Tak to nedopadne

Ahoj,
dnes jsem zjistil, že mám dva týdny na odevzdání diplomové práce. A tak nějak nemám ani polovinu...
Už měsíc se mi ve spaní vrací to, že to nedopadne. Ale pravá depka přišla teď. Bylo by dobré, kdyby mě někdo psychicky podpořil. Ale ohledně školy dělají všichni naprostí opak a zveličují to, jak je strašné, když školu nedokončím.
Je jasné, že dobrá věc to není. A je přirozené cítit smutek. Nebudu se tedy nějak nutit do pocitu, všechno je skvělé, nic se nestalo. Zároveň však budu hledět do budoucnosti jako do místa, kde jsou příležitosti uchytit se jinak.

V hlavě mám už plán. A rozhodně nehodlám v životě nějak rezignovat. Teď však nemám náladu psát dál, k tomu všemu jsem nachlazený a v práci to byl v týdnu celkem stres, takže si potřebuji pořádně odpočinout.

Minimalismus ve špajzu - aneb, jaká jídla už nikdy nekoupím

Jak někteří víte z jednoho z předchozích článků, celkem mě zaujal minimalismus. Věnuji mu tedy tento příspěvek. Konkrétně zde napíšu o potravinách, které už kupovat nebudu. Mnoho z nás má ve špajzu něco, co koupili a nakonec to tu leželo ladem, až jsme se rozhodli to konečně vyhodit.

A protože jsem proti plýtvání potravinami, zde je tedy můj "not to buy" seznam.

1. Plněné olivy

Ponaučení číslo jedna - olivy, které jsou plněné něčím jiným než červenou paprikou jsou prostě nechutné. Aneb polovina plechovky oliv plněné modrým sýrem skončila v koši. 

2. Lisovaný celozrnný chleba

Tuhle nechutnost známe všichni, co jsme se pokoušeli zhubnout. Někteří tvrdí, že jim chutnám. Těm se omlouvám za slovo nechutnost. Mě přišel neutrální. A vydržel jsem ho jíst déle než rok. Pak jsem ho začal doslova nenávidět. Poté, co mě začal natahovat jsem si řekl a dost. Mučit se nebudu!

Podobnou zkušenost s tímto chlebem mají i další mí kamarádi dietáři.

3. Knäckebroty a jedlý polystyren.

Ne, že by mě tohle jídlo dráždilo stejně jako předchozí chléb. Přesto mi leží v polici už měsíce. Poté, co dojím poslední kousek, znovu už nekoupím. Je pěkné žít zdravě, ale jsou i jiná zdravá jídla.

4. Oleje lisované za studena

Tahle položka mě donutila vlastně napsat tento článek. Zrovna jsem vylil konopný a dýňový olej. To byl další z mých zdravých výstřelků. Jeden olej jsem si koupil sám a druhý dostal. Ani po letech jsem nebyl schopný je dojíst. Vždy jsem se musel do jejich konzumace nutit a po tom, co mě mrkev zalitá konopným olejem natáhla, řekl jsem si opět a dost!

5. Vegetariánské náhražky masa

Jo, říkal jsem si, že budu ekologický a méně krutý a omezím příjem masa. Začal jsem experimentovat s náhražkami. A zjistil jsem, že legenda je pravdivá. Jídla, které mají simulovat maso a maso nejsou jsou opravdu nechutné. Sojové párky například. Tohle je věc, co vytýkám vegetariánům na jedné stránce s vege recepty. Ta neustála snaha simulovat maso. Když už bezmase, tak nic, co imituje maso, o to však chutněji!

Takových jídel je ještě více. Tohle je jen pár příkladů. Na závěr bych chtěl ještě podotknout, že rozhodně má cenu stravovat se zdravě. Jídlo však musí chutnat. Nemá cenu nutit se do něčeho, z čeho nám je špatně. Chce to jen najít zdravá jídla, ze kterých máme kladný požitek.

Co nového - Apríl 2018

Ahoj všem, značně jsem se odmlčel, že? V tomto příspěvku se tedy budu věnovat tomu, jak můj život pokračuje a také se možná trochu zamyslím a navštívím své nejaktuálnější vzdušné zámky.

Coltonův upgrade
Možná jste postřehli příspěvek, jehož součástí byl název Coltonův upgrade. Měl jsem v plánu na sobě zapracovat a nějak to zde dokumentovat. Shodou okolností na mě krátce poté padla deprese. Když odezněla, začal jsem se ve volném čase spíše věnovat diplomce, než abych se pouštěl do nových věcí.
Pokud mi to v budoucnu čas dovolí, do tohoto projektu se pustím.

Práce
První krizi jsme už dávno překonal. Ovšem objevují se nové nepříjemnosti, které mi často leží v hlavě. Učím se ve volném čase na tyto věci nemyslet. Jinak jsem rád, že konečně pracuji. Více se prací nechci zabývat.

Vztahy
Byl jsem zamilovaný do jednoho muže. Avšak nějak jsme se dlouho neviděli a řekl jsem si, že budu hledat i jinde. Bohužel je to velký špatný. Trochu se bojím, že skončím sám, ale jak říká klišé, času ještě dost.

Nostalgie a tak
Tak tohle bude nejdelší část tohohle příspěvku. Nad hlavou mi visí minulost. Vzpomínání je příjemné a nějak mám pocit, že neplatí to, že minulost už nevyřešíš. (Přinejmenším se z ní můžeš zbláznit).
Poslední dobou znovudocěňuji věci, co jsem koupil kdysi dávno. Na sobě mám zrovna mikinu z roku 2007. Ten rok mi tedy neustále připomíná. A podobně tu jsou i jiné věci.
Jinak jsem obepsal nějaké kamarády, v důsledku čehož mám nové fotky z minulosti.
A teď k mému niternému pocitu. Asi tomu zasvětím ještě nějaký příspěvek. Ale pořád tak nějak věřím, že všechny ty věci, na které nostalgicky vzpomínám, jednou nastanou znovu. Jakoby zatím jen čekali, až dojdeme na náš fyzický konec. Všechny ty věci se pak vrátí očištěné o to špatné. Budou tu ve svém nejlepším možném stavu. To mi připomíná tento song: