Před časem se stalo něco, co odstartovalo konec... Konec mého pobytu ve Velkém městě, nebo alespoň na bytě, kde jsem bydlel. Ta věc byla rozbitý kohoutek v kuchyni. Koho by napadlo, že to spustí řetězovou reakci, kdy se majitel rozhodne byt rekonstruovat a nás z něj vykázat.
A tak to přišlo. Kamarád se nabídl, že vezme auto a přestěhuje mě. A tak jsme jednu sobotu sedli do auta v Malém městě a vyrazili do toho Velkého. Ještě jsme nabrali spolubydlícího. Byl to strašně divný pocit, jako by se za oknem auta na místo stromů míhala nějaká čistá esence konce.
Zdroj: https://www.pexels.com/
Zatímco kamarád kouřil před domem a druhý s ním čekal, já sbalil dva pytle oblečení. Celkem jsem vše vypakoval za 40 minut. Trochu jsem se bál, že se věci nebudou vejít do auta, ale nacpali jsme to tam. Ke konci jsem asi 3x zjistil, že jsem málem na něco zapomněl, ale snad jsem nakonec sbalil vše.
Kamarád, co řídil, se pak ptal: "tak co, bude panák?" Jelikož jsem na bytě neměl nic, ukradl jsem dalšímu spolubydlícímu půl panáka ginu a nechal se natočit, jak naposledy promlouvám k bytu.
Klíče zůstaly na stole a já nasedl do auta. Vyrovnal jsem s kamarádem benzín a po cestě jsme se stavili na večeři, což měl jako odměnu za čas a úsilí.
Doma jsem pak vše vybalil ještě ten večer. Šel jsem spát tak přetažený, že jsem si musel vzít prášek na spaní, jinak bych neusnul. Vrátím se ještě do Velkého města? Své aktuální plány popíšu v jednom z dalších příspěvků.
