A je tu opět čas na další příspěvek o bylinkách. Dnes se podíváme na mé nejoblíbenější kousky a to, k čemu se pravidelně vracím i po více než deseti letech.
Šalvěj
Začnu tou úplně na špici. Aktuálně mám šalvěj i naskladněnou a sem tam si ji připravím. Dávám si ji, když mám úzkost, ale ta není tak silná, aby musel zasáhnout prášek na úzkost.
Objevil jsem ji jakožto brigádník v supermarketu. Zjistil jsem, že po ní snáze usnu. A když jsem měl večerní práci v den před školním dnem, rodiče mi šalvějový nálev nachystali předtím, než šli spát, aby byla akorát tak na pití, až přijdu z obchodu. V rychlosti jsem ji po návratu domů vypil a šel si lehnout, abych byl druhý den použitelný.
Heřmánek
Také bylina ke které se vracím. Mám s ní spojenou polozapomenutou ezo prupovídku o tom, že heřmánek je jako slunce a vše prozáří. V této bylině jsem se snad i koupal.
A tahle bylinka vám prý zajistí svěží dech a uleví od společensky trapných obtíží. Proto si i ona našla cestu mezi stálice.
Žádné komentáře:
Okomentovat