Všude samé symboly
Pokud se pamatuji, byl to prvák na vysoké škole. Ataku jsem měl v dubnu téhož roku a přesto jsem v září začal studovat vysokou. Prvák na vysoké znamenal pro mě stejně jako pro spoustu dalších lidí z menších měst první větší setkání s životem ve velkoměstě.
Ve stavu mírně změněného vědomí jsem poznával nové město, ve kterém jsem viděl spoustu symbolů. Především na billboardech a v nápisech na zdi jsem spatřoval jistá znamení. Tyto znamení měli vést podle mě k něčemu, jako změna reality. Ano tahle myšlenka neskončila s atakou...
Zdroj: https://www.egypttoursportal.com/
Cesta na večeři
A teď ke vzpomínce, o které jsem chtěl primárně psát. Jel jsem ze školy do menzy, která je vzdálená celkem daleko. V hromadné dopravě jsem spatřil scénu, která mi přišla divná. Vypadalo to, jako by se setkali dva revizoři a navzájem si ukázali odznak. Nikoho dalšího nekontrolovali. Přišlo mi to jako jistá konspirace!
Pak jsem na zdi jedné zastávky zpozoroval epický nasprejovaný nápis. Přesně si nevzpomenu co to bylo, ale dám sem alespoň něco, co na mě působí pocitově podobně: "Nebraň se zítřkům!"
V menze
Dojel jsem k menze a šel si objednat. Chtěl jsem si vzít ještě jedno jídlo navíc s sebou, abych měl další den na koleji oběd. Byly zde dva typy krabiček na jídlo. Černá a bílá. Obsluhující s méně zkušenostmi se ptala druhé, do jaké z dvou krabiček má jídlo zabalit. Ta odpověděla "No do bílé přeci, copak nevidíš, že pán je blonďák." Tahle věta byla nesmyslná zvláště proto, že jsem v té době měl dost tmavé vlasy.
Proč jsem v tom viděl symbol?
Tou dobou jsem však zvažoval, že se obarvím na blond. Tahle nesmyslná věta mě přiměla uvažovat bludně. Napadlo mě například, jestli obsluhující neviděla alternativní realitu, kde už jsem se na blond obarvil.
Takovýchto drobností, co mě přiměly k nějaké bludné úvaze, bylo více. Dlouho jsem si však nevzpomněl na nic konkrétního.
Ve stavu mírně změněného vědomí jsem poznával nové město, ve kterém jsem viděl spoustu symbolů. Především na billboardech a v nápisech na zdi jsem spatřoval jistá znamení. Tyto znamení měli vést podle mě k něčemu, jako změna reality. Ano tahle myšlenka neskončila s atakou...
Cesta na večeři
A teď ke vzpomínce, o které jsem chtěl primárně psát. Jel jsem ze školy do menzy, která je vzdálená celkem daleko. V hromadné dopravě jsem spatřil scénu, která mi přišla divná. Vypadalo to, jako by se setkali dva revizoři a navzájem si ukázali odznak. Nikoho dalšího nekontrolovali. Přišlo mi to jako jistá konspirace!
Pak jsem na zdi jedné zastávky zpozoroval epický nasprejovaný nápis. Přesně si nevzpomenu co to bylo, ale dám sem alespoň něco, co na mě působí pocitově podobně: "Nebraň se zítřkům!"
V menze
Dojel jsem k menze a šel si objednat. Chtěl jsem si vzít ještě jedno jídlo navíc s sebou, abych měl další den na koleji oběd. Byly zde dva typy krabiček na jídlo. Černá a bílá. Obsluhující s méně zkušenostmi se ptala druhé, do jaké z dvou krabiček má jídlo zabalit. Ta odpověděla "No do bílé přeci, copak nevidíš, že pán je blonďák." Tahle věta byla nesmyslná zvláště proto, že jsem v té době měl dost tmavé vlasy.
Proč jsem v tom viděl symbol?
Tou dobou jsem však zvažoval, že se obarvím na blond. Tahle nesmyslná věta mě přiměla uvažovat bludně. Napadlo mě například, jestli obsluhující neviděla alternativní realitu, kde už jsem se na blond obarvil.
Takovýchto drobností, co mě přiměly k nějaké bludné úvaze, bylo více. Dlouho jsem si však nevzpomněl na nic konkrétního.
Žádné komentáře:
Okomentovat