sobota 18. května 2019

Colton's Creek - La Isla Lagoon

Má puberta byla plná různých představ. Některé představy byly ojedinělé a hned jsem je zapomenul, jiné přetrvaly a některé se dokonce staly typické. Nedávno jsem si vzpomněl na představu, která byla velmi typická pro dané období, ale přesto jsem si na ni dlouhou dobu nevzpomněl.

Zase ten Vy víte kdo!
Jo tahle představa se opět váže k mé první lásce. Jak jinak, že!
Konkrétně se jedná o představu z období, kdy jsem vyznání lásky považoval za nemožné. Měl jsem pocit, že se nikdy nevyjádřím a nikdy nezjistím, jestli mám šanci. Padal na mě smutek. Ale zároveň jsem měl pocit, že mé city jsou jaksi osudové. Ale že je potřeba něco konat, aby se tahle osudovost projevila v realitě. Má teorie byla naprosto podivná v tom, že je potřeba konat naprostý opak, než by velel zdravý rozum.

Ostrov je přeci řešení.
Ano, věřil jsem, že pro projev osudovosti je třeba konat. A to zmizet beze stopy. V návaznosti na tuhle teorii jsem rozvinul představu, že tajně uteču na tropický ostrov. Představa byla propracovaná o detaily. Na některé si nakonec dokonce vzpomenu.
Vzpomenu si například, jaké vlasy jsem v téhle představě měl. Na vlasy jsem totiž ujetej, ale to jste si už možná všimli. Představoval jsem si tedy sám sebe s černomodrými dredy. Jakou to mělo podvědomou symboliku, jsem dosud nerozklíčoval. Je to zvláštní z toho důvodu, že jsem dredy nikdy nechtěl a tenhle styl úpravy vlasů se mi spíš nelíbí.
Druhá věc, kterou jsem si představoval bylo to, že bych zde provozoval turistický kemp. V tomhle bodu spatřuji nějakou svou tendenci, která se v mých představách opakuje. Jak jsem tu psal několikrát, delší dobu jsem měl sen provozovat Bed and breakfast.
Co však stojí za myšlenkou samotnou? Nějak jsem prostě věřil tomu, že přeci jen jsme si s Vy víte kým souzeni. A že tím, že náhle zmizím se věci dají do pohybu a on se následně objeví na tropickém ostrově, kam se schovám. Nejsem si jistý, jestli v téhle představě hrál roli předpoklad, že mu dojde po mém zmizení, že ke mě taky něco cítí. Ale spíš si myslím, že ne. Pravděpodobněji zde hrál roli můj tehdejší cit pro magii a osudovost. Dlouhou dobu jsem náhlý útěk do pryč považoval za věc, která je schopná změnit leccos. A takovéhle odloučení od osudové lásky jsem považoval za věc, co dostane realitu do takové nerovnováhy, že to bude muset následně vykompenzovat.

                                              Zdroj:https://pixabay.com                                       

Dovětek
Jsem rád, že jsem si na tuhle představu vzpomněl. Rád se rýpu v tom, jak funguje mé přemýšlení. Emoční a myšlenková gramotnost je podle mého podstatná věc, pokud chcete předejít dalším atakám.
Symbolika tropického ostrova se však v mých myšlenkách neobjevuje poprvé. Byla zde dokonce debata mezi mnou a Vy víte kým na tohle téma, jelikož jsme oba sledovali seriál Ztraceni. Asi téhle vzpomínce v budoucnu věnuji článek.
Ale když jsem si vzpomněl na své vysněné útočiště, bylo by slušné dát mu jméno. "La Isla Lagoon" tomuhle místu podle mě sedí dobře.

Žádné komentáře:

Okomentovat