, a tak jsem v první polovině listopadu nebyl tolik produktivní.
Jinak byl listopad měsícem, kdy začalo silnější bilancování. To už nějak k tomu konci roku patří. A vrchol bilancování u mě tradičně nastává koncem listopadu a začátkem adventu.
Představte si jednu věc, je zimní den, vzali jste si s kamarádem dovolenou a prošli jste klidným zimním lesem. Lehce po poledni dorazíte do hospody, kde si dáte pivo a burger. To je představa, kterou vám dnes chci navodit. Možná se opakuju, snad dokonce i poněkolikáté, ale tyhle chvíli prostě miluji a jsou pro mě podstatné.
Nuže dále k této představě... Hospoda má zevnitř dřevěné obložení stěn, výzdoba je trochu kýčovitá. Ze dveří, kde předpokládáte kuchyň se line vůně velmi silného vývaru a servírka ve svetru zrovna přikládá polena do kamen, které jsou kousek od vašeho stolu, takže vám zima není.
Obsazených je pouze několik stolů, přeci jen není sezóna. O to více je tato chvíle až snad intimní. Koukáte na námrazu na okně a na občasnou vločku tam venku na ulici. Pivo už šláplo a vše se zabarvuje jakoby do zlata. Jedno je jisté, tohle je přesně ta pravá dovolená!
A to byla tedy představa, která můj život příjemně provází posledních několik let. Ona to tedy není představa, jako směs několika vzpomínek. Tyhle chvíli skutečně zažívám a napadne mě i konkrétní hospoda. Tedy dvě hospody, které jsem v této představě tak nějak sloučil dohromady.
V dnešním díle se chci jen krátce sentimentálně vyjádřit k mým nákupům na Aliexpressu. Takže ne, pes mi neumřel...
A hned z kraje dodám, že bych na tomto eshopu už nyní nenakupoval. Snažím se jinak nakupovat méně i jinde a to především kvůli ekologii. Nejsem však jeden z těch, co když přestanou nakupovat fast fashion, tak to, co už nakoupili, ze dne na den vyhodí z do koše.
Na Aliexpressu jsem přestal nakupovat cca v roce 2021 a začal na konci roku 2017. Takže nejnovější věci odtud nejsou mladší 4 let a ty nejstarší už mají 8 let. A překvapivě... Většina z toho je v stále dobré kvalitě.
Nakupoval jsem hlavně doplňky. Koupil jsem jich cca 40 - 50 a zatím se jich rozpadlo jen 5. Z větších věcí jsem zlikvidoval pouze příčesek, který se po letech zacuchal. Mikina, která patří k jedné z mé nejoblíbenějších, je jinak ve stále dobré formě.
Nakupovat zde znovu už tedy neplánuji. Trochu se tedy děsím opotřebení nějakých specifických věcí, protože přeci jenom na Aliexpressu nebyly pouze nízké ceny, ale i celkem netradiční nabídka. Zatím tedy používám to, co mám. A uvidíme, jaká bude nabídka na českých eshopech, až se mi oblíbené kousky rozpadnou stářím.
Milý deníčku,
v práci to teď nejde tak hladce jako například v létě.
Věci mají tendenci se komplikovat a z toho jsem zrovna krapet vyhořelý. Jinak mám ještě dost dovolené, kterou postupně dobírám, což mi hrne stávající úkoly do menšího časového rozmezí, které mám na jejich vyřešení.
Čekal jsem jinak, kdy budu nemocný, byly tu několik týdnů nájezdy toho, že by mohlo přijít nachlazení. Nakonec přišlo tento víkend, ale trvalo jenom den. Ještě, že se to rozjelo až po jedné schůzce, co jsem měl, protože nevím, zda by se mi podařilo zabookovat další termín.
Včera jsem jinak na své poměry trochu ponocoval a psal jsem si s kamarádem. Byl jsem pak trochu přešlý, protože jsem měl pocit, že mluvím až moc. Ne, že bych říkal věci, co říct nechci, ale spíš, že kamaráda zahlcuji příliš velký počtem vlastních emocí.
No a jinak je tu bilancování konce roku, což je stav, který mám moc rád a na který jsem se těšil. Do konce roku nám už zbývá jen několik týdnů. Jo, jo, uteklo to zase...
Tak zase někdy
Colton Indigo
Pokud tenhle blog čtete už delší dobu, možná si vzpomenete na koncept příspěvků s názvem Colton's Creek. Byly to příspěvky vydávané hlavně o víkendu, kde se obyčejně nezatoulala jen má mysl, ale spíše duše. Nevím, zda se mi podaří se k těmto příspěvkům vrátit, dlouho mě nenapadlo žádné téma, ale dnes jedno mám, tak vzhůru na to!
Zdroj: https://www.pexels.com/ (Roland Juhász)
Vždy jsem se toulal po okolí Malého Města. Velká intenzita tohoto toulání byla hlavně poté, co jsem se sem vrátil naplno s úderem covidu. Teď se spíše toulám jen tu a tam, ale okolní vesnice jsou často v mé mysli i během dne při práci.
Tohle myšlenkové toulání je ale značně specifické. Týká se především vesnice, kde mí prarodiče měli chatu a kde jsem strávil podstatnou část dětství. A pak také vesnic, které jsou v bezprostředním okolí těchto míst.
Znáte to, že si při přemýšlení představujete svůj alternativní život? Dějiště toho mého je právě tam. A také v nultých letech. Jen si představuji, že jsem o generaci starší a v nultých letech tedy i dospělý.
Jaké by to bylo žít v té době v té roubence, co je vždy v zimě tak hezky nazdobená světýlky? Nebo v tom malebném domku u pole, kde je snad vždy na zahradě pověšené prádlo? Tyhle místa mluví možnostmi. Nedostupnými, ale kouzelnými možnostmi.
Tyhle myšlenky a však v sobě obsahují i jitou dávku vztahu k ročním obdobím, především k zimě a konkrétně k Vánocím. Jaké by to bylo zažít zde jednu z těch dávných idylický a snad i mýtický zim a oslavit zde svátky? Vím, proč si tuhle otázku kladu... Někdy začátkem 21. století jsme sem jeli autem na rodinný vánoční výlet těsně před Vánoci. Jen tak se podívat, jak to tu vypadá v zimní čas. Ta barvená světýlka na jednom z venkovských domů se mi velmi intenzi vtiskla do mysli, kde už zůstala.
Poslední měsíce jsou u mě myšlenky krásné minulosti, která vlastně ani není skutečná, velmi intenzivní. Tak to ale prostě bývá v nejistých dobách.
Milý deníčku,
je zima a tma a já jsem unavený a úzkostný, prostě hluboký podzim.
V práci mě to nějak netěší, ale není to ani hrůza. Hlavní sezóna je už asi za mnou a můj letní a brzce podzimní elán je vyčerpán.
Vánoční dárky mám až na dva nakoupeny, čeká mě vánoční úklid, který už i v podstatě začal. A taky to bilancování konce roku. Letos jsem teda dělal takový menší okruh a už v létě jsem začal číst deníkový zápis z posledních let, teď se mi na to jen nedaří nějak navázat.
Teď tedy nějak nejedu na maximum, ale odpočívat je občas prostě třeba. A mám navíc pocit, že mi aktuálně něco chybí. Diskutovali jsme na tohle téma s kamarádem a došel jsem k tomu, že dost potřebuju nějaký hluboký rozhovor s někým, s kým jsem delší dobu nemluvil. Tak kdo to bude, kdo se náhle objeví?
Tak zase někdy!
Colton Indigo
