Netradiční vzor

Poslední dobou vzpomínám na člověka, který se na malou chvíli objevil v mém životě. V té době mu bylo 22 let a stále studoval střední školu. Jeho rodinná situace byla komplikovaná, finance měl omezené a ještě k tomu byl závislý na drogách. Potkali jsme se v nemocnici a sdíleli jsme dvoulůžkový nemocniční pokoj. Oba dva jsme prohlásili, že přestaneme kouřit. I když jsme následně sdíleli krabičku cigaret.  Naše komunikace byla útržkovitá. Vzhledem k tomu, že jsme si v nemocnici oba pobyli hezkou řádku týdnů, bylo zajímavé sledovat, jak řešil abstinenční příznaky. Polovinu dne posiloval, i přes to, že zde nebyli vhodné posilovací stroje. Nemocniční budova byla vybavena pouze jedním sotva funkčním rotopedem. To mu však nebránilo posilovat s vlastní vahou. Kliky, dřepy a další cviky, na které si vzpoměl postupně budovaly jeho postavu. Užn na první pohled se zdálo, že je v dobré kondici. Druhou část nudného dne zaplnil tím, že četl. Četl všechno, co se mu dostalo pod ruku. Většinou populárně naučné časopisy. Sama jeho ošetřující lékařka mu půjčovala drahé časopisy o psychologii, které by si jinak nemohl dovolit. Jak jsem říkal, bral drogy. Z mého pohledu byl důvod, proč je bral to, že hledal něco, co ho nastartuje k hledání životní sílu. Vím, nic to nemění na tom, že braní drog je negativní činnost. Bylo mi líto, že jeho náhlá touha sám sebe "vycepovat" nezačala někde jinde než u braní narkotik. Přemýtám, kde teď je a jak se mu daří. Nemám na něj však žádný kontakt. Doufám, že se mu podařilo vysadit nežádoucí látky a jde si za svým snem vyhrabat se z nepříliš šťastných začátků. Také mě napadlo, že z jeho chování, které jsem před sebou viděl, bych si mohl vzít ponaučení. Nesmlouvavě budovat fyzickou i mentální sílu může zmírnit tlak vnějších podnětů, které by slabého člověka srazily na kolena.