Jak mi dovolená dodala sebevědomí

V tomto článku se budu věnovat dovolené, která proběhla před několika týdny. Předtím, než jsme s kamarádem vyrazili na cestu, jsem byl značně nervózní. Proč? To se dozvíte v tomto příspěvku.

Obvyklé dovolené

Na dovolené obvykle jezdím s kamarády, kteří zařizují vše podstatné. Už se stalo, že jsem vymyslel cíl výletu, který se realizoval. Často jsem našel i některé spoje, ale nikdy jsem neorganizoval celý výlet. A nikdy jsem nezařizoval pobyt v hotelu. Historicky jsem akorát objednával ubytování v kempu, ale to také nebyl výlet, který bych organizoval celý.

Tento výlet

A pak přišlo to, že jsem se s jedním kamarádem, se kterým jsem byl na dovolené v minulosti celkem jen jednou a to ve větší skupině, domluvil, že pojedeme někam na výlet. Klasicky jsem připravil prezentaci. Byly zde tři varianty, kam by se mohlo jet. Měl jsem to propracované. Od spojů, přes ubytování, až k restauracím a programu.

Když si kamarád prezentaci prohlédl, hlasovali jsme. U každé možnosti se hodnotily různé aspekty výletu. Právě například cesta a nebo také atraktivita lokality. Nakonec zvítězilo místo s nejhorší dostupností. Ve všem ostatní zbylé dvě varianty převyšovalo.

Organizace

Tak, měli jsme místo a datum. Hned jsem napsal šéfovi, zda bych si mohl vzít dovolenou. Byl sice večer, ale nechal jsem puštěný pracovní mail. Šéf odpověděl rychle, takže jsem věděl, že na dovolenou si můžu vzít volno.

Dva dny na to jsem objednal hotel. Byl jsem celkem paranoidní, protože pro závaznou rezervaci to chtělo číslo platební karty. Ale nakonec, když mě jeden kamarád ujistil, že je to bezpečné, jsem hotel rezervoval.

Lístky na vlak jsem zařizoval až den před výletem. Ještě, že tak, protože kamarád někam odjel a připojil se až na půli cesty během cesty tam. Lístky jsem kupoval přes ČD body, ale i ty by byla škoda vyplítvat.

Sbalil jsem celkem rychle a také jsem vytiskl harmonogram výletu, který jsem připravil. Také jsem si uložil na Mapách.cz důležité cesty, které jsme měli v plánu absolvovat pěšky včetně jednoho delšího výletu.

Výlet samotný

Výlet začal. Nějaké menší komplikace tu byly, ale náhle jsem oplýval překvapivou sebejistotou. Ne vše šlo podle harmonogramu, ale ukázalo se, že dovedu plánovat i za běhu. Výlet se vydařil. Sice ke konci jsem byl už unavený a sebejistota lehce poklesla, přesto jsem měl radost. To, že jsem zorganizoval celý výlet, který organizačně nebyl úplně lehký, mi dodalo pocit nezávislosti.

Radost z výletu mě dokonce na několik dní dostala z pracovního vyhoření a následující dny v práci jsem fungoval zase optimisticky. Vyhoření se pak ale vrátilo, ale na to se zas podíváme v dalším příspěvku.

                                    Zdroj: https://www.10wallpaper.com/

Snaha být jiný

Jak jsem psal už mnohokrát... Mám spoustu specifických myšlenkových konceptů a procesů. A jak se zdá, v tom, že se odlišuji, si značně libuji.

Některé odlišnosti začínají vznikat uměle. Jen proto, že mám dobrý pocit z hledání vlastní cesty.

Proč se to však nyní děje ve větší míře?

Mám na to dvě teorie.

1) Jsem dost ovlivněn tím, co sleduji na internetu a před nějakou tou dobou jsem si povšiml, je jistá úroveň podivnosti je nyní v módě. Být "quirky" je tak trochu šik.

Přesto si myslím, že tohle není hlavní důvod.

2) Dost věcí jsem v životě zjednodušil. Celkově nejsem tak výstřední, jako jsem byl kdysi. Když to sečtu a podtrhnu, zařadil jsem se do davu více než kdy předtím. A patrně se děsím toho, že bych měl být naprosto generický. V důsledku toho si hledám jiné cesty jak se odlišit. Ale jsou to většinou cesty, které nejsou tolik pobuřující.

Druhá teorie mi přijde pravděpodobnější. Ještě však nechci zapomenout na to, že mě více než když předtím zajímá umění a umělci jako osobnosti. To, že je někdo výrazně jiný než ostatní a zároveň je daná odlišnost pozitivní, to mě fascinuje a možná i podporuje v tom, abych hledal vlastní cestu.