Vánoční deprese pomalu přechází do nálady typické pro nenaplněné mládí. Myšlenky z včerejška jsou obohaceny odpolední procházkou. Myšlenky dneška jsou palčivé, ale zdaleka nejsou nové. Jako správný gay pozoruji život "nočních žen" s okouzlením a už několikrát mě napadlo prožít si mužskou alternativu jejich bouřliváctví. Bohužel však nejsem noční tvor. A mé touhy značně kolísají, ve chvíli kdy jsem šťastný. Vzhlížím k nim jen ve chvíli citové frustrace. Noc je kolébkou všech, kteří chtějí románek velmi rychle. Často když přijde den, románek je u konce. Noc však neláká pouze lidi, kteří jsou takzvaně do větru, má omamující vliv i na romantiky. Silně doufám v náhlou lásku, proto přišlo nemálo nocí, kdy jsem nasadil masku lehkovážnosti a snažil se být ve vhodnou chvíli na tom pravém místě. Mé mimikry však byly tak chatrné, že jsem již po chvíli byl prozrazen. Kdo je za dne oddaný slušňák vypadá v svitu lamp jako ubožák. Králem noci se stává vždy ten, na kterého si během dne lidé ukazují a prohlašují ho za nestydu.
Noční život mi přijde mimo jiné vyčerpávající. Nazval bych ho dokonce požíračem mládí. A noční život není vhodným šatem pro každý věk. Navlečte padesátiletého do šatů mladíka, přidejte lehkovážnost, promiskuitu a jiné doplňky mladých a máte bytost hodnou politování. Ale nebudu krutý. Přiznám, že noční život má své stálice. Nevěstky, kterým kosa jménem zenit nesňala věnec atraktivity a jejich protějšky Don Juany věku kmetů. Nejen jejich tělo je po letech sterilní, sterilní je i jejich potenciál. Plytká životní náplň utopila sny, udusila uznání a upálila moudrost.
Noci, nežádám tě o mrzké potěšení. Pokud máš požehnat mé vášni, sveď mě na stejné místo ve stejný okamžik s podobným snílkem, který si masku bezduché vášně navlékne jen pro to, aby osudové seznámení bylo obohacené o buřičskou extázi.
Žádné komentáře:
Okomentovat