Colton's Creek – Lichák

Tak... Konečně jsem dohnal tenhle rest. Nápad na tento článek jsem totiž dostal už o Vánocích. Víte, kdo je to lichák? Patrně ne, jelikož jsem si tenhle název vymyslel. Dovolte mi vám ho tedy vysvětlit.

Snad všichni známe následující filmy:

Láska nebeská

Sám doma,

Tři oříšky pro popelku

Mrazík

Pelíšky

...

Případně jakýkoliv další film, který každý viděl už minimálně pětkrát a přijde mu naprosto ohraný.

Zdroj: https://www.pexels.com/

Jenže... Ohranost filmů není trvalá. Když se nám podaří se těmto klasikám vyhnout třeba 5, 7, více let, náhle zjistíme, že podívat se na takový film znovu, je vlastně celkem příjemné. A když nám tohle dojde, může se tedy stát i to, že se na nějaký takový film chceme podívat záměrně.

A kdo je tedy lichák? Nuže... To, jaké filmy jsme viděli v nedávné době nutně nekoresponduje s tím, co viděla naše sociální bublina. Může tedy nastat situace, že zatímco všichni okolo nás mají nějaký film ohraný, my ne. A přesně takový člověk je lichák. Takže lichák si chce například pustit z nostalgie Pelíšky, protože je dlouho neviděl, zatímco všichni okolo je viděli loni o Vánocích a na takovou podívanou zrovna nemají pomyšlení.

Plíseň v domě? Krajně nepříjemné!

Tak nějak přerývaně jsem se pustil do velkého jarního úklidu. Snažím se svůj život dostat plně pod kontrolu. Minulý týden se to ale jaksi zkomplikovalo. Co mělo být jen rutinní vysávání podlahy, se změnilo v boj s plísní. Při vysávání jsem totiž zjistil, že za skříněmi se nachází velká plocha pokrytá plísní. Vzal jsem tedy Savo a celé odpoledne jsem dával zdi do pořádku.

Smutné na tom je, že to není tak dávno, co se u nás malovalo a na zdi se dala protiplísňová malba. To ale není to hlavní, čemu se chci v tomto příspěvku věnovat. Chci se věnovat úzkosti, kterou jsem měl, když jsem plíseň objevil.

Plíseň považuji za jakýsi krajní útok na pocit bezpečí. Domov, který mám tak rád, najednou působí jaksi poničeně a neúplně. A to je děsivé. Jsem přeci jen člověk, co tráví většinu času doma, už jen pro ten home office. A je to děsivé v kontextu toho, jak složité a drahé je sehnat odborníka, co podobné problémy dovede řešit. A taky získat v dnešní době prostředky na nové bydlení? To je ještě děsivější, ale to už je námět na jinou kapitolu.

Zdroj: https://www.pexels.com/

Vypadám divně?

 Tak jo. Další pochod za mnou. Hlavní cíl splněn, kamarád ušel svůj životní rekord.

Z jedné věci jsem však byl poněkud smutný. Jelikož jsem na pochody více zvyklý a nasazoval jsem tempo, měli jsme s kamarádem celkem rozestup. Byl jsem vepředu a patrně to mohlo působit, že nepatříme k sobě. A skupinky, které šly proti nám, mě nezdravily, zatímco mého kamaráda ano.

Nasměrovalo mě to k zamyšlení, zda vypadám divně. Působím jako podivín už od pohledu? Je snad na mě patrná psychóza a lidi si ode mě drží odstup?

Zdroj: https://www.pexels.com/

Když se nad tím mám zamyslet bez zbytečné úzkosti, tak můj kamarád je člověk, co je sociálně mnohem zkušenější a na lidi je dost magnet. Já na druhou stranu mám silný problém s mimikou a často koukám do země, na místo toho, abych se protijdoucím pochodníkům podíval do očí a usmál se. 

Stejně jsem ale smutný. Mé tělo samo od sebe vysílá signály, že si držím odstup, zatímco bych se naopak rád družil a poznal nové lidi. Budu na tom pracovat, ale patrně to bude běh na dlouhou trať.

Začátek května 2023

Problémy, co jsem měl, téměř odezněly. Poznat to však nebylo lehké, protože se mi to nakombinovalo s bolestí od beder, která může do daných končin vystřelovat a také s bolestí kyčle. 

Celou dobu bylo ale krásně vidět, jak má nálada souvisí s zdravotním stavem. Když se problém trochu zlepšil, přišla euforie a uklidnění. Když se to zase nárazově zhoršilo, tak úzkost a neklid. Teď jsem snad již finálně ve stavu, kdy mám super náladu, protože omezující problém, co jsem měl, snad konečně vymizel.

Zdroj: https://www.pexels.com/

Jinak tu máme jaro, které letos uzurpovala dlouhá zima. Ale už tu byly nějaké slunečné dny, takže je čas výletovat. Také čas nasbírat vzpomínky, na které se lze obrátit v chmurných chvílích v jiné části roku. 

Blíží se také pochod, kde jeden můj kamarád otestuje své pochodové možnosti. Naschvál jsme nezvali nikoho dalšího, protože druhý cíl je popíjet a dávat se do řeči s ostatními účastníky pochodu a to se ve dvou dělá lépe než ve větším počtu. Neskutečně se těším, i když myslím, že akce bude na kontakt s novými lidmi skoupá, ale uvidíme.

Tak tedy hezký zbytek jara! :-)