Být příliš gay - žblepty o sexuální orientaci

Nejpodstatnější na tom býti gay je nebýt gay příliš. Protože příliš gayů nemusí gaye, kteří jsou příliš gay.

I když sám sebe považuji za velmi nápadného, spousta lidí mi řekla, že by je vůbec má orientace nenapadla, kdybych jim to neřekl. A většinou mi to říkají heterosexuální cisgender muži a od nich se zrovna tenhle názor váží největší mírou!

Ale setkal sem se i s takovým názorem... Protože jaksi drby... No, když jste mladý homosexuál, žijete na malém městě, všechny vaše rande s muži jsou diskrétní, ale vaši občasnou líbačku s nějakou ženskou na místní diskotéce vidí i Maruna z vedlejší ulice, tak můžete dostat nálepku "předstírá, že je gay, aby byl zajímavý." Přesto tohle bude menšinový názor.

Je tu také skupina jiná. O něco starší muži, kteří si dávají pozor, aby byli co nejvíce maskulinní. A pro ně jste prostě jasnej. Protože nehrajete fotbal, žehlíte si vlasy a zajímavý vás muzikály. Takže pro tyhle pány jste teplej, i kdybyste měli poměr s ženou před jejich očima.

Což mě přivádí k poslední myšlence. Pro spousty gayů je vysněným stavem bisexualita. A hledají sebemenší náznak, že oni jsou alespoň trochu bi. Proč jim to přijde tak cool? Možná právě proto, že jako bisexuálové by se vyhnuli riziku být příliš gay.

                                        Zdroj: https://www.pexels.com/

Krátce - Ne všechny sny se splní, protože...

 ...lenost.

• Před nějakou dobou jsem měl sen. To, že seženu práci, kde budu moci pracovat z domu. A že budu putovat po České republice a vždy v nějakém městě žít třeba půl roku.
• Proč? Chtěl jsem psát poezii a krátké povídky založené na zkušenosti se středně velkými českými městy.
• Má práce se přeměnila na práci z domova. A patrně tak budu pracovat i poté, co skončí korona.
• Půjdu tedy objevovat taje jiných koutů? Už se znám. A tak vím, že k tomu patrně nedojde.
• Už jsem příliš usedlý...

                                            Zdroj: https://www.pexels.com/

Milý deníčku - 3. díl

Milý deníčku,

zdá se, že by vše mělo být zase v pořádku, přesto jsem dnes měl další hypochondrický záchvat. Začínám věřit tomu, že tyhle záchvaty budu mít jednou začas pořád. Že mi ani nemusí nic být a hypochondrie si v mé hlavě stejně něco najde.

Asi by to chtělo zase chodit k psychologovi. Ale ten je ve Velkém městě a tam se jen tak nedostanu. Budu si asi muset pomoci sám. Nechci skončit jako teta. Po rozhovoru s ní jsem došel k tomu, že je psychický upír.

Jedna věc je zvláštní. Jsem dost racionálně založený člověk. Ale když na mě udeří hypochondrie, hledám nějaké celkem ezo věci. Vím, že kdyby mi vážně něco bylo, vyhledám lékaře. Alternativní medicína je více méně pouze placebo. A vážné zdravotní problémy nedovede vyléčit. Ale na hypochondrii? To je asi dobrá...