čtvrtek 24. září 2020

Oblíbené umění

Kdybych byl sexista, řekl bych, že mě umění fasnicuje, protože jsem gay. Ale dost možná mě fascinuje proto, že jsem intelektuál. Teď tedy v rychlosti, co se mi v různých oborech umění líbí.

Architektura: Historicky mě nejvíce brala secese, ale teď mě spíše uchvacuje art deco. Dokážu však ocenit i budovy funckionalistické.

Malířství: Tento typ obrazů se mi líbí od dávna. Jen jsem nevěděl, jak se tomuto směru říká. Pre-rafaelité neboli Pre-Raphaelites. Google it! Najdete nádherné obrazy s krásnými rudovlasými ženami.
Impresionismus na mě také zanechává silný dojem.

                                      Zdroj: https://www.independent.co.uk/


Hudba: Vždy jsem jel hlavně pop, rock a některé směry metalu. Poslední roky jsem však hodně poslouchal indie hudbu. Dominik Zezula je podle mě génius a to jak jeho projekt post-hudba nebo Děti mezi reprákama.

Literatura: Čapek, to je jasná věc. Jinak jsem měl také vždy rád ruské autory 19. století.
Sice si občas přečtu nějakou poezii, ale málo kdy si z ní pamatuji vůbec něco. Přináší mi sice někdy ne úplně plitké pocity. Ale tyto pocity nemají dlouhého trvání, jelikož mi z poezie téměř nic nezůstane v paměti.
Proto jsem vždy považoval prózu a drama jako relevantnější části literatury. Dostojevského Idiot ve mě rezonuje i po 9 měsících poté, co jsem ho dočetl.

Sochařství: Tady přiznám silné slabiny. O sochařství nevím téměř nic a proto v této oblasti nemám nic oblíbeného.

Móda: Ženská móda mi přijde úchvatná v období 1900 - 1950. Co se týče módy pánské, 18. století byl podle mě vrchol mužského oblékání (v úvahu berme oblékání nejvyšší vrstvy).


úterý 22. září 2020

Gayské rady

Rozhodl jsem se, že až budu starý člověk, budu takový ten moudrý typ staříka, co vždy dovede dát radu. To budou takové dědské rady. Jelikož jsem ale zatím mladý, nazvěme tento příspěvek gayské rady.

V tomto příspěvku se podíváme na rady spojené s jídlem a stravováním.

1) Nákup jistých plodin
Nikdy nekupujte avokádo, když je u něj v supermarketu cedulka se slevou. Možná ušetříte, ale koupíte s nejvyšší pravděpodobností avokádo, co je nezralé a nepoživatelné. Vyplatí se koupit ho jindy za plnou cenu, kdy je krásně zralé.
Někde jsem zahlédl něco o tom, že avokádo se dá dozrát v troubě, ale nezkoušel jsem.
Jinak mám také pocit, že to co zde píšu o avokádu platí i o mangu. Zrovna jsem koupil jedno na akci a bylo totálně nezralé a nedobré. 

                                       Zdroj: https://www.rehabilitace.info/


2) Jak zadělat těsto?
Ještě nedávno jsem odmítal dělat těsto, do kterého přijdou kvasnice. A co bylo ještě horší - sušené kvasnice. Jenže přišla karanténa a sušené kvasnice jsou trvanlivé a dají se hromadit na rozdíl od kvasnic čerstvých. 
Kynutí těsta jsem nakonec vychytal. První část mého postupu mi poradila moje sestřenice. Nekoukejte na recept, kdy kvasnice mísí hned s moukou. Udělejte to tak, že kvasnice smícháte s čajovou lžičkou cukru a pak vezmete tekutou část receptu (obvykle voda nebo mléko). Tekutinu ohřejete, aby byla o něco teplejší než jen vlažná a tím směs zalijete. Pak promícháte.
Poté přichází na řadu můj trik. Kvasnice se následně dávají do tepla. Vždy jsem je dával na topení. Ale jednou jsem pekl, když se zrovna netopilo (máme ústřední topení). Co teď? Vzal jsem hlubokou pánev, nalil do ní horkou vodu k kohoutku a do pánve umístil misku, ve které byly kvasnice. S tímto postupem mi kvásek vždy vzešel. Vzešlý kvásek přilijeme do sypké části směsi.

3) Dieta
Včera jsem se vážil. Od Vánoc mám dole 7 kilo. Trochu to je pohybem, trochu stravou. Nedržím žádnou razantní dietu a necvičím příliš. Můj jídelníček obsahuje dost jídel, co mám rád. Jen se vyhýbám absolutnímu junk foodu. Ale nevyřazuji ho úplně.
Hlavní chyba těch, co se marně snaží zhubnout je to, že jdou ze sta na nulu. Vyřadí vše co mají rádi, drží superskvělou dietu. A to týden nebo dva. Pak to nejde dál a vrací se zpět k nezdravému extrému.
Nestravuji se úplně zdravě, ale celkem zdravě. A to dlouhodobě. A kila jsou dole. 
Přiznám se, mám rád brambůrky a gumové medvídky. A cca jednou za dva měsíce si je koupím. A zařadím si je do svého dietního plánu. Malá miska medvídků k snídani, která je jinak plná ovoce a oříšků. A podobně.
Takže abych to shrnul. Žádnou drastickou změnu. Ale jídelníček upravit postupně a lehce. A věci, co máte rádi si zařaďte do svého plánu jednou za čas.

úterý 15. září 2020

Konec burnoutu + lékařské vyšetření

Nevím, kde jsem skončil v posledním větším příspěvku. Ale pokud si dobře pamatuji, byla to doba, kdy jsem prožíval burnout, který pramenil z komlikujících se úkolů v práci a pocitu stárnutí.

Burn out nakonec ustoupil. Možná proto, že jsem začal mít další problémy. A u mě typicky nové problémy vytěsňují ty starší. Co se tedy stalo? Objevila se mi bulka na konečníku. Logicky mě napadlo, že se jedná opět o hemeroidy. Zároveň začala hlodat hypochondrie, že je to něco vážnějšího. Nakoupil jsem si věci v lékárně. Ale ani po třech týdnech samoléčby problémy neustaly. Bulka se trochu zmenšila, ale stále byla tu. Přišly šílené psychické stavy a zároveň pocit, že to přeháním.

                                    Zdroj: https://www.wikihow.com/


Dnes ráno mi to nedalo a volal jsem obvodnímu lékaři. Tam mi řekli, že když se mi to takhle vrací, bude lepší, když mě prohlédne chirurg. Ten je v Malém městě dnes a zítra. Nějak jsem neváhal a zavolal si k chirurgovi, kde mě neobjednali a řekli mi, ať přijdu libovolně v těchto dvou dnech. Na nic jsem nečekal. Volal jsem šéfovi, jestli můžu odejít k lékaři a s tím, že si případný pozdní začátek práce nahradím. Pak jsem si provedl hygienu, kterou strašili ve Švejkovi. Přemýšlel jsem, kolik lidí takováhle věc vůbec napadne. No a běžel jsem na polikliniku. Doktor mě vzal hned. Vynadal mi, že jsem měl přijít ihned, jak se mi bulka udělala, že to je trombóza. Na začátku to šlo vyříznout, teď mě čeká cca 6 týdnů pomalé léčby. Našel také vnitřní hemeroidy. Řekl mi, jaké léky mám brát 3x denně a že za 6 týdnů mám přijít na kontrolu. V případě, že léky problém nevyřeší, mě asi čeká operace, čehož se celkem bojím. 

Hustý fakt na tomto celém je, že od chvíle, kdy jsem vytočil číslo obvoďáka, do chvíle, kdy jsem odcházel z chirurgie vyšetřený uběhlo pouze 30 minut. Koupil jsem léky v lékárně a šel jsem domů. 

Zdlouhavé zdravotní problémy jsou únavné a deprimující. Avšak v následujících dnech budu hledat optimismus, který prý na léčení se pomáhá.

Poznámka: Tenhle článek měl mít ještě část "Nová míza." Aby nebyl příliš dlouhý, objeví se zde tato část v následujících dnech.