Rudooký milenec
Jat v tajuplnu temných vět,
řkoucích, že nespatříš už živých svět.
Tma tě líbá na líci,
mlha silná, šálící.
Tvůj milenec rudých očí,
v očistci se kvapně točí.
Tvou ruku chopí mužík z kostí,
zemřeš, nebo se dnes postí ?
Krev ti kape ze spánků,
křik vyděšených skřivánků.
Též nejsi člověk, jsi mohyla.
Lásky, co tu pobyla.
Kdo tě táhne za všechny údy?
Kolem tančí divé zrůdy.
Vlečou tě tam k předpeklí,
tušíš, že se oteplí.
Co ďáblu dát za tvojí lásku,
snad vsadit duši v krutou sázku ?
Daruješ mu svoji krev,
bude ji pít po částech.
Vysvobodit oba dva
je cesta značně nesnadná.
Žádné komentáře:
Okomentovat