Co mi je?

Nevím, jestli jsem zde psal svou konkrétní diagnózu, nuže přinejhorším se budu opakovat. Jak to u mě běžně bývá, při cigaretě jsem dostal nápad. Abych ho mohl lépe rozepsat, je nezbytné nejdřív vysvětlit, jaký druh psychózy mám. Jsem diagnostikovaný se schizoafektivní poruchou manického typu. Při atace (epizodě) to je velmi podobné schizofrenii. Trpím silnými bludy. Zároveň tato nemoc obnáší prvky maniodepresvní psychózy. No jak jsem říkal, má nemoc je manického typu. Znamená to, že se cítím v době ataky nabytý energií, jsem zrychlený a nemůžu spát. Od doby mé poslední ataky schizoidní prvky ustoupily a trpím hlavně střídáním nálad. Nemám pouze mánii, ale i deresi. Manie, kterou mám v dnešních dnech není tolik silná, jako v dobách atak. Tato mánie se tuším označuje jako hypomanie a není tak vážná. A teď, co jsem chtěl v tomto článku říci. Psal jsem, že schizoidní prvky odezněly. Ne tak docela, v malé míře přetrvávají. A to právě, když nastoupí hypomanie. V hypomanii beru jisté věci z nemoci, jako pravdivé. Nemyslete si však, že bych v takové chvíli znovu začal trpět silnými bludy. V hypomanii si řeknu něco typu "Nebyla to pouze nemoc, byl na tom i kus pravdy." Ano vybaví se mi mé staré bludy. Ale dospěl jsem do bodu, kdy jsem schopný kritického myšlení. Proto vzpomínám na myšlenky z atak. Procházím je postupně a dávám je do škatulek. "Blud, blud, jasný blud, tohle nebylo zas tak zcestné, něco na tom je, tohle byl blud, tohle taky, ale tohle je spíš osobní filosofie." Nikdy jsem neudělal žádnou tlustou čáru za epizodami nemoci. Chci mít svou nemoc na očích a co nejvíc objektivně zhodnotit její jednotlivé části. Nemoc pro mě nebyla pouze nemocí. V jejím průběhu jsem si snažil udělat si názor na metafyzické otázky, které mě trápí.