Včera jsem dělal pět hodin korekturu jedné své starší novele, kterou jsem večer zveřejnil. Zároveň jsem napsal několik kapitol jiné novely, kterou dokončuji. Také jsem si nadepsal do bloggeru náměty na několik příspěvků sem na blog. No a jelikož už se připozdívalo, šel jsem si lehnout. V hlavě mi ale před usnutím naskakovaly další a další nápady na blog. Napadlo mě i několik nových druhů příspěvků, z nichž si jeden ještě pamatuji teď. Zda tenhle typ příspěvku budu realizovat, si ještě nechám projít hlavou.
Jo, psaní je asi něco, v čem bych se mohl stát workoholikem. Proč jsem se stejně nedovedl zapálit i do diplomové práci? No... Psaní diplomky pro mě bylo naprosto nepřirozené. Obor, který jsem studoval mi nikdy nepřirostl k srdci. A hlavně jsem nepsal bakalářku, takže jsem neměl potřebné zkušenosti.
Nepřehnat to
Včerejší zápal se u mě blížil až hypomanii. Mám teď dovolenou a to, že nedovedu v čas přestat něco dělat, taky není úplně ok. Několik dní jsem se učil tak fest, že jsem si vysloužil migrénu za to.
Včera jsem si však dával adekvátní pauzy a výsledek byl ten, že můj den byl velmi produktivní.
A tak to má být. Tak to zrovna potřebuji. Občas mě děsí, že mi v životě ujel vlak. Běžet po trati je tedy přesně to, co potřebuji.
Žádné komentáře:
Okomentovat