pondělí 6. dubna 2026

Velikonoce 2026

Tak jo, letošní Velikonoce se nám chýlí ke konci, tak mi dovolte se za nimi ještě ohlédnout. 

Jako minulé roky se stihl kompletní itinerář. Na zelený čtvrtek jsme šli dát s kamarády zelené pivo. Klasika. A stejně jako loni se ukázal i kamarád, kterého jinak už téměř nevídám, i když bydlí doslova v sousední ulici.

Zdroj: https://www.pexels.com/ (alleksana)

Dále jsme s tátou navštívili babičku. Je na tom pořád špatně a asi to to nechci dále rozebírat.

No a nakonec tu byl hlavní bod Velikonoc. Teď už snad tradiční sraz od gymplu, který pořádám. Letos to bylo, oproti úspěšnému minulému roku, hodně komorní. Dost lidí onemocnělo. A někteří se tu objevili minulý týden a tento týden jim to nevyšlo.

No a tak jsou tedy svátky skoro za námi. Mám nějaký blues. Projel jsem raději pracovní e-mail v předstihu. Mám tam jeden úkol, který byl nejasně zadán, ale tam se mi snad rychle podaří zjistit si k němu informace. Už se ale jinak těším, až budu zase v běžném režimu. A to je pro dnešek vše, tak zase někdy!

neděle 29. března 2026

ColtonKecy – V koutě

Když jsem zahnaný myšlenkově do kouta, mám tendenci jít a recyklovat nějakou mou minulou představu či koncept. Získám tak další plochu, po které se můžu mentálně pohybovat.

Zdroj: https://www.pexels.com/ (Michael Dupuis)

pátek 27. března 2026

Nejlepší film roku 2022

A máme tu další článek ze série Nejlepší film roku! A opět to bylo dost těsné a rozhodl jsem se v tomto případě sdílet i filmy, které jsem zvažoval.

3. místo – Spirited Away (2001)

Je tak trochu nefér, že to tenhle film nevyhrál. Stále ho považuju za můj nejoblíbenější film. Ale... V roce 2022 už ve mně nezanechával tolik emocí, jako roky předtím. A nebyl tak tedy pro mě tolik kulturně relevantní, jako jiné filmy, co jsem viděl tento rok.

2. místo – Noc v  Roxbury (1998)

Horečka sobotní noci (1977) a Nox v Roxbury byly dlouhé roky filmy, které jsem ještě neviděl a které se mi pletly. Oba jsem nakonec shlédl. Horečka byla ve výsledku příšerná. Noc v Roxbury ale naprosto geniální. Jestli nějaký styl filmů preferuji, tak je to rozhodně camp. A tenhle film je nádherná ujetina, co se nebere tak moc vážně. 

1. místo – Rudolf (1998)

Rudolph the Red-Nosed Reindeer: The Movie je film, který mě po dlouhých letech vrátil vánoční kouzlo, které se ztratilo už kdysi. Není to žádné mistrovské dílo v kontextu kinematografie obecně. Ale pro mě to byla neskutečná dávka nostalgie, i když jsem tento film neviděl dříve. Rudolph měl v sobě naprosto přesnou esenci animáků z mého dětství. A když starému Grinchovi, jako jsem já, něco vrátí kouzlo Vánoc, musíte přeci pochopit, že takový film se dokonce může stát nejlepším filmem daného roku.


Zdroj: https://www.csfd.cz/film/17278-rudolf/prehled/

pondělí 23. března 2026

Milý deníčku – 33. díl

Milý deníčku,

tohle není mé nejlepší období...

Některé okamžiky z minulých týdnů vlastně patří k těm nejhorším v mém životě. Byli jsme na návštěvě za babičkou na LDN a ta vzpomínka se mi vrací a straší mě. Ale více se tomuto tématu tady věnovat nechci.

V práci to taky není dobrý, je to takové vypjaté období a co jsem si psal s kolegou, tak to není jen můj pocit. Do toho všeho mě zlobí počítač, takže fakt nedobrý.

Přesto se snažím se držet a najít si alespoň nějakou radost ze života. Zase se velmi upínám k umění a také čtu jeden vědecko-popularizační časopis a poslouchám podcasty s odborníky z různých oblastní vědy.

Zdroj: https://www.pexels.com/ (Kelly)

A co je velmi podstatné, mám tu své přátele. O víkendu byla docela party v sousedním městě. Jelikož se už asi do svatby nesejdeme, tak to i v podstatě byla taková neoficiální rozlučka s kamarádovou svobodou. Uprostřed noci pak šla většina z nás domů pěšky a byli jsme dost hluční a vyřvávali jsme, protože jsme byli za městem poblíž pole.

No takže dnes asi takhle, tak zase někdy!

C. I.

středa 18. března 2026

Je Rok jedna stejně dobrý jako RRRrrrr !!!?

V jednom z minulých příspěvků jsem naznačil, že se možná budu věnovat i příspěvku tomuto. O co jde? Na Netflixu jsem si před časem všiml filmu Rok jedna (2009), který mi podle náhledu připomínal film, který mám dost rád a považuju ho za kultovní, RRRrrrr !!! (2004). A jelikož Rok jedna budou brzy z Netflixu mazat, rozhodl jsem se ho ještě v rychlosti zkouknout a s RRRrrrr !!! ho lehce porovnat. 

(RRRrrrr !!! budu dále pro zjednodušení označovat pouze jako RRR).

Nuže je tedy Rok jedna stejně tak dobrý? 

Krátká odpověď: Ne, Rok jedna se mi vůbec nelíbil a nepřišel mi vůbec vtipný

Dlouhá odpověď: Nebudu rozebírat film celý, ale pokusím se zaměřit na oblasti, ve kterých podle mě oproti RRR pokulhával.

Zdroj: https://www.csfd.cz/film/236121-rok-jedna/prehled/

1) Vyšší dávka nechutnosti

Ne že by RRR nemělo nějaké scény, které mě odpuzují a jsou mi nepříjemné, Rok jedna mi ale přišel velmi nechutný. Záchodový humor nemám celkově rád a přiznám se, že u jedné scény Rok jedna jsem se málem pozvracel.

2) Mnohem slabší vtipy

Vtipy RRR mi přišly absurdní. Podle jedné teorie vtipu je inkongruence (nesoulad mezi prvky či jevy, které jsou dávány dohromady) zdrojem toho, proč nám něco přijde směšné. A RRR jsem se ve výsledku upřímně smál, asi z tohoto důvodu. Rok jedna mi ale přišel spíše otřepaný, vtipy obecné a smích ve mně nevzbuzovaly.

3) Rámec

RRR bylo sice absurdní, ale bylo rámcované jedním přehledným příběhem. Nebudu více prozrazovat, pokud jste film ještě neviděli. Ale tenhle film obsahoval detektivní příběh, do kterého dané vtipy byly zasazené. Rok jedna mi přišel, že je více nesourodý a nemá tak pevný rámec, který by ho spojoval.

No a to je za mě vše, co jsem chtěl k těmto filmům dnes říci. Považujete RRR taky za klasiku, nebo vám ani tento film neseděl?

sobota 14. března 2026

Colton's Creek – Můj chillovací emo spot

Vítejte, vítejte, u dalšího příspěvku, kde se budu nimrat ve fungování mé mysli. Dnešní díl bude o jakémsi paradoxu. Konkrétně o tom, jak můj mozek má tendenci vnímat vzácnou událost, jako častý jev. 

Kousek od mého domu je menší průmyslová část města. A jako puberťák jsem prolezl i některé její části, kam se asi lézt nemělo. Za budovou jednoho skladu jsem našel velmi poetické místo. Bylo krásně brutalistické. Židle s popelníkem byla jakousi tesknou labutí. Zřejmě místo, kam místní zaměstnanci chodili na kouřovou. A hned vedle plot s ostnatým drátem. Zrovna zapadalo slunce. Já byl mladý a neutěšený a udělal jsem si zde tuším stylizovanou emo fotku.

Zdroj: https://www.pexels.com/ (Johnny Mckane)

Na toto místo jsem se pak tuším vrátil s někým dalším. Emařili jsme na tomhle náladovém fleku, jenže najednou se zjevil pán z daného skladu a začal nás vyhánět. Lekl jsem se a na toto místo jsem se už nikdy nevrátil. Dodnes ale, když jdu po nedaleké cestě, si vzpomenu, že tam tenhle kousek světa je. A i když jsem tam byl doslova jen párkrát, považuju ho i tak za "můj chillovací emo spot".

středa 11. března 2026

Krátce – Jen trochu

Některé seriály mě absolutně oslovily. A to natolik, že s nimi chci zůstat v kontaktu i po letech. Ale sledovat je znovu díl od dílu, to se mi zas nechce.

Proto jsem rád za videa na Youtube, kde někdo (nejlépe) krátce probere můj oblíbený seriál.

Zdroj: https://www.pexels.com/ (Pixabay)

Teď mám v pořadí závěrečnou epizodu rozboru seriálu Lost (česky Ztraceni) od Youtubera jménem Billiam. To je zrovna delší kousek, takže mi to při mém současném tempu potrvá.