středa 26. června 2019

Eko nápad - Univerzální obaly

V minulém příspěvku jsem psal, že mám nějaké nápady na projekty, do kterých bych se pustil, kdybych byl velmi bohatý. Jelikož mi téma ekologie přijde velmi důležité, rozhodl jsem se jeden nápad sdílet už jen pro tu nepatrnou naději, že si tenhle příspěvek přečte někdo, kdo má větší možnost můj nápad realizovat.

Plastové obaly
Je v nich baleno skoro všechno jídlo, co nalezneme v supermarketech. A málokdo má čas a možnost nakupovat bezobalových prodejnách. To dělají především zero waste zaměření lidé. Ale většina z nás nakupuje v obchodech jako je Tesco, Billa, Lidl a podobně. Generujeme tak extrémní množství plastového odpadu, který se většinou zaskládkuje. Někdy končí plastové obaly v mořích, což je hrozné.

Nápad
Říkal jsem si, že nejlepší řešení tohohle problému by bylo uzákonit univerzální a povinné obaly pro dané druhy potravin. Například na všechny sušenky by byl stejný obal, který by museli mít všichni výrobci. Na balené salámy a sýry další druh obalu a tak dál.
Tyto obaly by sice mohly být zase z plastu, ale nějakého kvalitnějšího a pevnějšího, který by bylo možné použít vícekrát. Plast je většinou lehký materiál.
Obaly by byly zálohované.
Jelikož by všechny obaly byly stejné, nebyl by problém s dalším použitím. Výrobce potravin by mohl použít obal, který předtím použil jeho konkurent.

Dobrovolná dohoda výrobců
V případě, že by stát neuzákonil obaly formou zákona, byla by tu ještě varianta, že by se více výrobců domluvilo a přišlo s tímto řešením samo. Věřím, že tohle řešení plastového problému by mohlo být efektivní.

pondělí 24. června 2019

Důvody, proč chci být bohatý

Asi každý někdy uvažoval o tom, že by chtěl být pohádkově bohatý. I já se nad tím tu a tam zamyslím. Neprožívám to ale tolik, jako dřív. Nejvíc jsem toužil po bohaství v době, kdy mi bylo 11.

Některé lidi bohatství zničí. Někteří umí s penězi zacházet, ať jich mají málo nebo hodně. Rád bych byl v budoucnu pořádně finančně zajištěný. Tenhle článek bude o důvodech, proč.

1. Péče o blízké
Tohle je nejpodstatnější důvod, proč toužím po velkém množství peněz. Lidi stárnou. A já se děsím toho, že někdo blízký bude vážně nemocný. Vím, že nejsem člověk, co by se sám dokázal o někoho starat. Proto vidím zbohatnutí, jako alternativu. V případě, že by se to stalo, chtěl bych někomu blízkému zaplatit nejlepší možnou péči.
A ne, opravdu nejsem schopný se o někoho starat. Jsem ten typ, co by se naprosto zhroutil. V blázinci jsem potkal paní, co se právě z tohoto důvodu psychicky zhroutila. Někteří lidé to prostě opravdu nezvládají...

2. Studium
Moje studium skončilo neúspěšně. A jelikož jsem studoval dlouho, další studium by bylo velmi nákladné. Dost bych doplácel. Přesto nechávám otevřené to, jestli budu ještě někdy studovat. V případě, že bych byl finančně zajištěný, je možné, že bych si něco zapsal dálkově.

3. Projekty
Mám spoustu nápadů, jak něco zlepšit nebo jak nabídnout lidem něco, co tu ještě není. Většinou to jsou nápady, které by nejspíš nebyly ziskové. Pohádkové bohatství by mi tedy mohlo pomoci realizovat se na tomto poli.

4. Péče o sebe
Rád o sebe pečuji. Ale zároveň spořím a nemůžu si dopřát vše, co bych chtěl. Předsevzal jsem si, že nejdřív koupím dům a až pak si dopřeji nákladnější kosmetické procedury.
Jeden nákladný zákrok mám v plánu určitě. Nejedná se o nic invazivního. Chci si nechat odstranit chlupy. Ne každý muž potřebuje a chce vypadat nějak extra maskulinně. A ke mě prostě chlupy nepatří... Věřím, že odstranění nežádoucího ochlupení laserem značně zlepší mou psychiku a vztah k sobě.

5. Možnost volby životního stylu
Tohle je věc, co se mi na bohatých vždy líbila. Ty možnosti a často i větší obzory. Bohatí lidé si mohou vyzkoušet více věcí a přijde mi, že jsou snad i v něčem svobodnější. Rád bych si nastavil svůj život přesně tak, jak chci a ne tak, jak mi dovoluje můj příjem.

pátek 21. června 2019

Můj milostný život - Strasti lásky

Když jsem psal naposledy o svém milostném životě, psal jsem o muži, se kterým se teď vídám. Vše však nabralo naprosto jiný směr. Avšak jde o směr, který jsem čekal již více než před měsícem. Abych se v textu neztratil, dám dotyčnému krycí jméno. Říkejme mu odteď Edgar.

Buzinec
Nyní se podívejme zpátky zhruba o 6 týdnů. Bylo to krátce před nějakým výletem. Šel jsem do buzince. V té době mi už začalo docházet, že mě Edgar nepřitahuje. Seděl jsem u baru, když náhle přišel Alan (Edgarův kamarád). Nejprve jsem ho málem nepoznal. Viděl jsem ho předtím jen jednou a to při seznámení s Edgarem. Přesto jsme však začali spolu hovořit. Po chvíli mi došlo, že z mojí strany je tam nějaká chemie. Prohlédl jsem si ho tedy. "Ne, není to krasavec. Ale stejně... Rozhodně cítím víc, než když jsem s Edgarem." řekl jsem si.

Pak jsem Alana dlouho neviděl, ale s Edgarem jsem se pravidelně vídal. Čím dál víc mi docházelo, že to nikam nepovede. No a nedávno jsme šli spolu po výletě do tohoto baru. Jeho napadlo, že dáme vědět Alanovi, aby přišel.

Přišel za chvíli. A hned jak přišel, věděl jsem, že je to v háji. Srdce se mi rozbušilo a procházelo mnou nehorázné mrazení. Alan se však dlouho nezdržel. Šel do divočejšího baru a otevřeně mluvil o tom, že tam bude hledat někoho, s kým by měl poměr. V tu chvíli jsem šíleně žárlil.

Strasti
Jak to tedy bylo dál? Alan odešel. Já do sebe začal klopit panáky. Edgar zpozoroval, že jsem něčím rozrušený. Byl jsem chvíli nalomený všechno vyklopit, ale neudělal jsem to.
Po pěti panácích kořalky se mi rozsvítila kontrolka a řekl jsem si, že alkohol nic nezlepší. Zaplatil jsem a šel jsem chytit noční autobus.Na bytě jsem se dal do pořádku. Umyl jsem se, vypil dost nealka a šel jsem spát. Věděl jsem však, že další den bude peklo...
A taky, že byl! Neustále jsem myslel na Alana! Celý den se mi vtíraly představy, kde jsem s ním začal chodit. A záhy mi vždy došlo, že se to patrtně nikdy nestane.

A teď něco podstatného k Alanovi. Edgar si z něj dělá srandu už delší dobu. A to hlavně z jeho promiskuity. Není to člověk použitelný pro vztah a to já dobře vím. Přesto jsem se do něj zamiloval.

Nedalo mi to a začal jsem mu psát. Domluvili jsme se, že se sejdeme. Něco však nademnou viselo. Nebyl jsem si jistý, zda to Edgar nebere přeci jen tak, že to mezi námi směřuje ke vztahu. Rozhodl jsem se zachovat se férově a vše jsem mu řekl.

Jak reagoval Edgar + Setkání
V chatové komunikaci působil Edgar pobaveně. Ten den jsme ostatně byli domluvení, že spolu půjdeme na večeři. Když jsme se sešli, přišlo mi ale, že se chová netradičně. Ve směs si ale dělal srandu z mých citů. Později jsem došel k názoru, že jestli ho mrzí, že jsem zamilovaný do jiného, není to z důvodu, že by měl o mě zájem, ale že to štve jeho ego. Možná se mýlím, ale přijde mi to tak.

S Alanem jsem se měl setkat další den. Psal mi však ještě toho dne večer, že je v baru a plány se změnily. Večer ale ve výsledku nikam nevedl, jen trochu opadla má zamilovanost. Pořád jsem však zamilovaný silně a poslední dny mi není psychicky úplně nejlépe.

Pár slov na závěr
Vím, že vztah Alanem je pravěpodboně nereálný. Nevím, jestli je reálný alespoň poměr. Podle Edgara nejsem Alanův typ. Asi bych ale stál i pouze o ten poměr. I když se tak trochu bojím si s Alanem něco začít. Kdyby se to stalo, budu si dost hlídat bezpečnost celé věci. Přeci jen to je člověk promiskuitní.

Proč mě poměr láká? Nejsem sice moc sexuálně založený člověk... Ale protože mám zkušeností dost málo, začínám s věkem tohoto nedostatku trochu litovat. Vím, že tyhle city mě stejně přejdou. Proto se domnívám, že kdybych s Alanem měl poměr a on pak šel zase o dům dál, nebude mě to ničit. Chtěl bych však mít nějakou pěknou milostnou vzpomínku. A s nikým, do koho jsem byl zamilovaný, jsem ještě poměr neměl.

středa 19. června 2019

Celková tvůrčí krize

Možná jste si všimli, že v posledních týdnech klesla má produktivita, co se týče blogu. Částečně jde o to, že nevím o čem psát. Ne, že bych neměl žádné nápady na obsah. Hlavou mi denně proletí spousta nápadů na příspěvek sem. Jenže vždy vše zavhrnu v jakémsi stavu rozhořčení.

Tenhle problém nepociťuji pouze u tohoto blogu, ale také u psaní prózy. Začal jsem psát jednu povídku. Když se donutím psát, jde to naprosto jako po másle. Jenže já se donutím málokdy. Vždy mě polije stejné rozhořčení jako u blogu. Co je důvodem těchto negativních emocí, netuším. Děje se to jaksi podvědomě.

No a ještě něco k poezii, tam je to trochu jinak, tam jsem ztratil nit. Kdybych se u blogu a u psaní povídek vyhecoval, půjde to. U poezie ne. Poezii, která má alespoň nějakou úroveň, jsem schopný tvořit pouze ve specifickém rozpoložení.
 
A víte co? Zkusím se hecnout a věnovat se tomuto blogu. V následujících dnech můžete čekat nové příspěvky. Možná zkusím i něco nového. Vidím to na drobnosti ohledně životního stylu.


sobota 8. června 2019

Začátek června 2019

Máme tu další měsíc. Aktuálně se mi nechce pustit do žádného článku, který mám uložený jako koncept a proto tedy alespoň napíšu kratší namixovaný příspěvek.

Vztahy
Rozhodl jsem se poznat někoho nového. Ale nemůžu se donutit jít do buzince. Co se týče vztahu, je to tedy pořád na bodě nula. A vzhledem k mému současnému přístupu ještě dlouho bude.

Psaní
Dokončil jsem novelu, kterou jsem začal psát loni. Zatím jsem tuším nenapsal nic delšího, ale s kvalitou nejsem spokojený. Vlastní korekturu mám hotovou. Teď čekám, až se na ni podívá kamarád a řekne mi svůj názor. Myslím ale, že se mu to líbit nebude. 
Zatím je můj sen stát se spisovatelem ještě hodně daleko. Stále nemám dílo, kde bych si věřil natolik, že bych ho poslal potencionálnímu vydavateli. 
Pustil jsem se však do díla nového, které bude možná určeno pro tento blog. Píše se to celkem samo a přijde mi, že jsem jaksi změnil způsob psaní. Jinak už jsem se rozhodl sdílet s vámi jednu již dokončenou povídku. Kdysi mi jeden známý udělal i korekturu. Ještě to musím projít, ale pak to tu nasdílím formou odkazu ve článku.

Psychický stav
No, bylo asi už lépe. Pořád se mi vtírají nepříjemné vzpomínky. Dočetl jsem se, že to může být součástí OCD. Bojuji proti tomu pouze tím, že se neustále zaměstnávám. Ale vzpomínky se vkrádají i při práci a na malou chvíli mě vždy rozhodí.